Radiace, mikrogravitace a další vlivy by mohly zabránit cestám na Mars, pokud by poškodily mozek. Nový výzkum se proto podíval na to, jak se tento orgán s vesmírnými podmínkami vyrovnává. Vědci zjistili, že až překvapivě dobře.
Mozek se při dlouhém pobytu ve vesmíru reorganizuje. Je nečekaně přizpůsobivý
Mezinárodní vědecký tým popsal, že dlouhé pobyty v kosmu mohou způsobovat změny v mozku – ale nikoliv jeho poškození. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Science Advances, vycházeli ze studia kosmonautů, kteří se vrátili na Zemi po misích na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Zjistili, že mozek mění během delších pobytů svou orientaci – zjednodušeně řečeno pluje v odlišných částech lebky. Na to dynamicky reagoval drobnými změnami ve tvaru. Nezvyklé prostředí mělo i jiné dopady: kosmonauti si rychle osvojili nové motorické dovednosti a také získali lepší rovnováhu i koordinaci pohybu.
Změny mozku před pobytem v kosmu a po něm
Zásadní je, že tyto změny u žádného ze zkoumaných kosmonautů nevedly ke vzniku neurodegenerace; mozek jimi tedy nebyl v žádném smyslu poškozen. A po sedmi měsících se zase bez problémů prakticky úplně vrátil do původní polohy a stavu.
Aby to vědci zjistili, nasnímali pomocí speciální magnetické rezonance mozky jedenácti ruských kosmonautů (všechno to byli muži), kteří průměrně strávili na palubě ISS šest měsíců. Skenovali je celkem třikrát: těsně před odletem, hned po návratu a sedm měsíců poté. Během každého snímkování pořídili 153 snímků jednoho mozku, pokaždé se soustředili na něco mírně odlišného.
Už předchozí výzkum ukázal, že dlouhodobé vesmírné mise mohou vést k degradaci kostí a svalů – příčinou je mikrogravitace. Některé studie navíc upozornily na to, že ovlivněné jsou také oči, a to kvůli hromadění tekutin v nich; to může dokonce vést ke slabší ztrátě zraku.