Nová česká videohra nechá hráče zažít odsun Němců i kolektivizaci zemědělství

Nahrávám video

Poválečný odsun Němců a kolektivizace zemědělství jsou dvě hlavní témata nové počítačové hry Svoboda 1945: Liberation. Hráči v ní v roli památkářů odhalují minulost vesnice v českém pohraničí. Vytvořili ji vývojáři z Karlovy univerzity.

Vyslechnout svědky, projít tajná místa, nebo se sbalit před odsunem do zahraničí – i to jsou úkoly, které musí hráči v nové hře splnit. A také musí odhalit, co se ve vesnici Svoboda po druhé světové válce stalo. Hra tak není jen zábava, ale má mladší generaci pomoct lépe pochopit minulost.

„Zjišťujete pomocí pamětníků, jak prožívali daná období, co cítili, jakou měli motivaci dělat nějaké věci, které dělali,“ popisuje Lukáš Kolek z Charles Games. Součástí příběhu jsou i minihry, které přibližují například postupný proces poválečné kolektivizace.

„Je možnost si kupovat pole, starat se o statek. Ale postupem času začíná režim na sedláka víc a víc tlačit. Pole mu začne zabavovat, připraví ho o traktor,“  říká Lukáš Kolek. Společnost Charles Games, která hru vytvořila, vznikla na Karlově univerzitě. Unikátní je především spoluprací vývojářů a historiků. Ti nejen opravují případné chyby, ale zároveň se sami podílí na tvorbě příběhu a postav.

„Hra vzniká v debatě čtyř historiků. Všechno, co se děje, je založeno na historických faktech,“ vysvětluje historik Jiří Hoppe z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Hra v češtině a v angličtině bude zatím k dispozici na počítačích, po prázdninách pak na mobilních telefonech a koncem roku na herních konzolích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 15 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 19 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...