Covid je hrozbou i pro velryby. Vědci uvažují o jejich očkování

Pro některé druhy kytovců a také tuleňů a další druhy ohrožených mořských savců je podle biologů covid-19 významnou hrozbou. Může se totiž skrze odpadní vody dostat do jejich ekosystémů, popisuje práce zveřejněná v odborném žurnálu Science of the Total Environment. Řada těchto tvorů je přitom novým koronavirem velmi zranitelná.

Vědci pomocí genové analýzy popsali, které druhy mořských savců jsou virem SARS-CoV-2 zranitelné. Zaměřili se na aminokyseliny, na něž se virus váže a zjistili, že existuje značná podobnost mezi těmi lidskými a některými, jež se vyskytují u řady mořských zvířat – například u delfínů, běluh, vyder nebo tuleňů.

Výzkum vedl patolog Graham Dellaire. Zjistil během něj, že nemocí covid-19 může být zranitelných až 15 druhů mořských savců. Měl by totiž být schopný vázat se na jejich receptory ACE2 – tedy na stejnou cestu, kudy proniká do lidských buněk. Víc než polovina z nich bohužel patří mezi ohrožená zvířata.

„Řada těchto druhů je ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená,“ uvedl vědec. „V minulosti se už stalo, že byla nakažena příbuznými koronaviry, jež u nich způsobily mírné příznaky, ale i život ohrožující poškození plic a jater,“ popsal Dellaire.

Zranitelní obyvatelé oceánů

Podle studie má 18 z 21 druhů velryb, delfínů a sviňuch stejnou nebo dokonce ještě větší zranitelnost tímto virem; to stejné platí u osmi z devíti druhů tuleňů.

„Nejvíc se obáváme vývoje v rozvojových zemích, které nemají dostatečnou infrastrukturu potřebnou ke zpracování odpadních vod,“ uvedl spoluautor práce Saby Mathavarajah. „Bude extrémně důležité sledovat zranitelné druhy v těchto vysoce rizikových oblastech po celém světě. A to jak nyní během pandemie, tak i po ní,“ dodal.

Čeho se vědci bojí

Řada studií prokázala, že virus SARS-CoV-2 se vylučuje z těla výkaly a může pak ve vodě vydržet až 25 dní. Monitorování odpadních vod se v některých zemích dokonce využívá ke sledování šíření covidu. Virus se tak může dál rozšiřovat jinou cestou než tou dominanantní – vzdušnou. Velký objem tohoto viru byl odhalen například v odpadních vodách v Itálii nebo v Paříži.

Větší problém je ale odhalený virus v odpadních vodách v Ekvádoru. V této zemi jsou totiž dále neupravované odpadní vody vypouštěné do volné přírody.

Současně ale existují i obavy z toho, že covid může do přírody proniknout i z filtrovaného odpadu – podobné případy se staly několikrát. A například na Aljašce, kde k tomu už také došlo, by tak mohl covid nakazit běluhy, které zde podél pobřeží žijí.

Zatím vědci žádný takový případ nákazy novým koronavirem nezaznamenali, ale v minulosti několikrát pozorovali, že se delfíni a běluhy nakazili jinými koronaviry, které jsou ale covidu příbuzné. Největší hrozbou je to, že většina mořských kytovců žije ve větších skupinách a od jednoho nakaženého zvířete se může nakazit spousta dalších.

Biologové proto navrhují intenzivní monitorování mořských savců a dokonce jim pomocí dronů odebírat vzorky z nozder, které mají umístěné na vrcholu hlavy. Pokud bude situace vážná, dokonce by mohlo dojít i na očkování těch nejohroženějších druhů. Detaily o případné vakcinaci zatím nepřinesli, ale chtějí se touto možností zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 8 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 11 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...