Při naočkování milionu nejstarších ubude úmrtí o 70 procent, spočítali čeští experti

Pokud Česká republika naočkuje milion nejstarších občanů, počet úmrtí na nemoc covid-19 se sníží o 70 procent. Při naočkování druhého milionu nejstarších klesnou úmrtí o dalších 15 procent. Uvedlo to Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP.

S každými pěti lety věku navíc se téměř zdvojnásobí riziko, že člověk nákazu nepřežije, uvedlo centrum s poukazem na údaje o úmrtí lidí s koronavirem. Nezisková organizace BISOP se věnuje výzkumu a matematickým modelům lidského chování.

S koronavirem dosud v Česku zemřelo víc než 13 200 lidí, v minulém týdnu bylo obětí většinou víc než 150 denně. „Klíčem k úspěšnému očkování je tedy jeho organizační zvládnutí ve smyslu, aby ti nejstarší z nás byli naočkováni co nejdříve,“ uvedlo centrum. Pravidlo o téměř exponenciálním růstu rizika úmrtí na covid-19 se zvyšujícím se věkem nemocného platí podle něj prakticky pro všechny skupiny lidí nad 50 let. „Je tedy například nutné přistupovat i jinak k 65letým a 75letým. Ti starší totiž čelí přibližně čtyřikrát vyššímu riziku úmrtí,“ doplnilo.

Kde začít s očkováním? U nejstarších

Pokud by pořadí lidí pro očkování mělo více než počty úmrtí zohledňovat ztracené roky života, výsledek bude podle centra stejný. „I v případě, že chceme zachránit co nejvíce let, je třeba začít očkovat ty nejstarší z nás,“ uvedlo centrum. Je to podle něj tím, že zatímco smrtnost covidu-19 se zdvojnásobí s každými pěti lety života nemocného navíc, očekávaný věk dožití klesá jen velmi pomalu.

BISOP znovu zdůraznil, že registrace zájemců o očkování na webovém portálu ministerstva zdravotnictví zdaleka nestačí, pokud jsou cílovou skupinou osmdesátníci a devadesátníci. Centrum už dříve uvedlo, že registrace lidí nad 80 let k očkování on-line je hlavním nedostatkem navrhovaného očkovacího postupu. Podle zástupců vlády mohou seniorům s registrací pomoci jejich děti nebo vnuci a praktičtí lékaři, případně si mohou termín zajistit na centrální lince 1221. Registrace pro lidi nad 80 let má být možná od pátku 15. ledna.

BISOP zopakoval své doporučení, aby seniory o možnosti očkování proti koronaviru informovali telefonicky jejich praktičtí lékaři či poskytovatelé sociálních služeb, pomoci by jim v tom měl stát nebo třeba dobrovolníci z Červeného kříže. Písemně by seniory na očkování mohly zvát zdravotní pojišťovny, které stejný postup používají u preventivních prohlídek, případně krajský úřad podle dat z registru obyvatel. Kvůli možnému zahlcení linky 1221 by informační telefonní linky měly zřizovat obce. „Příkladem tohoto přístupu budiž aktivní přístup obce Úvaly nebo Prahy 7 a jistě mnoha dalších,“ uvedlo centrum.

Jak bude vypadat očkování v ČR

Finální podobu strategie očkování proti koronaviru chce ministerstvo zdravotnictví zveřejnit v tomto týdnu. Návrh, který je v současné době v připomínkování, počítá v první fázi na leden a únor s očkováním seniorů nad 80 let, seniorů a zaměstnanců v pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory, a zdravotníků, kteří se starají o pacienty s covidem-19. Ostatní zdravotníci a další rizikové skupiny mají následovat poté, co se tyto skupiny podaří proočkovat ze 70 procent. Důvodem rozdělení je zatím hlavně nedostatek vakcíny.

Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP se soustřeďuje na epidemie a jejich dopady na společnost. Výsledky mají pomoci při přijímání opatření. Centrum navazuje na jarní Iniciativu Model antiCovid-19. Výzkumný tým tvoří dvě desítky vědkyň a vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.