Jako chapadla kosmické chobotnice. Webbův teleskop ukázal Přízračnou galaxii v detailu

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.

Přízračná galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 32 milionů světelných let od Země v souhvězdí Ryb a svým diskem je otočená směrem k Zemi. To z ní dělá oblíbený cíl astronomů studujících původ a strukturu spirálních galaxií.

Galaxie má velice výrazná a navíc dobře ohraničená spirální ramena a právě na nich nyní Webbův teleskop odhalil řadu zajímavých a důležitých detailů – zejména jemná vlákna plynu a prachu. Nedostatek plynu v srdci galaxie naopak umožňil čistý pohled na hvězdokupu, která tam leží.

  • Messier 74 je spirální galaxie v souhvězdí Ryb – má dvě výrazná spirální ramena. 
  • Astronomové ji označují za přízračnou proto, že má malou plošnou jasnost. Je proto složitější ji pozorovat, vynahrazuje si to ale tím, jak výhodně je otočená svým „čelem“ k Zemi.
Porovnání snímků M74 z různých pozorování
Zdroj: ESA/ NASA

Webb dokázal proniknout do těchto detailů díky přístroji MIRI (Mid-InfraRed Instrument); ten mu pomáhá dozvědět se víc o nejranějších fázích vzniku hvězd v této části kosmu.

Galaxie, které tímto přístrojem sleduje, už byly v minulosti pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a řady pozemních observatoří. To astronomům umožňuje kombinovat údaje z různých pozorování, a skládat tak obrázek vzdálených míst ve vesmíru. 

Hubbleův dalekohled skvěle „vidí“ v ultrafialovém a viditelném pásmu vlnových délek, zatímco Webbův dalekohled je nepřekonatelný pro pozorování v infračerveném pásmu. Kombinací dat z teleskopů pracujících v celém elektromagnetickém spektru mohou vědci získat větší přehled o astronomických objektech než pomocí jediné observatoře – dokonce i tak výkonné, jako je Webb.

Díky tomu jsou schopní přesněji určit, kde v galaxiích vznikají hvězdy, jak staré a hmotné jsou tamní hvězdokupy a pochopit různé vlastnosti kosmického prachu a plynu kolem nich.

Webbův technologický zázrak

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je jednou z nejdůležitějších observatoří na světě. Jeho cílem je řešit záhady Sluneční soustavy, ale podívá se i na vzdálené planety kolem jiných hvězd a prozkoumá zatím stále neznámé struktury vesmíru.

Tento teleskop je výsledkem mezinárodního programu, který vede NASA se svými partnery, Evropskou a Kanadskou kosmickou agenturou. Právě Evropská vesmírná agentura ESA dodala klíčové součástky pro přístroj MIRI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...