Vlna extrémního vedra na Sibiři znepokojuje odborníky. Důsledky mohou být celosvětové

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Některá místa v Arktidě zažívají letos v létě tropické teploty. V sibiřském městě Verchojansk se rtuť teploměru o víkendu dostala na 38 stupňů Celsia. Tající permafrost zase způsobil katastrofu, při níž se u města Norilsk do přírody dostalo obrovské množství ropných látek.

Podle vědců jsou problémy, které změna klimatu na Sibiři způsobuje, dlouhodobé povahy. Už roku 2011 se v některých ruských městech začaly propadat domy, protože tající permafrost už infrastrukturu neudrží. Před rokem zase shořely asi čtyři miliony hektarů lesů v této oblasti. Letos už požáry začaly dokonce v červnu, přičemž normálně začínávaly až v červenci.

Očekává se, že dlouhodobě teplé počasí spojené s lesními požáry ještě více přispěje k tání permafrostu, tedy tisíce let zmrzlé půdy. Z ní se pak bude více uvolňovat metan, který je v ní uložený – a protože je tento skleníkový plyn osmadvacetkát silnější než oxid uhličitý, výrazně tak ještě urychlí již probíhající změny klimatu.


„Metan unikající z tajícího permafrostu se dostává do atmosféry a pak se stává součástí oběhu vzduchu na Zemi,“ popisuje Katey Walter Anthonyová z aljašské univerzity ve Fairbanksu. „Metan, který pochází z Arktidy, nezůstane v Arktidě. Má to globální dopady,“ dodává expertka na tento plyn. Dopady se týkají například počasí v Severní Americe a v Evropě.

V létě toto dříve neobvyklé oteplení snižuje rozdíly v teplotách a tlaku vzduchu mezi Arktidou a jižnějšími oblastmi, kde žije více lidí. A to může oslabovat tryskové proudění, což znamená, že extrémní počasí (vlny veder, deště…) může zůstat nad některými místy mnohem déle, než bylo běžné.

Proč je na Sibiři vedro?

Příčinou je podle ruské meteorologické agentury Rosgidromet kombinace několika faktorů: vysokého tlaku vzduchu s jasnou oblohou a dlouhé dny, kdy slunce téměř nezapadá. Dohromady to znamená, že sluneční paprsky dopadají na zemi velmi dlouho a intenzivně.
„Povrch se intenzivně zahřívá… Noci jsou velmi teplé, takže vzduch nemá čas se ochladit a ohřívá se dál, po celé dni, “ popsala příčiny Marina Makarovová, hlavní meteoroložka Rosgidrometu.

Další vědci se shodují, že tento sibiřský úkaz je důkazem větších globálních změn, které přinášejí celkové oteplování planety. „Klíčem je, že klima se mění a globální teploty se zvyšují,“ uvádí Freja Vamborgová, výzkumnice z britského Copernicus Climate Change Service „Budeme překonávat stále další a další teplotní rekordy,“ dodává. „Je jasné, že oteplující se Arktida pomáhá ohřívat zbytek planety,“ souhlasí Waleed Abdalati, klimatolog dříve pracující pro NASA a nyní pro Koloradskou univerzitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 50 mminutami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 2 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 3 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 4 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 5 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 23 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40
Načítání...