Psi instinktivně poznají, zda jsou k nim lidé laskaví, ukázal výzkum

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je „omylem“ upustili mimo jejich dosah. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Tým z Veterinární univerzity ve Vídni zkoumal 96 psů různých plemen a stáří. Zjišťoval, zda je zvíře citlivé na lidské záměry, například, zda na ně reaguje tím, že je neochotné něco udělat.

Výzkumník při experimentu seděl uvnitř průhledné krabice, která měla na přední straně otvory, jimiž mohl pamlsek podat psovi. Když se pes přiblížil, výzkumník mu dal kousek salámu. Při některých pokusech ale těsně předtím, než si zvíře jídlo vzalo, stáhl ruku zpět. Při jiných pokusech uzeninu nešikovně upustil, jakmile se dostala k otvoru.

„Psi reagovali netrpělivěji na jednání signalizující spíše neochotu než neschopnost potravu podat,“ uvedli autoři studie. Projevovali to různým chováním, například se od výzkumníka na delší dobu vzdálili nebo od něj odvraceli zrak. Trávili také více času vleže.

„Tyto rozdíly byly konzistentní u dvou různých vzorků domácích psů,“ uvedli autoři studie. „Naše výsledky tedy poskytují spolehlivý důkaz, že psi rozlišují mezi podobnými činnostmi (vedoucími ke stejnému výsledku) spojenými s různými záměry,“ dodali.

Vrtěti psem

Data ze sledování ukázala, že psi během pokusů, kdy byl výzkumník jen nešikovný, také více vrtěli ocasem doprava. To podle autorů výzkumu naznačuje, že zvířata vnímala neobratného, ale ochotného vědce pozitivněji. Vědci totiž předpokládají, že vrtění ocasem doprava souvisí s levou částí mozku, kde se zpracovávají pozitivní emoce.

Studii publikoval odborný časopis BioRxiv, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Naše studie poukazuje na citlivost domácích psů na jemné rozdíly v lidském jednání a ukazuje, jak podle toho přizpůsobují své chování,“ píší na závěr autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 13 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...