Brzy můžeme na Marsu narazit na stopy života, pozor ale na falešné fosilie, varují vědci

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.

Autoři nové studie upozorňují, že díky intenzitě výzkumu Marsu vědci už brzy narazí na vzorky, které budou nápadně připomínat něco živého – jenže ve skutečnosti se bude jednat jen o artefakty, které vznikly chemickými procesy.

Podle této práce mohou horniny na Marsu obsahovat mnoho typů nebiologických usazenin, jež vypadají velmi podobně jako zkameněliny, které by se pravděpodobně našly, kdyby na planetě někdy život existoval.

Podle vědců je pro úspěch současných i budoucích misí klíčové odlišit tyto falešné zkameněliny od toho, co by mohlo být důkazem dávného života na povrchu Marsu. Planeta byla zřejmě obyvatelná před čtyřmi miliardami let, ale jen na krátkou dobu.

Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu prověřili důkazy o všech známých sledech událostí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. Identifikovali přitom desítky procesů, které mohou vytvářet struktury připomínající mikroskopické jednoduché formy života, jež mohly kdysi na Marsu existovat.

Vědci přitom přiznávají, že další desítky podobných procesů ještě mohou být objevené, jen se je zatím nepodařilo popsat.

Problémy jsme měli i na Zemi, upozorňuje autorka

Mezi vzorky připomínající život patří zejména usazeniny, jež vypadají jako bakteriální buňky a molekuly na bázi uhlíku, které se velmi podobají stavebním kamenům veškerého známého života.

Protože podobné známky života mohou být tak věrně napodobeny neživými procesy prosté chemie, bude původ jakýchkoli fosiliím podobných vzorků nalezených na Marsu pravděpodobně velmi nejednoznačný, tvrdí tým. Současně to může vzbudit nerealistická očekávání veřejnosti, která pak může být o to víc zklamaná, až se ukáže, že drahá expedice na nic živého ve skutečnosti vůbec nenarazila.

Vědci proto v článku, který vyšel v časopise Journal of the Geological Society, vyzývají k rozsáhlejšímu mezioborovému výzkumu, který vnese více světla do toho, jak by mohly na Marsu vznikat životu podobné usazeniny, a tím pomůže hledání důkazů dávného života.

Jeden z autorů studie, astrobiolog Sean McMahon z Edinburské univerzity, k věci řekl: „Některé z vozítek, které zkoumají Mars, téměř jistě najde něco, co se bude podobat zkamenělinám ze Země. Schopnost s jistotou je odlišit od struktur a látek vzniklých chemickými reakcemi je proto životně důležitá. Pro každý typ fosilie existuje alespoň jeden nebiologický proces, který vytváří velmi podobné struktury, takže je skutečně potřeba lépe pochopit, jak vznikají.“

Vědci už se s podobnými problémy setkali i při výzkumu na Zemi – a podle další z autorek studie, Julie Cosmidisové z Oxfordu, se jimi opravdu nechali zmást: „Už mockrát byly ve starých horninách na Zemi a dokonce i v meteoritech z Marsu popsány objekty, které vypadaly jako fosilní mikrobi. Ale po hlubším zkoumání se ukázalo, že mají nebiologický původ. Tento článek je varováním, ve kterém vyzýváme k dalšímu výzkumu procesů napodobujících život v souvislosti s Marsem, abychom se vyhnuli opakovanému padání do stejných pastí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 4 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 5 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 8 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...