Bakterie odolné proti antibiotikům se mohou šířit psím krmivem, varuje výzkum

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Bakterie odolné proti antibiotikům jsou podle Světové zdravotnické organizace jednou z deseti největších hrozeb pro lidské zdraví. Objevují se stále častěji, dá se proti nim stále hůř bránit a zabíjí pořád více lidí.

Nejčastěji se výskyt a šíření těchto „superbakterií“ spojují s nemocničním prostředím, kde si mohou odolnost proti konvenčním antibiotikům nejlépe vytvářet a také se tam nejrychleji šíří. Ve studii, která vyšla v polovině července, ale vědci popsali, že je našli také v různých druzích syrové psí stravy. Není to podle nich jen náhoda, ale znepokojivý trend.

„Krmení psů syrovou potravou může podporovat šíření bakterií odolných vůči antibiotikům,“ uvedli autoři v tiskové zprávě ke studii, která bude prezentována na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí.

Nebezpečné krmivo

Ve studii o krmivu pro psy analyzoval tým z univerzity v Portu 55 vzorků krmiva pro psy od pětadvaceti značek, včetně čtrnácti syrových mražených druhů krmiv. Vědci v nich hledali bakterie enterokoků.

Tyto bakterie jsou schopné neškodně žít ve střevech lidí a zvířat, ale pokud se dostanou do jiných částí organismu, mohou tam být nebezpečné. A navíc se mohou stát odolnými vůči antibiotikům.

Autoři výzkumu zjistili, že všechny vzorky syrového krmiva pro psy obsahovaly enterokoky rezistentní vůči antibiotikům, včetně bakterií rezistentních vůči antibiotiku poslední záchrany – linezolidu (jako antibiotika poslední záchrany se označují ta, která ještě jsou schopná jako poslední zastavit dané druhy bakterií).

Genetické sekvenování pak odhalilo, že některé z těchto bakterií rezistentních vůči antibiotikům, které se nacházely v syrovém psím žrádle, byly stejného druhu, jaké byly nalezeny u pacientů v nemocnicích ve Velké Británii, Německu a Nizozemsku.

Riziko pro zdraví

„Úzký kontakt lidí se psy a komercializace zkoumaných značek v různých zemích představují mezinárodní riziko pro veřejné zdraví,“ uvedla autorka studie Ana Freitasová. Rezistence bakterií se totiž v posledních letech zvyšuje.

Hlavní příčinou je nadměrné používání antibiotik lidmi i u hospodářských zvířat. Odhaduje se, že na infekce odolné vůči lékům zemře ročně na celém světě 700 tisíc lidí, a OSN varovala, že pokud nebudou přijata žádná opatření, může se tento počet do roku 2050 zvýšit na 10 milionů.

Co s tím? Freitasová si myslí, že tento problém se podceňuje: „Evropské orgány musí zvýšit povědomí o možných zdravotních rizicích při podávání syrové stravy domácím zvířatům. Výroba krmiv pro psy, včetně výběru ingrediencí a hygienických postupů, musí být přezkoumána,“ doporučuje.

Jedno pravidlo by podle ní měli dodržovat i majitelé psů: pokud manipulují s krmivem pro domácí zvířata, měli by si vždy mýt ruce – to stejné platí také po likvidaci výkalů zvířat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...