Antarktida zažije klimatický bod zlomu kolem roku 2060. Pak bude tání nezvratné, upozorňuje studie

Antarktida směřuje do roku 2060 ke klimatickému bodu zlomu. Pokud se rychle nesníží emise, dojde ke katastrofálnímu tání, varují vědci v nové studii pro časopis Nature.

V těchto dnech probíhá v islandském hlavním městě Reykjavíku jednání Arktické rady. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tam upozorňuje na klimatické změny v Arktidě, ale na druhé straně planety se rýsuje ještě větší hrozba.

Nové výzkumy ukazují, že právě Antarktida může mít dramatický vliv na to, jak bude vypadat budoucí stav lidské společnosti. Tání tamního ledu totiž podle modelů může už v relativně blízké budoucnosti ovlivnit přežití pobřežních měst od New Yorku po Šanghaj. Vědci varují, že tento problém může přijít mnohem dříve, než si většina lidí uvědomuje –⁠ a že může být také mnohem větší a určitě nezvratný.

Že Arktida s růstem globálních teplot ztrácí led, si může ověřit každý při pohledu na satelitní snímky řady agentur. Přímo to ovlivňuje životy na severní polokouli, kde žije většina lidstva, přispívá to ke zvyšování hladin oceánů a současně to spouští zpětnou vazbu, která vede k dalšímu oteplování: méně sněhu a ledu znamená menší odrazivost povrchu, a tedy ještě větší ohřívání Země.

Technologie zítřka nemusí pomoct

Antarktida na druhém pólu je ve zvyšování mořských hladin zatím spíše „divokou kartou“. Obsahuje tolik pevninského ledu, že kdyby všechen roztál, zvedlo by to hladinu moře o více než 60 metrů. Přitom celý grónský pevninský led by stačil na zvýšení hladin moří „jen“ o necelých šest metrů.

Vědci už dávno vědí, že antarktický ledový příkrov není zdaleka tak stabilní, jak se zdálo. Existují na něm místa, kde se ztráta ledu může vymknout kontrole a vést k řetězci dalších změn, jejichž dopady mohou být pro moderní lidskou civilizaci katastrofální. Nová studie, publikovaná v časopise Nature, ukázala, že antarktický ledový příkrov by mohl dosáhnout kritického bodu zlomu už za několik desetiletí.

Výsledky této práce ukazují, že změny jsou tak rychlé, že pokus o řešení nelze odkládat. Není tedy možné přijmout argument pro nesnížení emisí skleníkových plynů již nyní: budoucí technologický pokrok lidstvo před touto hrozbou nemůže ochránit.

Nová studie ukazuje, že pokud bude vývoj emisí skleníkových plynů, které lidstvo vypouští, pokračovat současným tempem, antarktický ledový příkrov zhruba do roku 2060 překročí kritickou hranici a přivede svět k růstu hladiny moří, který není v lidském časovém měřítku vratný.

Vědci tento rok pokládají za „bod zlomu“ proto, že odsávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jiné možné technologie už v tomto bodě nezastaví úbytek ledu. Do roku 2100 by pak mohla hladina moří stoupat více než desetkrát rychleji než dnes.

Bod zlomu se blíží

Antarktidu chrání před klimatickými změnami a vyššími teplotami několik faktorů. Jedním z nich je to, že leží daleko od lidské civilizace a koncentrace oxidu uhličitého zde nejsou tak vysoké jako nad severní polokoulí. Současně má několik ochranných ledových šelfů, tedy rozsáhlých ledovcových ploch nikoliv na pevnině, ale na moři. Ty brání vodě odtávající z pevninských ledovců, aby rychle odtekla do oceánu, a zpomalují tedy úbytek ledu na kontinentu a i zvyšování hladiny moří.

Jenže tyto přirozené hráze mohou slábnout, řídnout a také se rozpadat –⁠ vliv na to ani tak nemají teploty vzduchu, ale především teplá voda, která proniká pod ně.

S tím, jak se rozpadají ledové šelfy, mohou se vlivu počasí vystavovat vysoké ledové útesy –⁠ a právě ty mohou být bez ochrany šelfových ker nestabilní.

Studie zveřejněná v Nature použila počítačové modelování založené na fyzice ledových příkrovů a zjistila, že při růstu teploty nad dva stupně Celsia (3,6 stupně Fahrenheita) oproti dobám před průmyslovou revolucí zaznamená prudký skok v rychlosti ubývání ledu. Hlavním „viníkem“ by podle tohoto modelu být masivní Thwaitesův ledovec –⁠ někdy pro svůj potenciál způsobit zvyšování hladiny moří bývá přezdíván „Ledovec soudného dne“.

Thwaitesův ledovec
Zdroj: NOAA

Nejednoznačné výsledky

Řada jiných prognóz s takovou nestabilitou šelfových ledovců nepočítá a přiklání se k nižším odhadům zvyšování hladiny moří. Tato studie je ale důležitá, i pokud by její výpočty nebyly přesné, ještě v něčem jiném.

Většina prací, které sledují vývoj Antarktidy i zvyšování hladin oceánů, studuje tento fenomén jen do roku 2100, tedy v dohledu života dnes žijících lidí. Autoři studie v Nature se ale dívají dál, katastrofa podle nich tímto rokem ani zdaleka nekončí –⁠ naopak.

Nová studie vedená Robertem DeContem, Davidem Pollardem a Richardem Alleyem ukazuje, že pokud by dnešní vysoké emise pokračovaly bez omezení až do roku 2100, vzestup hladiny moří by doslova explodoval a do roku 2150 by přesáhl 6 centimetrů za rok.

Pokud by se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, zpomalil by se tento nárůst podle studie přibližně desetkrát.

Drtivá většina cest ke splnění Pařížské dohody očekává, že emise překročí její cíle udržet oteplování pod 1,5 stupně nebo pod dva stupně; pak počítá s budoucím technologickým pokrokem, který později odstraní ze vzduchu dostatek oxidu uhličitého, aby se teplota opět snížila. Zbytek vyžaduje 50% snížení emisí celosvětově do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...