Vlna extrémního vedra na Sibiři znepokojuje odborníky. Důsledky mohou být celosvětové

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Některá místa v Arktidě zažívají letos v létě tropické teploty. V sibiřském městě Verchojansk se rtuť teploměru o víkendu dostala na 38 stupňů Celsia. Tající permafrost zase způsobil katastrofu, při níž se u města Norilsk do přírody dostalo obrovské množství ropných látek.

Podle vědců jsou problémy, které změna klimatu na Sibiři způsobuje, dlouhodobé povahy. Už roku 2011 se v některých ruských městech začaly propadat domy, protože tající permafrost už infrastrukturu neudrží. Před rokem zase shořely asi čtyři miliony hektarů lesů v této oblasti. Letos už požáry začaly dokonce v červnu, přičemž normálně začínávaly až v červenci.

Očekává se, že dlouhodobě teplé počasí spojené s lesními požáry ještě více přispěje k tání permafrostu, tedy tisíce let zmrzlé půdy. Z ní se pak bude více uvolňovat metan, který je v ní uložený – a protože je tento skleníkový plyn osmadvacetkát silnější než oxid uhličitý, výrazně tak ještě urychlí již probíhající změny klimatu.


„Metan unikající z tajícího permafrostu se dostává do atmosféry a pak se stává součástí oběhu vzduchu na Zemi,“ popisuje Katey Walter Anthonyová z aljašské univerzity ve Fairbanksu. „Metan, který pochází z Arktidy, nezůstane v Arktidě. Má to globální dopady,“ dodává expertka na tento plyn. Dopady se týkají například počasí v Severní Americe a v Evropě.

V létě toto dříve neobvyklé oteplení snižuje rozdíly v teplotách a tlaku vzduchu mezi Arktidou a jižnějšími oblastmi, kde žije více lidí. A to může oslabovat tryskové proudění, což znamená, že extrémní počasí (vlny veder, deště…) může zůstat nad některými místy mnohem déle, než bylo běžné.

Proč je na Sibiři vedro?

Příčinou je podle ruské meteorologické agentury Rosgidromet kombinace několika faktorů: vysokého tlaku vzduchu s jasnou oblohou a dlouhé dny, kdy slunce téměř nezapadá. Dohromady to znamená, že sluneční paprsky dopadají na zemi velmi dlouho a intenzivně.
„Povrch se intenzivně zahřívá… Noci jsou velmi teplé, takže vzduch nemá čas se ochladit a ohřívá se dál, po celé dni, “ popsala příčiny Marina Makarovová, hlavní meteoroložka Rosgidrometu.

Další vědci se shodují, že tento sibiřský úkaz je důkazem větších globálních změn, které přinášejí celkové oteplování planety. „Klíčem je, že klima se mění a globální teploty se zvyšují,“ uvádí Freja Vamborgová, výzkumnice z britského Copernicus Climate Change Service „Budeme překonávat stále další a další teplotní rekordy,“ dodává. „Je jasné, že oteplující se Arktida pomáhá ohřívat zbytek planety,“ souhlasí Waleed Abdalati, klimatolog dříve pracující pro NASA a nyní pro Koloradskou univerzitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...