V Jihoafrické republice se objevila nová varianta covidu, která má potenciálně znepokojivé vlastnosti. Zatím se o ní ví ale podle vědců příliš málo na to, aby to mělo vyvolávat obavy.
V pondělí vydal Národní institut pro přenosné nemoci v Jihoafrické republice upozornění na novou linii viru, kterou pojmenoval C.1.2. Uvedl, že tato varianta už byla nalezena ve všech provinciích v zemi – zatím jen v relativně nízké míře.
Tato varianta se v zemi poprvé podle zprávy objevila již v květnu. Zajímavé na ní je, že přestože její výskyt je pořád minoritní, dokáže pomalu růst, a to přesto, že je v Jižní Africe stále dominantní vysoce agresivní varianta delta. Nějaká vlastnost linie C.1.2 jí tedy umožňuje, aby dokázala prosperovat i vedle delty, přestože ta zcela vytlačila jiné starší varianty.
Jihoafričtí vědci vydali krom výstrahy i studii, která zatím neprošla recenzním řízením. V ní konstatují, že C.1.2 „byla zjištěna ve většině provincií v Jihoafrické republice a v sedmi dalších zemích zahrnujících Afriku, Evropu, Asii a Oceánii“.
Varianta s nepříjemnými mutacemi
Linie C.1.2 si získala pozornost vědců nejen tím, že je schopná fungovat a pomalu růst vedle delty, ale také tím, jaké mutace obsahuje. Jsou totiž podobné těm, které nesou varianty označované jako znepokojivé nebo nebezpečné.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zatím nezařadila na seznam těchto rizikových variant, ale jihoafričtí vědci ji už intenzivně zkoumají. Testy, které mají posoudit vliv jejích mutací na nakažlivost a odolnost vůči vakcínám, stále probíhají. Virus zatím nesplňuje kritéria WHO, aby mohl být kvalifikován jako nebezpečný.
WHO do těchto kategorií řadí varianty, které mají vyšší nakažlivost, způsobují horší průběh nemoci nebo lépe odolávají léčbě či vakcínám.
Nic takového se sice zatím u C.1.2 nepotvrdilo, ale má jiné znepokojivé vlastnosti, kvůli kterým vydali jihoafričtí vědci své varování. Jde o konkrétní mutace, které varianta obsahuje.
„Obsahuje poměrně dost důležitých mutací známých i u jiných variant, které se staly nebezpečnými nebo znepokojivými,“ uvedla pro deník Guardian imunoložka Megan Steainová, která genom této varianty zkoumala. „Kdykoli se objeví tyto konkrétní mutace, rádi bychom tuto variantu sledovali, abychom zjistili, co bude dělat. Tyto mutace mohou ovlivnit například to, zda se vyhne imunitní reakci nebo zda se rychleji přenáší.“
Co bude dál?
Vědci teď budou zkoumat v laboratorním prostředí na buněčných kulturách, jaké vlastnosti varianta má. To může trvat několik týdnů až měsíců, takže důležitější bude v této fázi sledovat, jak se chová v reálném světě. Stejné to bylo i s variantou delta – když se poprvé objevila v Indii, tamní lékaři popisovali znepokojivé vlastnosti, jako extrémně rychlé šíření, o celé týdny dříve, než to potvrdily studie britské Gupta Lab, která deltu sledovala v laboratoři.
„Můžeme říci, že má několik klíčových mutací, které vedly u jiných variant k jejich vyšší nakažlivosti,“ popsala novou variantu Steainová. „Ale současně víme, že mutace působí ve vzájemné součinnosti, což může celkově vést k tomu, že je virus potenciálně zdatnější nebo slabší.“
To znamená, že i virus, který nahromadí větší množství nebezpečných mutací, může být ve výsledku méně „zdatný“, protože tyto mutace spolu neumí spolupracovat nebo se jejich účinek navzájem vyruší.
Je tedy možné, že i tato varianta, podobně jako drtivá většina, jež se již objevily, také zmizí ze světa. „C.1.2 by musela být hodně dobrá, hodně životaschopná a hodně rychlá, aby v této fázi pandemie překonala deltu,“ konstatovala Steainová. „Myslím, že jsme stále ještě velmi blízko bodu, kdy by to mohlo vymřít, rozšířenost je opravdu nízká.“
Jako příklad uvádí variantu beta, která se zdála jako obrovský problém, protože to vypadalo, že lépe obchází imunitu a dokázala se také relativně rychle šířit – jenže pak zmizela, když ji vytlačily jiné varianty. „A to se může snadno stát i v případě C.1.2,“ dodává Steainová.
