V Indii za posledních sto let prudce ubylo levhartů. Možná až o devadesát procent, říkají biologové

Indických levhartů během posledních sto až dvě stě let ubylo možná až 90 procent, varuje zpráva tamních biologů. Vědci upozorňují, že tyto velké šelmy si zaslouží stejnou ochranu jako tygři, kteří se už ochraně na Indickém poloostrově těší.

Levharti jsou nejrozšířenější velkou kočkovitou šelmou na světě a přírodovědci je dosud považovali za zvíře, které se svede úspěšně adaptovat na proměny svého životního prostředí. V případě Indie se navíc zdejší populace jevila jako stabilní i kvůli svým vysokým počtům. Pozitivní pohled ale nyní zpochybňuje studie, která vyšla v únoru v odborném časopise PeerJ – Life and Environment.

Podle publikovaných zjištění za posledních 120 až 200 let v Indii ubylo levhartů o pětasedmdesát až devadesát procent. Výzkumníci z Centre for Wildlife Studies a Wildlife Institute of India se opírají o genetická data o studovaných šelmách z celého indického subkontinentu; ta získali z velkého množství výkalů nalezených v přírodě. Pomocí nich zjišťovali jak velikost populací, tak i zda existují nějaké vzorce, jimiž by se ubývání levhartů řídilo.

Z genetické analýzy vyplývá, že v Indii existují čtyři rozdílné levhartí populace. Nejpostiženější oblastí je Dekánská plošina, kde došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku levhartů, naopak nejméně zasaženou oblastí je pohoří Západní Ghát, které se táhne kolem téměř celého západního pobřeží Indie.

Podle vědců kočkovité šelmy čelí mnoha hrozbám současně – patří mezi ně například rostoucí množství konfliktů s lidmi, ztráta přirozeného území, ale také jim začíná chybět dostatek vhodné kořisti a stále více roste hrozba pytláků.

Absence počtů jako limita ochrany

Biologové konstatují, že největším problémem pro ně je, že se levharti nesčítají. Zatímco součty tygrů v Indii probíhají každé čtyři roky, u levhartů nic takového neexistuje. Asi nejpřesnější studií je výzkum z roku 2014 spojený právě se sčítáním tygrů, podle nějž žije v Indii asi dvanáct až čtrnáct tisíc levhartů, většina v oblastech, kde se vyskytují také tygři.

Experti vyzývají úřady, aby co nejdříve vznikla nějaká záchranná iniciativa podobné Projektu tygr, který se snaží o záchranu těchto mohutných žíhaných šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.