Obnova lesů funguje. Za dvacet let regenerovala oblast o rozloze Francie

Kácení pralesů na Zemi se zrychluje, nejvíce v Brazílii. Ale přestože se mnohé životně důležité lesy planety zmenšují, nová studie ukázala, že některé zalesněné oblasti mají pozoruhodnou schopnost regenerace. Umí nečekaně rychle znovu dorůst, pokud se jim dá příležitost. Vědci na to přišli díky analýze dat ze satelitních snímků za více než 30 let z 29 zemí ve 13 oblastech planety.

Podle nové analýzy se od roku 2000 na celém světě přirozeně obnovila oblast lesů přibližně o velikosti Francie. To je dost lesa na to, aby se v něm uložil ekvivalent 5,9 gigatun oxidu uhličitého, což je více než roční emise USA.

„Tyto údaje nám ukazují obrovský potenciál přírodních stanovišť k obnově, když k tomu dostanou příležitost. Ale není to omluva pro nikoho z nás, abychom čekali, až se to stane,“ uvedl v prohlášení John Lotspeich, výkonný ředitel projektu Trillion Trees, který spolupracuje se Světovým fondem na ochranu přírody, BirdLife International a Wildlife Conservation Society.

Místa, kde se v současné době daří zvětšovat rozlohu lesů, lze nalézt po celém světě. Například v oblasti severozápadně od Pekingu začala s masivním zalesňováním čínská vláda poté, co se ukázalo, jak účinně brání vzniku písečných bouří, které městu škodí. Za další pozitivní příklad autoři výzkumu pokládají severozápadní část Brazílie, kde opatrnější přístup k zemědělství přinesl oživení zalesněných oblastí.

Obnova zabírá, ale nestačí to

Jak tyto příklady naznačují, obnova lesů byla způsobena řadou faktorů, které se na různých místech planety liší. Některé faktory jsou nejasné, některé byly výsledkem lepšího hospodaření s lesy, zatímco jiné byly přirozené – typicky regenerace po lesních požárech.

Čína je zase důkazem, jak moc mohou lesům pomoci celostátní projekty, které se pokoušejí o zlepšení kvality přírody.

Přestože zpráva zdůrazňuje mnoho úspěchů, nijak tím nezmenšuje rozsah problému, jímž je masivní odlesňování. Mnohé oblasti, jako například lesy podél východního pobřeží Brazílie, zaznamenaly v minulosti sice značné oživení, ale stále zůstávají mnohem menší, než býval jejich historický rozsah.

Mimo tyto oblasti obnovy přitom odlesňování dál probíhá v mnoha z ekologických důvodů klíčově důležitých lesích světa. Obnova lesních ostrůvků sama o sobě nevyřeší širší problém změny klimatu nebo odlesňování, ale tato zpráva ukazuje, že obnova lesů by mohla mít pozitivní dopad na přírodu.

„Věda hovoří jasně: máme-li se vyhnout nebezpečné změně klimatu a odvrátit ztrátu přírody, musíme zastavit odlesňování a obnovit přírodní lesy,“ uvedl William Baldwin-Cantello ze Světového fondu na ochranu přírody. „Už dlouho víme, že přirozená obnova lesů je často levnější a lepší pro biodiverzitu než aktivně vysázené lesy. A tento výzkum nám říká, kde a proč k obnově dochází a jak můžeme tyto podmínky znovu vytvořit jinde,“ dodává Baldwin-Cantell.

„Tuto regeneraci ale nemůžeme brát jako samozřejmost – odlesňování si stále každý rok bere miliony hektarů, což je mnohonásobně více, než se obnovuje. Chceme-li využít potenciál lesů jako klimatického řešení, potřebujeme podporu regenerace a musíme se vypořádat s hybateli odlesňování,“ varuje expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...