Obnova lesů funguje. Za dvacet let regenerovala oblast o rozloze Francie

Kácení pralesů na Zemi se zrychluje, nejvíce v Brazílii. Ale přestože se mnohé životně důležité lesy planety zmenšují, nová studie ukázala, že některé zalesněné oblasti mají pozoruhodnou schopnost regenerace. Umí nečekaně rychle znovu dorůst, pokud se jim dá příležitost. Vědci na to přišli díky analýze dat ze satelitních snímků za více než 30 let z 29 zemí ve 13 oblastech planety.

Podle nové analýzy se od roku 2000 na celém světě přirozeně obnovila oblast lesů přibližně o velikosti Francie. To je dost lesa na to, aby se v něm uložil ekvivalent 5,9 gigatun oxidu uhličitého, což je více než roční emise USA.

„Tyto údaje nám ukazují obrovský potenciál přírodních stanovišť k obnově, když k tomu dostanou příležitost. Ale není to omluva pro nikoho z nás, abychom čekali, až se to stane,“ uvedl v prohlášení John Lotspeich, výkonný ředitel projektu Trillion Trees, který spolupracuje se Světovým fondem na ochranu přírody, BirdLife International a Wildlife Conservation Society.

Místa, kde se v současné době daří zvětšovat rozlohu lesů, lze nalézt po celém světě. Například v oblasti severozápadně od Pekingu začala s masivním zalesňováním čínská vláda poté, co se ukázalo, jak účinně brání vzniku písečných bouří, které městu škodí. Za další pozitivní příklad autoři výzkumu pokládají severozápadní část Brazílie, kde opatrnější přístup k zemědělství přinesl oživení zalesněných oblastí.

Obnova zabírá, ale nestačí to

Jak tyto příklady naznačují, obnova lesů byla způsobena řadou faktorů, které se na různých místech planety liší. Některé faktory jsou nejasné, některé byly výsledkem lepšího hospodaření s lesy, zatímco jiné byly přirozené – typicky regenerace po lesních požárech.

Čína je zase důkazem, jak moc mohou lesům pomoci celostátní projekty, které se pokoušejí o zlepšení kvality přírody.

Přestože zpráva zdůrazňuje mnoho úspěchů, nijak tím nezmenšuje rozsah problému, jímž je masivní odlesňování. Mnohé oblasti, jako například lesy podél východního pobřeží Brazílie, zaznamenaly v minulosti sice značné oživení, ale stále zůstávají mnohem menší, než býval jejich historický rozsah.

Mimo tyto oblasti obnovy přitom odlesňování dál probíhá v mnoha z ekologických důvodů klíčově důležitých lesích světa. Obnova lesních ostrůvků sama o sobě nevyřeší širší problém změny klimatu nebo odlesňování, ale tato zpráva ukazuje, že obnova lesů by mohla mít pozitivní dopad na přírodu.

„Věda hovoří jasně: máme-li se vyhnout nebezpečné změně klimatu a odvrátit ztrátu přírody, musíme zastavit odlesňování a obnovit přírodní lesy,“ uvedl William Baldwin-Cantello ze Světového fondu na ochranu přírody. „Už dlouho víme, že přirozená obnova lesů je často levnější a lepší pro biodiverzitu než aktivně vysázené lesy. A tento výzkum nám říká, kde a proč k obnově dochází a jak můžeme tyto podmínky znovu vytvořit jinde,“ dodává Baldwin-Cantell.

„Tuto regeneraci ale nemůžeme brát jako samozřejmost – odlesňování si stále každý rok bere miliony hektarů, což je mnohonásobně více, než se obnovuje. Chceme-li využít potenciál lesů jako klimatického řešení, potřebujeme podporu regenerace a musíme se vypořádat s hybateli odlesňování,“ varuje expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...