Používaná kosmetika jako řasenky či lesky na rty mohou obsahovat nebezpečné bakterie, varují vědci

Většina kosmetických prostředků, jako jsou houbičky na make-up, řasenky nebo lesky na rty, jsou podle výzkumu vědců z Aston University kontaminované potenciálně smrtícími bakteriemi. Důvodem je hlavně jejich dlouhodobé používání a nedostatečné čištění. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Applied Microbiology.

Výzkumníci v něm studovali kosmetické prostředky prodávané ve Velké Británii. Zjistili, že každý den používají miliony lidí kosmetiku, která obsahuje bakterie E.coli a stafylokoky. Tyto bakterie v nich nejsou při výrobě, ale objevují se při jejich používání, a to především proto, že lidé daný výrobek používají dlouho a nečistí ho pořádně.

Vědci testovali deset druhů kosmetických produktů, v devíti z nich tyto bakterie objevili. Tyto mikroorganismy mohou přitom způsobit řadu nemocí, od podráždění kůže až po otravu krve, pokud se používají poblíž očí. Riziko je největší u osob se zhoršenou nebo narušenou imunitou – u nich je vyšší pravděpodobnost, že se u nich bakterie usadí.

Nebezpečný trend

Zdaleka největším problémem se ukázaly být houbičky na make-up; jde o relativně nový druh kosmetiky, v poslední době jsou ale velkým trendem, ročně se jich prodají miliony.

Výzkum ukázal, že drtivá většina (93 procent) nebyla nikdy čištěná, a to přesto, že více než polovina (63 procent) jich někdy upadla na zem. Také se ale mohou kontaminovat stykem s jinými předměty.

Používají se přitom nejčastěji v koupelně, kde vlhké a teplé prostředí k množení bakterií napomáhá – právě proto by se také koupelny měly často a intenzivně čistit.

Podle autorů studie se spotřebitelé nevědomky vystavují riziku. Více by ale měli dělat také výrobci a regulátoři – spotřebitele by měly lépe chránit například viditelnější informace o době použitelnosti na obalech těchto produktů. Evropské směrnice sice do určité míry tato varování i hygienické standardy vynucují, ale podle vědců nejsou dostatečné.

Odborníci se navíc obávají, že po brexitu bude britský trh přístupnější pro zboží ze zemí, kde takové kontrole nepodléhá, a situace by se tedy mohla ještě zhoršit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 1 hhodinou

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 15 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 18 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 19 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 22 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...