Ochránci přírody zabránili vyhynutí asi 48 druhů zvířat. Studie dokazuje, že záchranné programy fungují

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé, zjistili vědci z univerzity v britském Newcastlu a organizace BirdLife International. Rok 1993 pro počátek výzkumu zvolili záměrně. Je to rok, kdy začala platit takzvaná Úmluva OSN o biologické rozmanitosti.

Od té doby vyhynulo, anebo panuje silné podezření, že se tak stalo, patnáct druhů ptáků a savců. Na druhou stranu vědci upozorňují, že 28 až 48 druhů ptáků a savců se povedlo zachránit.

Jaká zvířata ještě žijí díky ochranným programům? Podívejte se:

Mezi zachráněná zvířata patří například amazoňan portorický – v roce 1975 žilo ve volné přírodě jen třináct jedinců tohoto druhu malého papouška. Od vyhynutí se ho podařilo zachránit díky programu na vysazení do míst původního výskytu v jednom portorickém parku. Původní skupinu totiž zahubily hurikány v roce 2017.

Po mongolských stepích se nyní prohání na 760 koní Převalského, a to navzdory faktu, že ve volné přírodě se přestali vyskytovat už v roce 1960. Díky snahám o jejich návrat z počátku 90. let minulého století jich dnes žije ve volné přírodě dostatečný počet, aby dokázali sami přežít.

Úspěchy dokazují, že ochrana zvířat je možná

Podle Stuarta Butcharta, vedoucího vědeckého pracovníka BirdLife International, zjištění ukazují, že závazky ochránit různé druhy od vyhynutí v budoucnu jsou dosažitelné a zároveň nezbytné pro zachování zdravé planety, čímž vědec dává naději i dalším živočišným druhům.

Autoři studie použili informace o velikosti populace, trendech, hrozbách a snahách o záchranu zvířat od 137 odborníků z celého světa. Seznam 17 046 druhů ptáků a savců poté přefiltrovali a ponechali na něm 81 druhů, které byly na takzvaném červeném seznamu ohrožených zvířat Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Poté zanalyzovali detaily, aby zjistili pravděpodobnost vyhynutí jednotlivých druhů, pokud jim nepomohou programy na ochranu.

Dospěli k tomu, že se podařilo zabránit vyhnutí 21 až 32 druhů ptáků a sedmi až šestnácti druhů savců – čísla jsou uvedena v tomto rozpětí, jelikož jde o odhady.

Zatímco ptákům pomohla hlavně kontrola invazivních živočišných druhů, programy na ochranu v zoo a ochrana přirozeného prostředí, savcům pomohly mimo jiné legislativní kroky nebo sbírky v zoologických zahradách.

Navzdory nadějným zjištěním však některé živočišné druhy zaznamenaly úbytek jedinců – týká se to kupříkladu kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské, kterou ohrožuje ilegální rybolov v Kalifornském zálivu.

„Obvykle slyšíme špatné zprávy o krizi biodiverzity a není pochyb, že kvůli lidské činnosti čelíme bezprecedentním ztrátám. Můžeme však zabránit tomu, abychom přišli o celé živočišné druhy. Pokud bude dostatek vůle. Je to výzva k akci: ukázat celý obrázek problému a také to, co můžeme dokázat, když hned začneme jednat a podpoříme snahy o ochranu živočichů a zabránění jejich vyhynutí,“ uvedl spoluautor studie a profesor na univerzitě ve městě Newcastle Phil McGowan.

Vědci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnili zprávu, kde varují, že populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o 68 procent. I WWF zároveň přiznává, že ochrana zvířat může být úspěšná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...