V Indii za posledních sto let prudce ubylo levhartů. Možná až o devadesát procent, říkají biologové

Indických levhartů během posledních sto až dvě stě let ubylo možná až 90 procent, varuje zpráva tamních biologů. Vědci upozorňují, že tyto velké šelmy si zaslouží stejnou ochranu jako tygři, kteří se už ochraně na Indickém poloostrově těší.

Levharti jsou nejrozšířenější velkou kočkovitou šelmou na světě a přírodovědci je dosud považovali za zvíře, které se svede úspěšně adaptovat na proměny svého životního prostředí. V případě Indie se navíc zdejší populace jevila jako stabilní i kvůli svým vysokým počtům. Pozitivní pohled ale nyní zpochybňuje studie, která vyšla v únoru v odborném časopise PeerJ – Life and Environment.

Podle publikovaných zjištění za posledních 120 až 200 let v Indii ubylo levhartů o pětasedmdesát až devadesát procent. Výzkumníci z Centre for Wildlife Studies a Wildlife Institute of India se opírají o genetická data o studovaných šelmách z celého indického subkontinentu; ta získali z velkého množství výkalů nalezených v přírodě. Pomocí nich zjišťovali jak velikost populací, tak i zda existují nějaké vzorce, jimiž by se ubývání levhartů řídilo.

Z genetické analýzy vyplývá, že v Indii existují čtyři rozdílné levhartí populace. Nejpostiženější oblastí je Dekánská plošina, kde došlo k více než devadesátiprocentnímu úbytku levhartů, naopak nejméně zasaženou oblastí je pohoří Západní Ghát, které se táhne kolem téměř celého západního pobřeží Indie.

Podle vědců kočkovité šelmy čelí mnoha hrozbám současně – patří mezi ně například rostoucí množství konfliktů s lidmi, ztráta přirozeného území, ale také jim začíná chybět dostatek vhodné kořisti a stále více roste hrozba pytláků.

Absence počtů jako limita ochrany

Biologové konstatují, že největším problémem pro ně je, že se levharti nesčítají. Zatímco součty tygrů v Indii probíhají každé čtyři roky, u levhartů nic takového neexistuje. Asi nejpřesnější studií je výzkum z roku 2014 spojený právě se sčítáním tygrů, podle nějž žije v Indii asi dvanáct až čtrnáct tisíc levhartů, většina v oblastech, kde se vyskytují také tygři.

Experti vyzývají úřady, aby co nejdříve vznikla nějaká záchranná iniciativa podobné Projektu tygr, který se snaží o záchranu těchto mohutných žíhaných šelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...