Brzy můžeme na Marsu narazit na stopy života, pozor ale na falešné fosilie, varují vědci

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.

Autoři nové studie upozorňují, že díky intenzitě výzkumu Marsu vědci už brzy narazí na vzorky, které budou nápadně připomínat něco živého – jenže ve skutečnosti se bude jednat jen o artefakty, které vznikly chemickými procesy.

Podle této práce mohou horniny na Marsu obsahovat mnoho typů nebiologických usazenin, jež vypadají velmi podobně jako zkameněliny, které by se pravděpodobně našly, kdyby na planetě někdy život existoval.

Podle vědců je pro úspěch současných i budoucích misí klíčové odlišit tyto falešné zkameněliny od toho, co by mohlo být důkazem dávného života na povrchu Marsu. Planeta byla zřejmě obyvatelná před čtyřmi miliardami let, ale jen na krátkou dobu.

Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu prověřili důkazy o všech známých sledech událostí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. Identifikovali přitom desítky procesů, které mohou vytvářet struktury připomínající mikroskopické jednoduché formy života, jež mohly kdysi na Marsu existovat.

Vědci přitom přiznávají, že další desítky podobných procesů ještě mohou být objevené, jen se je zatím nepodařilo popsat.

Problémy jsme měli i na Zemi, upozorňuje autorka

Mezi vzorky připomínající život patří zejména usazeniny, jež vypadají jako bakteriální buňky a molekuly na bázi uhlíku, které se velmi podobají stavebním kamenům veškerého známého života.

Protože podobné známky života mohou být tak věrně napodobeny neživými procesy prosté chemie, bude původ jakýchkoli fosiliím podobných vzorků nalezených na Marsu pravděpodobně velmi nejednoznačný, tvrdí tým. Současně to může vzbudit nerealistická očekávání veřejnosti, která pak může být o to víc zklamaná, až se ukáže, že drahá expedice na nic živého ve skutečnosti vůbec nenarazila.

Vědci proto v článku, který vyšel v časopise Journal of the Geological Society, vyzývají k rozsáhlejšímu mezioborovému výzkumu, který vnese více světla do toho, jak by mohly na Marsu vznikat životu podobné usazeniny, a tím pomůže hledání důkazů dávného života.

Jeden z autorů studie, astrobiolog Sean McMahon z Edinburské univerzity, k věci řekl: „Některé z vozítek, které zkoumají Mars, téměř jistě najde něco, co se bude podobat zkamenělinám ze Země. Schopnost s jistotou je odlišit od struktur a látek vzniklých chemickými reakcemi je proto životně důležitá. Pro každý typ fosilie existuje alespoň jeden nebiologický proces, který vytváří velmi podobné struktury, takže je skutečně potřeba lépe pochopit, jak vznikají.“

Vědci už se s podobnými problémy setkali i při výzkumu na Zemi – a podle další z autorek studie, Julie Cosmidisové z Oxfordu, se jimi opravdu nechali zmást: „Už mockrát byly ve starých horninách na Zemi a dokonce i v meteoritech z Marsu popsány objekty, které vypadaly jako fosilní mikrobi. Ale po hlubším zkoumání se ukázalo, že mají nebiologický původ. Tento článek je varováním, ve kterém vyzýváme k dalšímu výzkumu procesů napodobujících život v souvislosti s Marsem, abychom se vyhnuli opakovanému padání do stejných pastí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...