Australští vědci zkoumají zásoby pitné vody pod dnem oceánu

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

O tom, že pod mořem se nachází zásoby sladké vody, se spekuluje od šedesátých let dvacátého století. „V dalších desetiletích se naše znalosti podmořských rezervoárů pitné vody prohlubovaly a nyní je to dobře pochopený globální fenomén,“ uvedl profesor hydrologie Adrian Werner, který se tomuto výzkumu věnuje.

Tento vědec a jeho tým popisují vlastnosti rezervoárů. Věří, že v blízké budoucnosti se ohřívající se planeta s větší mírou vypařování bez dalších zdrojů vody neobejde.

Zájem o její hledání a využití v posledních letech posílily události, během nichž došla nebo téměř došla voda některým pobřežním městům – nejznámější byla situace v Kapském městě během léta roku 2018. Nedostatek vody vedl k pátrání po dalších zdrojích, byť třeba jen pro nouzové situace.

Pátrání po vodě je pro Austrálii zásadní

Profesor Werner upozorňuje, že výzkum těchto rezervoárů je důležitý právě proto, že o nich toho víme relativně málo a také už možná vodu z nich využíváme. Ukázalo se to při průzkumu některých australských příbřežních podmořských přirozených rezervoárů sladké vody – už nyní je z nich tekutina nevědomky odebírána některými zařízeními na pobřeží. Systémy jsou totiž propojené, ale věda zatím neví, jak přesně tato propojení vypadají a fungují.

Wernerova skupina v poslední době zveřejnila sedm důležitých studií, kde detailně popsala tento fenomén a přispěla k jeho mnohem lepšímu pochopení – byť je stále nedostatečné.
Ve dvou z nich se profesor Werner věnoval dvěma místům, kde se mu podařilo objevit značné zásoby sladké vody pod mořem – jedna leží u Perthu, druhá na jihovýchodě jižní Austrálie.

Vědec, nedávno označený australskými novinami The Australian za největšího hydrologa země, ale říká, že potenciál tohoto výzkumu se může ukázat i jinde: zejména na menších ostrovech, jejichž zásoby pitné vody jsou ohrožené zvyšováním hladin oceánů kvůli klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...