Podle nové studie se u lidí, kteří byli alespoň jednou očkováni proti chřipce, v průběhu čtyř let snížila pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby o 40 procent ve srovnání s jejich neočkovanými vrstevníky.
Očkování proti chřipce může chránit před Alzheimerem, ukázal rozsáhlý výzkum
Výzkum porovnával riziko výskytu Alzheimerovy choroby mezi pacienty s předchozím očkováním proti chřipce a bez něj. Lékaři se zaměřili jen na starší osoby ve věku 65 let a více. Právě oni jsou nejvíc postižní touto nemocí a současně bývají nadprůměrně často očkovaní proti chřipce – i tato choroba pro ně představuje vyšší hrozbu.
Studie vyjde oficiálně 2. srpna v časopise Journal of Alzheimer's Disease, už nyní je ale k dispozici. „Zjistili jsme, že očkování proti chřipce u starších lidí snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby po dobu několika let. Síla tohoto ochranného účinku se zvyšovala s počtem let, kdy se osoba každoročně očkovala proti chřipce. Jinými slovy, nejméně se Alzheimerova choroba rozvíjela u těch, kdo se každoročně důsledně očkovali proti chřipce,“ konstatoval hlavní autor Avram Bukhbinder z Massachusettské všeobecné nemocnice.
„Další výzkum by měl posoudit, jestli očkování proti chřipce souvisí také s tím, jak rychle se zhoršují příznaky u pacientů, kteří už trpí Alzheimerovou demencí,“ doplnil.
Stejný tým už před několika roky upozornil, že by mohla existovat souvislost mezi vakcínou proti chřipce a sníženým rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Jenže tehdy měl ještě k dispozici nedostatek údajů. Výsledky ale vypadaly tak nadějně, že se vědci rozhodli investovat do mnohem rozsáhlejší studie. Tentokrát jejich výzkum zahrnoval 935 887 pacientů očkovaných proti chřipce a 935 887 neočkovaných pacientů.
Výsledky jsou víc než nadějné
Během čtyřletého sledování se ukázalo, že přibližně u 5,1 procenta pacientů očkovaných proti chřipce se rozvinula Alzheimerova choroba. Za se stejnou dobu se tato nemoc objevila u 8,5 procenta neočkovaných pacientů.
Podle Bukhbindera tyto výsledky ukazují na silný účinek vakcíny proti chřipce, která je zřejmě příčinou této ochrany proti Alzheimerově chorobě. Základní mechanismy procesu ale vyžadují další studium, zatím je totiž vědci tak úplně nechápou.
„Protože existují důkazy, že před Alzheimerovou chorobou může chránit několik očkování, myslíme si, že se nejedná o specifický účinek konkrétní vakcíny proti chřipce,“ poznamenávají autoři.
„Domníváme se, že imunitní systém je hodně komplexní. Některé změny, například zápal plic, ho mohou aktivovat způsobem, který Alzheimerovu chorobu zhoršuje. Ale jiné věci, které aktivují imunitní systém, spouští naopak ochranu před Alzheimerem. Musíme se ještě dozvědět více o tom, jak imunitní systém snižuje nebo zvyšuje předpoklady pro vznik této nemoci,“ doplňují.
Prevence může ochránit až polovinu pacientů, odhaduje SZÚ
Podle českého Státního zdravotního ústavu se Alzheimerova choroba v tuzemsku týká asi 160 tisíc lidí a do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst až na 280 tisíc. Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence. Pomáhá dostatek pohybu, vyvážená strava a činnosti, při kterých je potřeba přemýšlet.
Dřívější studie zjistily snížené riziko demence spojené s předchozím vystavením různým očkováním v dospělosti, včetně očkování proti tetanu, dětské obrně a herpesu.
Až uplyne více času od zavedení vakcín proti covidu a budou k dispozici údaje z delšího sledování, bude podle Bukhbindera důležité prozkoumat i to, jestli neexistuje podobná souvislost mezi očkováním proti covidu-19 a možným sníženým rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.