Na jihu Evropy se přemnožili sumci. Na pomoc přicházejí čeští vědci

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.

Sumce do jihoevropských jezer zavlekli sportovní rybáři. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb, a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby včetně vzácných endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ uvedl vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z hydrobiologického ústavu biologického centra.

Dodal, že v jihoevropských sladkých vodách se vyskytují sumci o délce 2,5 metru a váze více než sto kilogramů.

Sumce máme sice v Česku za poměrně vzácnou rybu, ale ve skutečnosti se ve vhodných podmínkách dokáží rychle množit a pronikat do dalších vodních sytémů. Například po zavedení sumců do nádrže Mequinenza v roce 1974 se rozšířili do jiných částí Ebra, včetně jeho přítoků, obzvláště v řece Segre.

Endemický druh, parma iberská, byl kdysi hojný obzvláště v řece Ebro, ale kvůli konkurenci a predaci sumcem od té doby zmizel ve středním Ebru. Ekologie řeky se také změnila, protože nyní kvůli těmto změnám dochází k výraznému růstu vodní vegetace, jako jsou řasy.

Sumec rekordman z Pasohlávek
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Zničit sumce

Na pětiletém projektu se podílí sedm vědeckých týmů. Čtyři pracují v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice a dohromady sledují 50 jezer. Nejdůležitější výzkum se uskuteční na jednom z největších italských jezer Maggiore.

V první fázi vědci budou testovat různé způsoby odlovu a vybírat z nich nejvhodnější pro dané typy jezer a nádrží. „Metod pro odlov je několik, včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí. Nám se však nejvíc osvědčila metoda dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně naklade do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr. Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec a ne jiné druhy ryb, což je důležité,“ doplnil další člen českého vědeckého týmu Lukáš Vejřík. Po vybrání metody pak s lovem budou pomáhat i sportovní a komerční rybáři.

Cílem projektu je také to, aby v budoucnosti rybáři sumce nepouštěli zpět do vody. Vědci vědí, že v jihoevropských zemích lidé preferují k potravinářskému zpracování jiné druhy ryb. „Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělý k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ dodal Čech.