V Indii za posledních sto let prudce ubylo levhartů. Možná až o devadesát procent, říkají biologové

Indických levhartů během posledních sto až dvě stě let ubylo možná až 90 procent, varuje zpráva tamních biologů. Vědci upozorňují, že tyto velké šelmy si zaslouží stejnou ochranu jako tygři, kteří se už ochraně na Indickém poloostrově těší.

Levharti jsou nejrozšířenější velkou kočkovitou šelmou na světě a přírodovědci je dosud považovali za zvíře, které se svede úspěšně adaptovat na proměny svého životního prostředí. V případě Indie se navíc zdejší populace jevila jako stabilní i kvůli svým vysokým počtům. Pozitivní pohled ale nyní zpochybňuje studie, která vyšla v únoru v odborném časopise PeerJ – Life and Environment.

Podle publikovaných zjištění za posledních 120 až 200 let v Indii ubylo levhartů o pětasedmdesát až devadesát procent. Výzkumníci z Centre for Wildlife Studies a Wildlife Institute of India se opírají o genetická data o studovaných šelmách z celého indického subkontinentu; ta získali z velkého množství výkalů nalezených v přírodě. Pomocí nich zjišťovali jak velikost populací, tak i zda existují nějaké vzorce, jimiž by se ubývání levhartů řídilo.

Z genetické analýzy vyplývá, že v Indii existují čtyři rozdílné levhartí populace. Nejpostiženější oblastí je Dekánská plošina, kde došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku levhartů, naopak nejméně zasaženou oblastí je pohoří Západní Ghát, které se táhne kolem téměř celého západního pobřeží Indie.

Podle vědců kočkovité šelmy čelí mnoha hrozbám současně – patří mezi ně například rostoucí množství konfliktů s lidmi, ztráta přirozeného území, ale také jim začíná chybět dostatek vhodné kořisti a stále více roste hrozba pytláků.

Absence počtů jako limita ochrany

Biologové konstatují, že největším problémem pro ně je, že se levharti nesčítají. Zatímco součty tygrů v Indii probíhají každé čtyři roky, u levhartů nic takového neexistuje. Asi nejpřesnější studií je výzkum z roku 2014 spojený právě se sčítáním tygrů, podle nějž žije v Indii asi dvanáct až čtrnáct tisíc levhartů, většina v oblastech, kde se vyskytují také tygři.

Experti vyzývají úřady, aby co nejdříve vznikla nějaká záchranná iniciativa podobné Projektu tygr, který se snaží o záchranu těchto mohutných žíhaných šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 8 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...