Ochránci přírody zabránili vyhynutí asi 48 druhů zvířat. Studie dokazuje, že záchranné programy fungují

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé, zjistili vědci z univerzity v britském Newcastlu a organizace BirdLife International. Rok 1993 pro počátek výzkumu zvolili záměrně. Je to rok, kdy začala platit takzvaná Úmluva OSN o biologické rozmanitosti.

Od té doby vyhynulo, anebo panuje silné podezření, že se tak stalo, patnáct druhů ptáků a savců. Na druhou stranu vědci upozorňují, že 28 až 48 druhů ptáků a savců se povedlo zachránit.

Jaká zvířata ještě žijí díky ochranným programům? Podívejte se:

Mezi zachráněná zvířata patří například amazoňan portorický – v roce 1975 žilo ve volné přírodě jen třináct jedinců tohoto druhu malého papouška. Od vyhynutí se ho podařilo zachránit díky programu na vysazení do míst původního výskytu v jednom portorickém parku. Původní skupinu totiž zahubily hurikány v roce 2017.

Po mongolských stepích se nyní prohání na 760 koní Převalského, a to navzdory faktu, že ve volné přírodě se přestali vyskytovat už v roce 1960. Díky snahám o jejich návrat z počátku 90. let minulého století jich dnes žije ve volné přírodě dostatečný počet, aby dokázali sami přežít.

Úspěchy dokazují, že ochrana zvířat je možná

Podle Stuarta Butcharta, vedoucího vědeckého pracovníka BirdLife International, zjištění ukazují, že závazky ochránit různé druhy od vyhynutí v budoucnu jsou dosažitelné a zároveň nezbytné pro zachování zdravé planety, čímž vědec dává naději i dalším živočišným druhům.

Autoři studie použili informace o velikosti populace, trendech, hrozbách a snahách o záchranu zvířat od 137 odborníků z celého světa. Seznam 17 046 druhů ptáků a savců poté přefiltrovali a ponechali na něm 81 druhů, které byly na takzvaném červeném seznamu ohrožených zvířat Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Poté zanalyzovali detaily, aby zjistili pravděpodobnost vyhynutí jednotlivých druhů, pokud jim nepomohou programy na ochranu.

Dospěli k tomu, že se podařilo zabránit vyhnutí 21 až 32 druhů ptáků a sedmi až šestnácti druhů savců – čísla jsou uvedena v tomto rozpětí, jelikož jde o odhady.

Zatímco ptákům pomohla hlavně kontrola invazivních živočišných druhů, programy na ochranu v zoo a ochrana přirozeného prostředí, savcům pomohly mimo jiné legislativní kroky nebo sbírky v zoologických zahradách.

Navzdory nadějným zjištěním však některé živočišné druhy zaznamenaly úbytek jedinců – týká se to kupříkladu kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské, kterou ohrožuje ilegální rybolov v Kalifornském zálivu.

„Obvykle slyšíme špatné zprávy o krizi biodiverzity a není pochyb, že kvůli lidské činnosti čelíme bezprecedentním ztrátám. Můžeme však zabránit tomu, abychom přišli o celé živočišné druhy. Pokud bude dostatek vůle. Je to výzva k akci: ukázat celý obrázek problému a také to, co můžeme dokázat, když hned začneme jednat a podpoříme snahy o ochranu živočichů a zabránění jejich vyhynutí,“ uvedl spoluautor studie a profesor na univerzitě ve městě Newcastle Phil McGowan.

Vědci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnili zprávu, kde varují, že populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o 68 procent. I WWF zároveň přiznává, že ochrana zvířat může být úspěšná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 17 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...