V čele Akademie věd zůstává Zažímalová, zvolila ji většina sněmu

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021.

Zažímalová byla letos jedinou kandidátkou na šéfa Akademie věd (AV). Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací ČTK podporu většiny z 54 ústavů akademie.

Mezi priority následujícího období Zažímalová řadí zlepšení finanční stability instituce. Dlouhodobě zdůrazňuje, že je třeba více peněz na rozvoj vědeckých institucí. I ve volebním projevu uvádí, že současná míra účelového financování, tedy soutěžení o grantové a projektové peníze, přerostla „únosnou mez“, což omezuje potenciál výzkumných organizací.

Vědkyně hovoří o nutnosti politické shody aktérů české vědy a výzkumu, která zajistí výrazné posilování přímé institucionální podpory AV i dalších organizací. Zažímalová už dříve řekla, že cílem je, aby stabilní peníze na rozvoj tvořily 70 až 80 procent rozpočtu AV, jako je tomu u obdobných institucí v Německu či ve Francii. V současnosti AV zhruba 60 procent rozpočtu musí získat ve veřejných soutěžích.

Prvním krokem je podle ní memorandum uzavřené loni v prosinci mezi zástupci výzkumných organizací, vysokých škol a vlády. Podle něj by se měla každoročně podpora na rozvoj zvýšit o čtyři procenta.

Více prestižních grantů

Předsedkyně chce také věnovat zvláštní pozornost přípravě a zavedení nových motivačních nástrojů pro žadatele o prestižní granty. Zdůraznila důležitost zapojení pracovišť do rámcových programů EU i úspěšnost vědců v soutěžích o granty Evropské výzkumné rady.

Zažímalová slibuje, že povede diskusi s členy vlády i zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace ohledně lepších platů pro pracovníky výzkumných institucí. V projevu podotkla, že poslední zvyšování platů ve státní zprávě, před koronakrizí, se zaměstnanců AV netýkalo.

Jako další zásadní oblasti pro následující léta Zažímalová jmenuje posílení spolupráce s univerzitní, veřejnou a podnikatelskou sférou, včetně pokračování přípravy expertních stanovisek AV pro zákonodárce. Upozorňuje také na potřebu popularizace výzkumu.

Vědkyně i manažerka

Pětašedesátiletá Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let. Svou kariéru spojila s Ústavem experimentální botaniky, který v letech 2007-2012 také řídila.

Zažímalová se zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Profesuru v oboru anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013.

Je členkou Učené společnosti České republiky a Evropské akademie věd a umění. Nedávno byla jmenována členkou Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Nezávislou poradní skupinu, která pomáhá Evropské komisi, doplní v květnu 2021.