Zemřel Vladimír Beneš, spoluzakladatel české neurochirurgie

55 minut
Z archivu: Vladimír Beneš hostem pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Ve věku sto let zemřel významný český neurochirug Vladimír Beneš. Informaci potvrdila rodina. Je také autorem několika odborných knih a sci-fi novely.

Vladimír Beneš byl český lékař, specializací neurochirurg, a krom toho také autor novely žánru sci-fi. Založil rod neurochirurgů a díky tomu je jméno Vladimír Beneš s tímto oborem spjato od úplných počátků. Profesor Vladimír Beneš starší patřil do týmu profesora Zdeňka Kunce – průkopníka tohoto oboru v rámci Československa i celého světa.

Jemu dělal Vladimír Beneš ve střešovické nemocnici dlouho zástupce, nesouhlasil ale s okupací po srpnu 1968 a ve vojenském zařízení začal mít problémy. Proto odešel do Motola, kde stál u vzniku neurochirurgického oddělení.

Legenda české medicíny

„Když mě v sedmapadesáti letech propustili z armády, byl jsem přinucen dělat dětskou chirurgii. Já jsem to neuměl moc, ale byl jsem prostě nucený. Dokázal jsem už během několika let udělat z toho skutečně vzorové oddělení,“ popisoval v pořadu Hyde Park Civilizace.

V dobách, kdy začínal, bylo pro neurochirurgy vítězstvím, když pacient vůbec přežil. „Tehdy byl cíl zachránit život, my jsme se dívali na to, jaký bude výsledek, jaká bude morbidita, my jsme chtěli za každou cenu zachránit život,“ vzpomínal. Bez ohledu na stav, postupem času šlo víc a víc i o kvalitu následného života.

Beneš se kromě operací mozku zajímal také o problematiku poranění míchy. Od 50. let minulého století prosazoval komplexní péči o spinální pacienty jako základní prevenci druhotných zdravotních komplikací. První specializované pracoviště pro léčbu pacientů s poraněním míchy bylo v Česku otevřeno v roce 1992. Česká asociace paraplegiků Beneše označuje za „otce paraplegiků“.

Beneš uspořádal v Praze v roce 1971 Evropský neurochirurgický kongres a v roce 1992 Světový sjezd dětské neurochirurgie.

Tři generace Vladimírů Benešů
Zdroj: ČT24

V průběhu kariéry psal – a nejen odbornou literaturu, ale i třeba i sci-fi novelu. V jeho stopách se vydali i potomci – jeho syn, profesor Vladimír Beneš (narozen 1953), stejně jako vnuk, docent Vladimír Beneš (narozen 1979), jsou též neurochirurgové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 18 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...