Středověká žena prodělala několik trepanací lebky. Vědci řeší, kdo a proč mohl zákrok provést

Dokladů o povedených chirurgických zákrocích z doby středověku mnoho nemáme. Vědci teď jeden takový našli, nejsou ale zatím schopní jej vysvětlit.

Středověk se mnohdy považuje za dobu temna, kdy svět zapomněl na znalosti antiky a začínal ve vědě, poznáních i technologiích takřka od začátku. Řada objevů z poslední doby ale ukazuje, že minulost byla mnohem pestřejší.

Historici teď v žurnálu International Journal of Osteoarchaeology popsali lebku ženy ze střední Itálie, která přežila nejméně dva složité chirurgické zákroky v oblasti lebky. Jednalo se o trepanace, tedy operace, během nichž dochází k proražení lebky a vytvoření otvoru v ní.

Podle vědců se středověcí chirurgové pokoušeli tímto způsobem u ženy vyléčit „systémový patologický stav“, tedy jakési dlouhodobé duševní problémy. Nejsou ale schopní z dostupných údajů říct, jestli jí tyto operace dokázaly nějak pomoci.

Řada operací

Lebku našli archeologové v lombardské nekropoli Castel Trosino, která mezi šestým a osmým stoletím sloužila jako pohřebiště. Po pádu Římské říše se toto místo stalo důležitou byzantskou pevností a žily zde některé z nejbohatších lombardských rodin.

Při vykopávkách tu vědci našli odpovídajícím způsobem bohatou výbavu hrobů – odkryli v nich spousty zlata i filigránských šperků. A také překvapivý objev, který popsali jako „první důkaz úpravy kosti do tvaru kříže na živém objektu“.

Otvor v lebce ve tvaru kříže byl vytvořen zřejmě kovovým škrabacím nástrojem s ostrými hranami. Uprostřed něj je zaoblená plocha z dobře zahojené kosti. Podle lékařů trvá vyléčit takové zranění asi šest měsíců, což je velmi přesvědčivý důkaz, že operovaná žena zákrok přežila.

Jenže na lebce se našla i druhá sada zákroků, tentokrát ve tvaru písmene V. Jenže ta už zahojená nebyla. To znamená, že žena pravděpodobně zemřela velmi brzy po operaci. Není ale jasné, jestli zahynula přímo v důsledku zákroku.

„Zjistili jsme, že žena přežila několik operací, protože podstoupila dlouhodobou chirurgickou léčbu, která spočívala v sérii postupných vrtání,“ popisují autoři. A zdá se, že poslední operace proběhla krátce před její smrtí, dodávají.

Spekulace o trepanaci

Podobné zákroky věda z této doby a času příliš nezná. Proto historiky zajímalo, proč k trepanaci mohlo dojít a kde se vůbec vzal zkušený chirurg, který ji mohl provést. Autoři studie podotýkají, že rituální trepanaci praktikovali Avaři, kteří v této době žili v Karpatské kotlině. Proto zvažovali, jestli by nemohlo jít o import z této oblasti. To se ale nakonec nepotvrdilo, nenašly se totiž žádné důkazy, které by podobnou rituální trepanaci potvrzovaly.

Další možností bylo, že mohlo jít o důsledek oblíbeného středověkého trestu nazývaného decalvatio neboli úřední skalpování. Jenže tento trest se u žen neuplatňoval, využíval se zejména u dezertérů. A detailnější analýza nakonec ukázala, že stopy na lebce takovému zákroku neodpovídají.

Jediným vysvětlením, které vědcům zůstalo, je tedy lékařský zákrok, i když netuší, co měl řešit. Na lebce se totiž nenašly žádné deformace, které by dokazovaly, že žena trpěla například nějakou formou rakoviny nebo něčím podobným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...