Brněnští vědci vyvinuli systém umělé inteligence na plašení špačků

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

V současnosti jsou jedním z nejčastěji využívaných nástrojů pro boj se špačky plynová děla. Aby ptáky od vinohradů odehnala, musí pracovat celý den a mají i několik dalších nevýhod. Jednak jejich opakovaný zvuk ruší lidi v okolí, navíc si na pravidelné rány mohou špačci zvyknout, a účinnost se tak snižuje.

Inteligentní systém na plašení špačků
Zdroj: VUT Brno

Inteligentní systém tvoří kromě samotného plašiče, který používá různé druhy zvuků, také kamery s počítačem. Cílem je plašit hejno špačků pouze tehdy, kdy se nad vinohradem objeví. „Snímáme prostor vinohradu i nebe nad ním. Kamery fungují na předem natrénovaných modelech, kdy jsme umělé inteligenci ukazovali hejna špačků. Jakmile se na obraze kamery ukáže hejno, umělá inteligence vyhodnotí, že ptáci přiletěli, optický detektor vyšle signál plašiči a ten se spustí,“ uvedl výzkumník Petr Marcoň.

Čeho se špačci bojí

Plašičem může kromě zvuku plynového děla být například i nahrávka dravců nebo ultrazvukový signál, který lidské ucho neslyší. Zvuky se výzkumníci snaží střídat, protože špačci jsou velmi inteligentní ptáci a pouze jeden druh zvuku je rychle přestane plašit.

Počítač, který data vyhodnocuje, je součástí kamer, systém se dá napájet solárním panelem s baterií nebo elektřinou ze sítě. Ovládat jej lze vzdáleně. Vědci systém loni testovali na vinicích v Bořeticích a ve vinařství Sonberk. „Tam používají víc způsobů, mají plašicí děla, ale zároveň i pracovníky, kteří vinohrad objíždí a střílí do vzduchu, takže mají velké náklady. Návštěvníky rány z děl ruší,“ řekl výzkumník Jiří Janoušek.

O výrobu a prodej inteligentního systému už projevila zájem komerční firma. Výzkumníci budou ale na systému pracovat dál, chtějí testovat i jiné způsoby plašení, například pomocí laseru, což se jim zatím příliš neosvědčilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 1 hhodinou

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 2 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 20 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 23 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...