Mezinárodní tým včetně českých vědců zkoumal, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy. Odhaduje, že stromy v Evropě a Asii jimi budou více poškozeny, v některých částech Severní Ameriky méně. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.
Jarní mrazíky budou ničit evropské stromy víc, předvídá výzkum
Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně proto kritické.
Podle Toma Fayla z Biologického centra Akademie věd studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Poškození stromů mrazem se podle tohoto výzkumu zvýší u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze u 10 procent severoamerických.
„To, že budou rozdíly, jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je,“ uvedl Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.
Co přinese změna klimatu
Výsledky podle něj ukazují, že vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Vědci například předpokládají, že v některých horských polohách ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů ale může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek.
Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.
Údaje o fenologii listů podle Akademie věd pochází z více než 1500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopisu PNAS.