Očkování nezpůsobuje neplodnost, mRNA vakcíny nemění lidskou DNA, vyvrací fámy český virolog

Zájem o očkování mírně klesá. O vakcínách koluje řada nepravdivých mýtů (zdroj: ČT24)

Podle odborníků je očkování nejlepší cestou, jak zabránit další vlně epidemie covidu. a zamezit tak vzniku nových nebezpečných variant viru. Zájem o vakcinaci v posledních týdnech ale mírně klesá – mohou za to i desítky dezinformací a lží, které se kolem vakcín na nový koronavirus šíří. Ty nejčastější v rozhovoru pro ČT24 vyvrací ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.

Může očkování proti covidu změnit lidskou DNA?

„Principy, na kterých jsou tyto vakcíny postavené, něco takového vylučují,“ uvedl Grubhoffer. Vycházejí přesně ze znalostí replikačních procesů, tedy reprodukce genetické informace. V případě RNA vakcín je to podle virologa vyloučené naprosto: „Ten malý informační řetízek RNA, který nese zprávu pro syntézu výběžkového proteinu S koronaviru SARS-CoV-2, se vůbec nedostává do kontaktu s genetický materiálem v lidských buňkách – tedy s jádrem. Mine jádro a směřuje rovnou do té továrny na bílkoviny, kde se se vlastně teprve vyrobí ta konečná podoba vakcíny.“

Nehrozí riziko ovlivnění lidské DNA u jiných druhů vakcín?

Vektorové vakcíny založené na DNA jsou podle akademika jiný příběh. Jde o vakcíny firem AstraZeneca a Johnson and Johnson. Jejich nosičem je adenovirus, což je DNA virus, „takže musí s informací o výběžkovém proteinu vstoupit do jádra hostitelské buňky. A to už je určitá komplikace, protože to jednak celý mechanismus účinku prodlužuje, ale současně nezbývá, než využít aparátu buněčného jádra,“ vysvětluje Grubhoffer.

V jádru tento aparát přepíše informaci zpátky do původní RNA, která se pak dostává do oné továrny na výrobu bílkovin. „Ten proces je výrazně zdlouhavější, a vše, co je zdhlouhavější, může přinést komplikace,“ konstatuje vědec.

Může očkování proti covidu ovlivnit lidskou plodnost?

V souvislosti s výběžkem S existuje fáma, která říká, že může dojít k ovlivnění reprodukčního systému u žen. Je založená na tom, že S vyběžek má v jedné části, které se říká fúzní faktor, velkou podobnost s jedním důležitým proteinem, který se nachází v placentě. Jmenuje se syncitin. V důsledku toho by křížová reakce protilátek měla ovlivňovat i plod.

„Tvůrci té vakcíny tomu ale šli napřed a vyloučili to,“ říká Grubhoffer. „Vakcína se totiž produkuje v buňkách, ve výše popsané továrně na bílkoviny, a produkuje se v takzvaně prefúzní podobě. Takže vůbec nedochází k odhalení té části, které říkáme fúzní faktor, tudíž není vystaven imunitnímu systému a nevznikají tam ve významné míře protilátky proti tomuto fúznímu faktoru,“ dodává.

Má v sobě vakcína čipy, je magnetická, nebo umožňuje člověka ovládat na dálku?

„Tyto věci nejde vědecky vymluvit. Ty fámy nejsou postavené na věcném základě, proto nemá smysl se proti nim z hlediska vědy vůbec vyjadřovat,“ říká virolog.

Vznikla vakcína příliš rychle? Jak může být ověřená?

Samotná vakcína vznikla hned na začátku roku 2020, její vývoj trval pouhé tři týdny – zbytek času zabrala preklinická testování a pak tři fáze klinického testování.

„Není tedy důvod obávat se délky vzniku vakcíny; ta byla extrémně krátká díky extrémnímu nasazení vědců i finanční podpoře vlád i dalších organizací,“ uklidňuje Grubhoffer.

Samotný princip mRNA vakcín je známý už asi tři desítky let, celou tu dobu se vyvíjel. Na začátku ho doprovázely značné komplikace, které postupně byly odstraněny a ten vývoj vedl k výjimečně účinné platformě, která má ohromnou budoucnost. Dnes vývoj směřuje k mRNA vakcínám proti nádorům nebo dalším respiračním chorobám.

Kolik procent populace bude zapotřebí v Česku očkovat, aby se země vyhnula podzimní vlně covidu?

Podle Grubhoffera by se muselo nechat očkovat nejméně 80 procent obyvatel České republiky, ideální by bylo přiblížit se k 90 procentům.