Vlna extrémního vedra na Sibiři znepokojuje odborníky. Důsledky mohou být celosvětové

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Některá místa v Arktidě zažívají letos v létě tropické teploty. V sibiřském městě Verchojansk se rtuť teploměru o víkendu dostala na 38 stupňů Celsia. Tající permafrost zase způsobil katastrofu, při níž se u města Norilsk do přírody dostalo obrovské množství ropných látek.

Podle vědců jsou problémy, které změna klimatu na Sibiři způsobuje, dlouhodobé povahy. Už roku 2011 se v některých ruských městech začaly propadat domy, protože tající permafrost už infrastrukturu neudrží. Před rokem zase shořely asi čtyři miliony hektarů lesů v této oblasti. Letos už požáry začaly dokonce v červnu, přičemž normálně začínávaly až v červenci.

Očekává se, že dlouhodobě teplé počasí spojené s lesními požáry ještě více přispěje k tání permafrostu, tedy tisíce let zmrzlé půdy. Z ní se pak bude více uvolňovat metan, který je v ní uložený – a protože je tento skleníkový plyn osmadvacetkát silnější než oxid uhličitý, výrazně tak ještě urychlí již probíhající změny klimatu.


„Metan unikající z tajícího permafrostu se dostává do atmosféry a pak se stává součástí oběhu vzduchu na Zemi,“ popisuje Katey Walter Anthonyová z aljašské univerzity ve Fairbanksu. „Metan, který pochází z Arktidy, nezůstane v Arktidě. Má to globální dopady,“ dodává expertka na tento plyn. Dopady se týkají například počasí v Severní Americe a v Evropě.

V létě toto dříve neobvyklé oteplení snižuje rozdíly v teplotách a tlaku vzduchu mezi Arktidou a jižnějšími oblastmi, kde žije více lidí. A to může oslabovat tryskové proudění, což znamená, že extrémní počasí (vlny veder, deště…) může zůstat nad některými místy mnohem déle, než bylo běžné.

Proč je na Sibiři vedro?

Příčinou je podle ruské meteorologické agentury Rosgidromet kombinace několika faktorů: vysokého tlaku vzduchu s jasnou oblohou a dlouhé dny, kdy slunce téměř nezapadá. Dohromady to znamená, že sluneční paprsky dopadají na zemi velmi dlouho a intenzivně.
„Povrch se intenzivně zahřívá… Noci jsou velmi teplé, takže vzduch nemá čas se ochladit a ohřívá se dál, po celé dni, “ popsala příčiny Marina Makarovová, hlavní meteoroložka Rosgidrometu.

Další vědci se shodují, že tento sibiřský úkaz je důkazem větších globálních změn, které přinášejí celkové oteplování planety. „Klíčem je, že klima se mění a globální teploty se zvyšují,“ uvádí Freja Vamborgová, výzkumnice z britského Copernicus Climate Change Service „Budeme překonávat stále další a další teplotní rekordy,“ dodává. „Je jasné, že oteplující se Arktida pomáhá ohřívat zbytek planety,“ souhlasí Waleed Abdalati, klimatolog dříve pracující pro NASA a nyní pro Koloradskou univerzitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...