Vesmírné stanice z hub nebo dalekohled na odvrácené straně Měsíce. NASA představila projekty budoucnosti

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Program NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) je snahou této agentury podporovat ty nejfuturističtější koncepty – tedy nápady, které jsou v současnosti sice nerealizovatelné, ale v budoucnosti by měly nést ovoce. NASA počítá s tím, že všechny, které finančně podpoří, by mohly vzniknout, ale i pokud se to nestane, přinejmenším pootevřou vrátka k takovým, které budou realističtější.

V posledních kole jejich schvalování přidělila NASA pět milionů dolarů několika projektům, které uspěly ve splnění přísných kritérií a chtěly by se přesunout do další fáze – jen jim na ni chybí dost peněz. Všechny projekty v tomto kole postupují buď do fáze II, nebo do fáze III, oznámila NASA na začátku dubna.

Všechny spojuje i to, že jsou nejméně deset let od dokončení a žádný z nich tedy není v této fázi oficiálním programem NASA.

Jak bude vypadat budoucnost

Největší část pětimilionového balíku dostali autoři mise na studium částic neutrin, ta už přechází do III. fáze. Dva miliony využijí na vesmírný detektor těchto pozoruhodných částic, které se ze Země sledují jen velmi špatně, ale mohou lidstvu říct spoustu důležitého o vesmíru – například by se jich dalo využít pro pohled do nitra Slunce.

Detektor obíhající blízko Slunce by totiž mohl odhalit tvar a velikost slunečního jádra, anebo by tato technologie mohla detekovat neutrina z hvězd ve středu naší galaxie. Fáze III u něj znamená přípravu funkčního detektoru, který by mohl být otestován na malé družici.

Všechny ostatní projekty se musely smířit s rovným dílem podpory – dostanou 500 tisíc dolarů za vývoj projektů ve fázi II. Jsou to:

  • Koncept přistání sondy na Plutu nebo jiném vesmírném objektu s řídkou atmosférou
  • Koncept robotických draků, které by mohly prozkoumávat mračna v agresivní atmosféře Venuše
  • Radioteleskop na odvrácené straně Měsíce, který by měli postavit roboti a který by měl být schopen nerušeně sledovat místa, kam přístroje ze Země nevidí
  • Pohon krychlových družic typu CubeSat pomocí solárních plachet, do nichž by se opíral sluneční vítr – mohl by umožnit doletět k Jupiteru během pouhého půl roku; s existujícími technologiemi to trvá asi pět let
  • Program na využití hub pro výrobu budoucích kosmických stanic. Mycelium, tedy struktura a tkáň podhoubí, by mohla být využitá pro výrobu biologicky rozložitelných desek a rychlých, levných staveb – a to jak v kosmu, tak i na planetách, včetně Země a Marsu.
  • Plán na odhalování malých asteroidů pomocí flotily tří kosmických lodí, z nichž každá bude vybavená stovkami menších dalekohledů.