Běžný lék na astma snižuje riziko hospitalizace s covidem o 90 procent, naznačuje výzkum

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s covidem-19 riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.

Studie, které se po 28 dnů účastnilo 146 pacientů, ukázala, že když vdechovali budesonid, prodávaný pod názvem Pulmicort, snížilo se u nich v porovnání s obvyklou léčbou covidu-19 riziko hospitalizace o 90 procent. Vědci uvedli, že k tomuto výzkumu je přivedla skutečnost, že lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest, kterým lékaři často předepisují kortikoidy, tvořili nepoměrně malou část pacientů hospitalizovaných na začátku pandemie.

U účastníků studie inhalujících budesonid také rychleji ustoupila horečka a v menší míře je trápily dlouhodobé projevy nemoci.

Podle Mony Bafadhelové, členky vědeckého týmu, je povzbudivé, že relativně bezpečný, snadno dostupný a dobře prozkoumaný lék by mohl přinést úlevu v situaci, kdy jsou nemocnice v řadě zemí přetížené. Autoři uvádějí, že jejich výzkum by mohl pomoci s léčbou pacientů, kteří trpí dlouhodobými covidovými problémy.

Reuters připomíná, že Pulmicort od firmy AstraZeneca, která je jedním z výrobců vakcíny proti covidu-19, svého času platil za „senzaci“ mezi léky na astma.

Lék bude nasazen na větší skupině lidí

Výsledky tohoto výzkumy vyšly zatím jen v podobě preprintu, studie tedy doposud neprošla recenzním řízením. Je ale nadějná v tom, že využívá již používanou látku, která je hojně dostupná a rozšířená.

Nyní je třeba, aby tato práce prošla klasickým vědeckým „kolečkem“ –⁠ tedy musí projít recenzním řízením, kde se k jejím metodám a výsledkům vyjádří i další experti.

V další fázi by se měl tento lék vyzkoušet na větší skupině osob a teprve potom by se mohl začít rutinně používat. Normálně by tento proces trval měsíce i roky, vzhledem k pandemii ale bude maximálně urychlený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 19 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.