Masivní lesní požáry způsobují, že méně prší. Vědci popsali mechanismus, který za to může

Změny klimatu ohřívají planetu a stále teplejší počasí je příčinou většího počtu požárů. Vědci teď prostudovali, jak se při masivních ohních chovají dešťové mraky – a pochopili, proč je lesní požáry tak těžké zkrotit.

Na začátku je oblak, který v atmosféře vzniká, když vodní pára začne kondenzovat. Na kondenzačních jádrech se tvoří drobné kapičky vody, které se vznášejí ve vzduchu. Následně se spojují do větší kapky a ty, když už je vzestupné proudy v oblaku neudrží, padají k Zemi a začíná pršet.

Vědci v posledních několika desítkách let ale pozorovali významný úbytek srážek v oblastech s častými a rozsáhlými požáry. Prolétali hustými oblaky kouře, které stoupaly z požářišť vysoko do atmosféry, a sledovali měnící se strukturu oblačnosti.

Ovlivňuje kouř z lesních požárů strukturu oblaků a následně množství srážek, které z nich padá? Při hledání odpovědi na tuto otázku přišli na řadu překvapivých odhalení.

Oheň spálí skoro vše. Do atmosféry se dostanou jen zuhelnatělé kousky organického materiálu, mazlavé části dehtu, popel a další drobné částice o velikosti asi sto nanometrů připomínající kousky jemného kukuřičného škrobu. Právě ty jsou svojí velikostí nejvhodnější pro tvorbu drobných kapiček v mraku a v kouřovém oblaku není o takové částice nouze.

Problém nad lesy celého světa

Vědci sbírali kapky z oblaků mimo letadlo. V oblacích tvořených kouřem našli kapičky, kterých bylo asi pětkrát víc a byly o polovinu menší než v běžném oblaku bez kouře. Špatná zpráva je, že z oblaků, které jsou tvořeny menšími kapičkami, méně prší. Drobné kapky totiž nejsou tak těžké, aby spadly na zem, a vzestupné proudy je v oblaku bez problému udrží.

Podobný výzkum proběhl nejenom nad vysušenou západní oblastí Ameriky, ale také v Amazonii, na jihu Afriky nebo v Indonésii a výsledky byly velmi podobné.

Požáry ovlivňují i samotnou atmosféru. Částice kouře jsou tmavé, takže absorbují světlo ze Slunce, zahřívají se a ohřívají i vzduch kolem sebe. Oblaky bez kouře naopak hodně slunečního světla odrážejí a brání tím ohřívání Země.

Z čistě vodních oblaků vypadávají jen slabé srážky, protože proces narůstání velkých vodních kapiček na úkor malých je velmi pomalý
Zdroj: Když se blýská na časy

Výsledkem je, že kouř snižuje teplotní rozdíl mezi prohřátým zemským povrchem a studeným vzduchem ve vyšších vrstvách atmosféry. Pro bouřkové oblaky je právě výrazný pokles teploty s výškou jednou z nejdůležitějších podmínek jejich vzniku. Když kouř z požárů pronikne vysoko do atmosféry, kde ohřeje vzduch, bouřkové oblaky se netvoří.

Ze smíšených oblaků mohou vypadávat i velmi intenzivní srážky, protože proces narůstání ledových krystalků na úkor vodních kapiček je rychlý
Zdroj: Když se blýská na časy

Kombinace potlačené konvekce a miniaturních kapiček vody v oblacích omezily během období požárů srážkovou činnost ve střední Africe, což odstartovalo smyčku méně srážek, víc ohně. Na Madagaskaru za posledních deset let zaznamenali kvůli požárům zhruba dvacetiprocentní pokles srážek.

Dopad na klima existuje

Podle klimatických modelů dochází k poklesu srážek způsobenému kouřem ve velké části světa a projevy klimatické změny se tak stávají výraznějšími. Studie z roku 2018 zjistila, že počet letních deštivých dnů klesl od roku 1979 asi o čtyři procenta. Došlo tak k nárůstu suché vegetace a tím pádem i požárů a kouře. V roce 2018 skončilo v atmosféře téměř dvakrát víc spáleného materiálu, než je průměr za dvacáté století, a v roce 2020 už to bylo třikrát víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 22 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 23 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 23 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...