Brněnští vědci vyvinuli systém umělé inteligence na plašení špačků

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

V současnosti jsou jedním z nejčastěji využívaných nástrojů pro boj se špačky plynová děla. Aby ptáky od vinohradů odehnala, musí pracovat celý den a mají i několik dalších nevýhod. Jednak jejich opakovaný zvuk ruší lidi v okolí, navíc si na pravidelné rány mohou špačci zvyknout, a účinnost se tak snižuje.

Inteligentní systém na plašení špačků
Zdroj: VUT Brno

Inteligentní systém tvoří kromě samotného plašiče, který používá různé druhy zvuků, také kamery s počítačem. Cílem je plašit hejno špačků pouze tehdy, kdy se nad vinohradem objeví. „Snímáme prostor vinohradu i nebe nad ním. Kamery fungují na předem natrénovaných modelech, kdy jsme umělé inteligenci ukazovali hejna špačků. Jakmile se na obraze kamery ukáže hejno, umělá inteligence vyhodnotí, že ptáci přiletěli, optický detektor vyšle signál plašiči a ten se spustí,“ uvedl výzkumník Petr Marcoň.

Čeho se špačci bojí

Plašičem může kromě zvuku plynového děla být například i nahrávka dravců nebo ultrazvukový signál, který lidské ucho neslyší. Zvuky se výzkumníci snaží střídat, protože špačci jsou velmi inteligentní ptáci a pouze jeden druh zvuku je rychle přestane plašit.

Počítač, který data vyhodnocuje, je součástí kamer, systém se dá napájet solárním panelem s baterií nebo elektřinou ze sítě. Ovládat jej lze vzdáleně. Vědci systém loni testovali na vinicích v Bořeticích a ve vinařství Sonberk. „Tam používají víc způsobů, mají plašicí děla, ale zároveň i pracovníky, kteří vinohrad objíždí a střílí do vzduchu, takže mají velké náklady. Návštěvníky rány z děl ruší,“ řekl výzkumník Jiří Janoušek.

O výrobu a prodej inteligentního systému už projevila zájem komerční firma. Výzkumníci budou ale na systému pracovat dál, chtějí testovat i jiné způsoby plašení, například pomocí laseru, což se jim zatím příliš neosvědčilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 13 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 20 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 21 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 22 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
včera v 08:01‌‌

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.