Vlna extrémního vedra na Sibiři znepokojuje odborníky. Důsledky mohou být celosvětové

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Některá místa v Arktidě zažívají letos v létě tropické teploty. V sibiřském městě Verchojansk se rtuť teploměru o víkendu dostala na 38 stupňů Celsia. Tající permafrost zase způsobil katastrofu, při níž se u města Norilsk do přírody dostalo obrovské množství ropných látek.

Podle vědců jsou problémy, které změna klimatu na Sibiři způsobuje, dlouhodobé povahy. Už roku 2011 se v některých ruských městech začaly propadat domy, protože tající permafrost už infrastrukturu neudrží. Před rokem zase shořely asi čtyři miliony hektarů lesů v této oblasti. Letos už požáry začaly dokonce v červnu, přičemž normálně začínávaly až v červenci.

Očekává se, že dlouhodobě teplé počasí spojené s lesními požáry ještě více přispěje k tání permafrostu, tedy tisíce let zmrzlé půdy. Z ní se pak bude více uvolňovat metan, který je v ní uložený – a protože je tento skleníkový plyn osmadvacetkát silnější než oxid uhličitý, výrazně tak ještě urychlí již probíhající změny klimatu.


„Metan unikající z tajícího permafrostu se dostává do atmosféry a pak se stává součástí oběhu vzduchu na Zemi,“ popisuje Katey Walter Anthonyová z aljašské univerzity ve Fairbanksu. „Metan, který pochází z Arktidy, nezůstane v Arktidě. Má to globální dopady,“ dodává expertka na tento plyn. Dopady se týkají například počasí v Severní Americe a v Evropě.

V létě toto dříve neobvyklé oteplení snižuje rozdíly v teplotách a tlaku vzduchu mezi Arktidou a jižnějšími oblastmi, kde žije více lidí. A to může oslabovat tryskové proudění, což znamená, že extrémní počasí (vlny veder, deště…) může zůstat nad některými místy mnohem déle, než bylo běžné.

Proč je na Sibiři vedro?

Příčinou je podle ruské meteorologické agentury Rosgidromet kombinace několika faktorů: vysokého tlaku vzduchu s jasnou oblohou a dlouhé dny, kdy slunce téměř nezapadá. Dohromady to znamená, že sluneční paprsky dopadají na zemi velmi dlouho a intenzivně.
„Povrch se intenzivně zahřívá… Noci jsou velmi teplé, takže vzduch nemá čas se ochladit a ohřívá se dál, po celé dni, “ popsala příčiny Marina Makarovová, hlavní meteoroložka Rosgidrometu.

Další vědci se shodují, že tento sibiřský úkaz je důkazem větších globálních změn, které přinášejí celkové oteplování planety. „Klíčem je, že klima se mění a globální teploty se zvyšují,“ uvádí Freja Vamborgová, výzkumnice z britského Copernicus Climate Change Service „Budeme překonávat stále další a další teplotní rekordy,“ dodává. „Je jasné, že oteplující se Arktida pomáhá ohřívat zbytek planety,“ souhlasí Waleed Abdalati, klimatolog dříve pracující pro NASA a nyní pro Koloradskou univerzitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 17 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 17 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 22 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.