Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají koronaviru maskovat se před imunitním systémem

K lepšímu zacílení léčby covidu-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“ – tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.

Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu po vedením Evžena Bouři a Radima Nencky.

Rychlý start nového výzkumu

Do zkoumání koronaviru se pustili v lednu, hned poté, co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl Evžen Bouřa.

Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.

Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
před 11 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 12 hhodinami

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
před 16 hhodinami

Analýza genomu přiblížila sexuální vztahy moderních lidí a neandertálců

Nová analýza genomu dvou skupin pravěkých lidí poprvé ukázala, jak vypadaly sexuální vztahy pravěkých lidí a neandertálců. Pro Českou televizi to popsal americký genetik Alexander Platt, který nový výzkum vedl: „Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandertálskými muži a anatomicky moderními lidskými ženami.“ Zjednodušeně – neandertálští muži souložili častěji s moderními ženami než moderní muži s neandertálkami.
před 17 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Pompejské zdi odhalují dosud nerozluštitelné vzkazy

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.
4. 3. 2026

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
4. 3. 2026

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
4. 3. 2026
Načítání...