Britští vědci představili koncept letadla na vodíkový pohon. Má nahradit ta na benzin

Britská výzkumná organizace Aerospace Technology Institute (ATI) v pondělí představila návrh dopravního letadla poháněného tekutým vodíkem, které je teoreticky schopno dosáhnout výkonu současných letadel střední velikosti bez emisí oxidu uhličitého. Koncept FlyZero plánuje letadlo pro přepravu 279 cestujících, které by dokázalo z Londýna do San Francisca letět bez mezipřistání, a to stejnou rychlostí a se stejným pohodlím jako současná letadla, uvedla agentura Bloomberg.

Vodíkový pohon se považuje za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích.

Skupina ATI je partnerstvím mezi britskou vládou a průmyslem. Jejím cílem je urychlit vysoce rizikové projekty, ze kterých budou těžit britské firmy.

Jak zachránit letecký průmysl

Británie financuje nové technologie, aby pomohla vytvořit pracovní místa v leteckém průmyslu a zároveň splnila své klimatické cíle. Vláda slíbila organizaci ATI v období let 2013 až 2026 celkem 1,95 miliardy liber (58,3 miliardy Kč). Stejnou částku má poskytnout i průmysl. Koncept FlyZero získal od vlády 15 milionů liber.

ATI očekává, že vodíková letadla budou v provozu od poloviny 30. let a budou nabízet lepší ekonomické parametry než konvenční letadla. Do začátku příštího roku chce projekt FlyZero zveřejnit podrobné koncepty pro regionální, úzkotrupé a středně velké letadlo, s technologickými plány, tržními a ekonomickými zprávami a hodnocením udržitelnosti.

Středně velké letadlo, které bylo představeno, má skladovat vodík o teplotě minus 250 stupňů Celsia v kryogenních palivových nádržích v zadní části letadla a ve dvou menších nádržích podél přední části trupu, aby letadlo bylo vyvážené. Rozpětí křídel bude 54 metrů, tedy něco mezi modely Boeing 767 a 787. Stroj budou pohánět dva dvouproudové motory.

Letecký průmysl je pod tlakem, aby snížil emise, přestože průlomové technologie jsou ještě roky vzdálené. Zatím se proto zaměřil na takzvaná udržitelná paliva, která lze přimíchat do kerosinu, tedy současného paliva pro letadla, a také na elektrická letadla. Vzhledem k hmotnosti baterií je však tato možnost omezena pouze na menší stroje, jako jsou letecké taxíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 12 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 15 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 17 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.