V Jeruzalémě našli vinný sklípek starý 2600 let. Odhalil, že víno se ochucovalo vanilkou

Elita Judského království před 2600 lety popíjela víno ochucené vanilkou, tehdy i dnes vzácným kořením, které se muselo dovážet z daleka. Prokázal to výzkum v nejstarší části Jeruzaléma –⁠ Městě Davidově. Našly se tam nádoby na víno roztříštěné při zničení města babylonským králem Nebukadnesarem v roce 586 před naším letopočtem. Chemická analýza prokázala přítomnost vanilky ve víně, jež v nich bývalo uloženo. O novém výzkumu informoval list The Jerusalem Post.

Vědce z univerzity v Tel Avivu a z agentury pro staré památky (IAA) překvapilo, když na vykopaných střepech nalezli organické stopy exotického a i dnes drahého koření. Považují to za důkaz, že se v Judsku do vína přidávala vanilka a že se do Jeruzaléma dostávalo díky jeho dobré poloze na mezinárodní obchodní trase luxusní zboží zřejmě z Indie a jejího okolí.

Je známé, že „vanilkový tón“ víno získává při stárnutí v dubových sudech. Při analýze zbytků nalezených na střepech však nešlo o druh vanilinu obsažený v dubovém dřevě; zbytky obsahovaly tři různé molekuly, které dokazují přítomnost vanilky samotné.

„Je to neobvyklý nález i s ohledem na to, že budova, kde byly nádoby uloženy, vyhořela. Díky analýze organických zbytků mohu s jistotou říci, že ty nádoby obsahovaly víno okořeněné vanilkou,“ řekla doktorandka Ajala Amirová z Fakulty archeologie a studia starých blízkovýchodních kultur na univerzitě v Tel Avivu.

Výsledek výzkumu střepů z Města Davidova vyšel ve vědeckém časopise Plos One.

Nádoby na víno nalezené v Jeruzalémě
Zdroj: PLOS ONE

Elita si užívala exotické dobroty

Důkaz o přítomnosti vanilky ve víně souvisí s faktem, že Negevskou pouští procházela v 7. století před naším letopočtem mezinárodní obchodní trasa. Nejprve pod ochranou Asyrské říše, pak zřejmě jejích následovníků, Egypťanů a možná také Babyloňanů, soudí autoři studie.

Nalezené rozbité nádoby pocházejí z období vlády posledního vládce Judského království Sidkijáše. Byly ve skladech budov na archeologických vykopávkách ve Městě Davidově. Oba domy byly zničeny při babylonském plenění Jeruzaléma roku 586 před naším letopočtem. Nádoby byly rozbity a zůstaly pod sutinami.

Předmětem výzkumu bylo osm nádob z obou těchto nalezišť. Prokázalo se, že ve všech bývalo víno a v pěti z nich víno ochucené vanilkou.

Používání vanilky svědčí o tom, že elita spojená se sídlem Judského království, která zde žila, si uměla užívat života, řekl jeden z autorů studie Jiftah Šalev.

Vinný sklípek starý 2600 let

Kromě něho se na výzkumu podílel profesor Juval Gadot. Vykopali více než 15 nádob na místě, které mohlo sloužit jako vinný sklep pod dvouposchoďovou budovou, využívanou podle všeho jako úřad vysoce postavených příslušníků království.

„Značí to, že obyvatelé Jeruzaléma v této oblasti byli bohatí, spojení s mezinárodním obchodem a s obchodem jižní Arábie. Mohli si dovolit drahé a tehdy dostupné věci a držet krok s dobou. Nevím, jakou chuť mělo tehdejší víno, ale určitě bylo v té době považováno za kvalitní,“ řekl Šalev.

Víno se pilo při společenských příležitostech i v jiných kulturách, v Řecku i východních říších. Píše se o něm na mnoha místech v bibli. „Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří…,“ říká se v žalmu 104. Starozákonní prorok Ámos kárá samolibé na Sionu slovy: „Vyleháváte na lůžkách zdobených slonovinou a na polštářích, pijete víno plnými miskami…“

Některé z nalezených nádob měly ucha zdobená rozetami, což znamená, že obsah i nádoby samotné patřily královskému dvoru. Jejich množství i značky na nich dokazují, že víno a jeho konzumace byly jedním z projevů moci a postavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 13 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 15 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 17 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...