Jarní mrazíky budou ničit evropské stromy víc, předvídá výzkum

Mezinárodní tým včetně českých vědců zkoumal, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy. Odhaduje, že stromy v Evropě a Asii jimi budou více poškozeny, v některých částech Severní Ameriky méně. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.

Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně proto kritické.

Podle Toma Fayla z Biologického centra Akademie věd studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Poškození stromů mrazem se podle tohoto výzkumu zvýší u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze u 10 procent severoamerických.

„To, že budou rozdíly, jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je,“ uvedl Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Co přinese změna klimatu

Výsledky podle něj ukazují, že vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Vědci například předpokládají, že v některých horských polohách ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů ale může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek.

Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Údaje o fenologii listů podle Akademie věd pochází z více než 1500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopisu PNAS.