Drogy v Evropě užívali už lidé z doby bronzové, ukazuje španělský výzkum

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili mimo jiné i vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.

Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.

„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu. Vědci podle ní měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala Guerraová.

Vlasy údajně patřily šamanům

Vědci se také snažili rozklíčovat, komu vlasy patřily. Jen u malé části z 210 pohřbených lidí byly uchovány po smrti právě vlasy. To prý může naznačovat, že šlo o specifickou skupinu. Podle vědců nic nenapovídá tomu, že v době, kdy bylo pohřebiště aktivní, by se společnost dělila do tříd či majetkových vrstev.

Nálezy některých artefaktů, například sošek se zvířecí i lidskou podobou, nasvědčují tomu, že v těchto společnostech existovali specialisté na náboženské rituály. Podle autorů studie tak vlasy patřily pravděpodobně šamanům, kteří se vyznali v manipulaci s látkami, jež mohou být i prudce jedovaté. „Byly to osoby, které se věnovaly léčitelství, staraly se o neduhy těla i duše,“ přiblížil archeolog Jordi Tresserras z univerzity v Barceloně.

Experti poukazují na to, že nálezy důkazů o používání drog v dávných dobách v Evropě jsou relativně vzácné. Naopak dobře zdokumentovaná je konzumace omamných látek u některých předkolumbovských civilizací, například u Aztéků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 5 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 21 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 23 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...