Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.
Vlna extrémního vedra na Sibiři znepokojuje odborníky. Důsledky mohou být celosvětové
Některá místa v Arktidě zažívají letos v létě tropické teploty. V sibiřském městě Verchojansk se rtuť teploměru o víkendu dostala na 38 stupňů Celsia. Tající permafrost zase způsobil katastrofu, při níž se u města Norilsk do přírody dostalo obrovské množství ropných látek.
Podle vědců jsou problémy, které změna klimatu na Sibiři způsobuje, dlouhodobé povahy. Už roku 2011 se v některých ruských městech začaly propadat domy, protože tající permafrost už infrastrukturu neudrží. Před rokem zase shořely asi čtyři miliony hektarů lesů v této oblasti. Letos už požáry začaly dokonce v červnu, přičemž normálně začínávaly až v červenci.
Očekává se, že dlouhodobě teplé počasí spojené s lesními požáry ještě více přispěje k tání permafrostu, tedy tisíce let zmrzlé půdy. Z ní se pak bude více uvolňovat metan, který je v ní uložený – a protože je tento skleníkový plyn osmadvacetkát silnější než oxid uhličitý, výrazně tak ještě urychlí již probíhající změny klimatu.
„Metan unikající z tajícího permafrostu se dostává do atmosféry a pak se stává součástí oběhu vzduchu na Zemi,“ popisuje Katey Walter Anthonyová z aljašské univerzity ve Fairbanksu. „Metan, který pochází z Arktidy, nezůstane v Arktidě. Má to globální dopady,“ dodává expertka na tento plyn. Dopady se týkají například počasí v Severní Americe a v Evropě.
V létě toto dříve neobvyklé oteplení snižuje rozdíly v teplotách a tlaku vzduchu mezi Arktidou a jižnějšími oblastmi, kde žije více lidí. A to může oslabovat tryskové proudění, což znamená, že extrémní počasí (vlny veder, deště…) může zůstat nad některými místy mnohem déle, než bylo běžné.
Proč je na Sibiři vedro?
Příčinou je podle ruské meteorologické agentury Rosgidromet kombinace několika faktorů: vysokého tlaku vzduchu s jasnou oblohou a dlouhé dny, kdy slunce téměř nezapadá. Dohromady to znamená, že sluneční paprsky dopadají na zemi velmi dlouho a intenzivně.
„Povrch se intenzivně zahřívá… Noci jsou velmi teplé, takže vzduch nemá čas se ochladit a ohřívá se dál, po celé dni, “ popsala příčiny Marina Makarovová, hlavní meteoroložka Rosgidrometu.
Další vědci se shodují, že tento sibiřský úkaz je důkazem větších globálních změn, které přinášejí celkové oteplování planety. „Klíčem je, že klima se mění a globální teploty se zvyšují,“ uvádí Freja Vamborgová, výzkumnice z britského Copernicus Climate Change Service „Budeme překonávat stále další a další teplotní rekordy,“ dodává. „Je jasné, že oteplující se Arktida pomáhá ohřívat zbytek planety,“ souhlasí Waleed Abdalati, klimatolog dříve pracující pro NASA a nyní pro Koloradskou univerzitu.