Britští vědci představili koncept letadla na vodíkový pohon. Má nahradit ta na benzin

Britská výzkumná organizace Aerospace Technology Institute (ATI) v pondělí představila návrh dopravního letadla poháněného tekutým vodíkem, které je teoreticky schopno dosáhnout výkonu současných letadel střední velikosti bez emisí oxidu uhličitého. Koncept FlyZero plánuje letadlo pro přepravu 279 cestujících, které by dokázalo z Londýna do San Francisca letět bez mezipřistání, a to stejnou rychlostí a se stejným pohodlím jako současná letadla, uvedla agentura Bloomberg.

Vodíkový pohon se považuje za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích.

Skupina ATI je partnerstvím mezi britskou vládou a průmyslem. Jejím cílem je urychlit vysoce rizikové projekty, ze kterých budou těžit britské firmy.

Jak zachránit letecký průmysl

Británie financuje nové technologie, aby pomohla vytvořit pracovní místa v leteckém průmyslu a zároveň splnila své klimatické cíle. Vláda slíbila organizaci ATI v období let 2013 až 2026 celkem 1,95 miliardy liber (58,3 miliardy Kč). Stejnou částku má poskytnout i průmysl. Koncept FlyZero získal od vlády 15 milionů liber.

ATI očekává, že vodíková letadla budou v provozu od poloviny 30. let a budou nabízet lepší ekonomické parametry než konvenční letadla. Do začátku příštího roku chce projekt FlyZero zveřejnit podrobné koncepty pro regionální, úzkotrupé a středně velké letadlo, s technologickými plány, tržními a ekonomickými zprávami a hodnocením udržitelnosti.

Středně velké letadlo, které bylo představeno, má skladovat vodík o teplotě minus 250 stupňů Celsia v kryogenních palivových nádržích v zadní části letadla a ve dvou menších nádržích podél přední části trupu, aby letadlo bylo vyvážené. Rozpětí křídel bude 54 metrů, tedy něco mezi modely Boeing 767 a 787. Stroj budou pohánět dva dvouproudové motory.

Letecký průmysl je pod tlakem, aby snížil emise, přestože průlomové technologie jsou ještě roky vzdálené. Zatím se proto zaměřil na takzvaná udržitelná paliva, která lze přimíchat do kerosinu, tedy současného paliva pro letadla, a také na elektrická letadla. Vzhledem k hmotnosti baterií je však tato možnost omezena pouze na menší stroje, jako jsou letecké taxíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 15 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...