Psi instinktivně poznají, zda jsou k nim lidé laskaví, ukázal výzkum

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je „omylem“ upustili mimo jejich dosah. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Tým z Veterinární univerzity ve Vídni zkoumal 96 psů různých plemen a stáří. Zjišťoval, zda je zvíře citlivé na lidské záměry, například, zda na ně reaguje tím, že je neochotné něco udělat.

Výzkumník při experimentu seděl uvnitř průhledné krabice, která měla na přední straně otvory, jimiž mohl pamlsek podat psovi. Když se pes přiblížil, výzkumník mu dal kousek salámu. Při některých pokusech ale těsně předtím, než si zvíře jídlo vzalo, stáhl ruku zpět. Při jiných pokusech uzeninu nešikovně upustil, jakmile se dostala k otvoru.

„Psi reagovali netrpělivěji na jednání signalizující spíše neochotu než neschopnost potravu podat,“ uvedli autoři studie. Projevovali to různým chováním, například se od výzkumníka na delší dobu vzdálili nebo od něj odvraceli zrak. Trávili také více času vleže.

„Tyto rozdíly byly konzistentní u dvou různých vzorků domácích psů,“ uvedli autoři studie. „Naše výsledky tedy poskytují spolehlivý důkaz, že psi rozlišují mezi podobnými činnostmi (vedoucími ke stejnému výsledku) spojenými s různými záměry,“ dodali.

Vrtěti psem

Data ze sledování ukázala, že psi během pokusů, kdy byl výzkumník jen nešikovný, také více vrtěli ocasem doprava. To podle autorů výzkumu naznačuje, že zvířata vnímala neobratného, ale ochotného vědce pozitivněji. Vědci totiž předpokládají, že vrtění ocasem doprava souvisí s levou částí mozku, kde se zpracovávají pozitivní emoce.

Studii publikoval odborný časopis BioRxiv, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Naše studie poukazuje na citlivost domácích psů na jemné rozdíly v lidském jednání a ukazuje, jak podle toho přizpůsobují své chování,“ píší na závěr autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 38 mminutami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025
Načítání...