Chile je varováním pro svět, že rozvolňování může být problém. Očkuje se tam hodně, virus ale vítězí

Latinskoamerickému státu se podařilo podat alespoň jednu dávku vakcíny zhruba třetině populace, která čítá 19 milionů lidí. Obě dávky dostalo zhruba 15 procent Chilanů. Země však přesto kvůli silnému růstu počtu nakažených musela obnovit přísnější uzávěru v oblastech, kde žije většina populace.

Na konci března přibývalo v Chile kolem sedmi tisíc nových případů covidu denně - to jsou nejvyšší čísla od počátku pandemie. Pod obrovským tlakem byly i nemocnice, na jednotkách intenzivní péče bylo volných jen pět procent lůžek.

Od soboty 27. března proto v hlavním městě Santiagu de Chile začala platit zpřísněná karanténa, je to teprve podruhé v průběhu posledních dvanácti měsíců. Od začátku epidemie se v této zemi nakazilo koronavirem přes 995 tisíc obyvatel, z nichž jich přes 23 tisíc zemřelo. 

Chile si přitom včas vyjednalo přístup k dostatečnému množství dávek vakcín proti covidu - spolehlo se na kombinaci vakcín Pfizer a čínského CoronaVacu. Díky tomu dokázalo očkovat rychleji než jakákoliv jiná země Ameriky a dokonce v tom patří mezi nejlepší na světě.

Bude také patřit mezi jednu z prvních zemí na světě, která by měla dosáhnout skupinové imunity. Rychleji než Chile dokázaly zatím očkovat jen tři země na světě: Izrael, Spojené arabské emiráty a Seychely. Jenže ani to nestačilo, aby to zabránilo nejhorší vlně covidu v dějinách této země.

Falešný pocit bezpečí

Na začátku problému stál podle epidemiologů poněkud paradoxně úspěch masivní vakcinace. Rychlé očkování totiž dalo místním obyvatelům falešný pocit bezpečí - a to přispělo k prudkému nárůstu počtu nových infekcí a také úmrtí.

Podle deníku New York Times je tato situace varováním pro ostatní státy, které chtějí rozvolňovat poté, co naočkují dostatek obyvatel. Nárůst případů, i když více než třetina chilské populace dostala alespoň první dávku vakcíny proti covidu, ukazuje, že toto přechodné období může být složitější, než se zdálo.

„Když je míra přenosu vysoká, vakcína nezvládá potlačovat nové infekce hned,“ popsala jádro problému epidemioložka z washingtonského Sabinova vakcinačního institutu Denise Garrettová. „A s novými variantami, které jsou nakažlivější, se pravděpodobně nedočkáme velkého dopadu, dokud nebude proočkována většina populace.“

Právě to je problémem i v Chile: tamní lékaři už totiž zjistili případy nových variant, které byly poprvé odhaleny v Brazílii a Velké Británii. Situaci pod Andami komplikuje i fakt, že po roce boje s pandemií jsou již zcela vyčerpaní i lékaři - podle Chilské lékařské asociace odešlo asi 20 až 30 procent zdravotníků v zemi na dovolenou. Řada z nich trpí psychickými problémy a dokonce i sebevražednými myšlenkami, uvádí asociace.

Lidé uvěřili, že pandemie skončila

V zemi nikdo nezpochybňuje, že očkovací kampaň je úspěšná, ale lidé právě díky jejímu úspěchu uvěřili, že pandemie skončila - a začali se tak chovat.

Této iluzi podlehla také vláda, která rozvolnila opatření a umožnila lidem cestovat a stýkat se. Spousta lidí vyrazila na zahraniční dovolené, při návratu nebyli nijak kontrolovaní ani trasovaní, a mohli tak domů dovézt infekčnější varianty, které se v jiných zemích Jižní Ameriky šíří.

Zrychlenému šíření viru v zemi pak pomohlo také znovuotevření tělocvičen, kostelů, obchodních center, restaurací a kasin - tedy míst, kde se může stýkat větší množství osob. A nakonec byly přes varování chilských epidemiologů podle vládního plánu otevřeny na začátku března i školy.

WHO varuje ostatní státy

„Očkování proti covidu-19 funguje hodně dobře, bohužel ale nemáme dostatečné množství vakcíny, aby se podařilo zvrátit průběh epidemie,“ uvedl poradce WHO Bruce Aylward. Vedoucí pracovnice WHO pro boj s nemocí covid-19 Maria Van Kerkhoveová uvedla, že očkování je jen jedním ze způsobů, jak snížit výskyt koronaviru. Zásadní stále zůstávají opatření, jako jsou nošení roušek a dodržování rozestupů.

Krizový expert organizace Michael Ryan se obává, že chilský scénář se může opakovat i v dalších zemích.

Chile očekává, že od poloviny dubna by se situace v zemi mohla začít zlepšovat, jednak díky uzávěrám, ale také proto, že ještě výrazně stoupne proočkovanost. Bude tak moci následovat Izrael, který už má proočkovaných přes 60 procent populace a pandemie tam rychle ustupuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...