Středoevropský technologický institut, známý pod označením CEITEC, se přesně před pěti lety v Brně rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali nové, moderní zázemí, které potřebují při výzkumu, patří tak k předním světovým pracovištím. Věnují se například šíření závažných chorob, zkoumají mozek i mysl.
Za pět let působení v nových pavilonech si instituce získala jméno doma i v zahraničí. Část CEITECu, kterou zaštiťuje Masarykova univerzita, je největší složkou centra, dál ji spoluvytváří tři univerzity a dva výzkumné ústavy. Za dobu svého fungování se ale institutu podařilo nalákat i vědce předních světových institucí.
„Masivní investice, které jsme v minulém programovacím období do vědecké infrastruktury v České republice udělali, tak byly zacíleny tak, aby CEITEC nebyl regionálním pracovištěm, aby skutečně měl zvuk v celé Evropě, respektive v celé světové vědecké komunitě. Já myslím, že ten start se podařil,“ řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).
Výzkumníci ze zahraničí tvoří skoro 40 procent pracovníků. Například Masarykova univerzita získala jako jediná v republice 60 milionů korun z prestižního evropského grantu, který umožnil příchod do Brna i uznávané molekulární bioložce z Irska.
„Rozhodování bylo opravdu velmi jednoduché a jsem neskutečně spokojená. Přišla jsem sem z Británie, a pokud vezmu v úvahu situaci kolem brexitu, jsem opravdu velmi šťastná, že jsem se takto před pěti lety rozhodla,“ popsala molekulární bioložka Mary OʼConnellová.
V CEITECu se věnuje hlavně autoimunitním onemocněním. Podařilo se jí zjistit, jak tělo pomocí ADAR proteinu rozpozná sebe samo od virů, což je pro imunitní systém zásadní. „Protein, který jsme objevili, dává jakýsi čárový kód na ribonukleonovou kyselinu (RNA). Buňka může rychle RNA naskenovat a říct – toto jsem já, protože tady je čárový kód a toto je virus, pojďme ho napadnout,“ přiblížila vědkyně.
Do budoucna by chtěla protein využít i při léčbě rakoviny. Irská vědkyně v Brně na začátku svého působení založila skupinu čítající deset výzkumníků celkem ze sedmi zemí světa. Tvoří ale jen jeden z 36 výzkumných týmů. Jako celek čítá institut na tři stovky vědců a zhruba stejný počet doktorandů. Je za nimi 168 hotových projektů a tři sta publikací. Roční rozpočet tři čtvrtě miliardy je srovnatelný s tuzemskou středně velkou univerzitou.
CEITEC nabízí vědcům jedinečné vybavení
Díky těmto penězům si mohou dovolit i unikátní vybavení, včetně největší pýchy ústavu, kryomikroskopu. Je jediný svého druhu v Česku. Zkoumá vzorky o teplotě tekutého dusíku, tedy asi minus 200 stupňů. Při tak prudkém zchlazení nevzniká struktura ledu a vědci mohou sledovat organismus, jako by byl živoucí. O jedinečnosti svědčí zájem z ciziny, mikroskop už využili experti ze 70 výzkumných institucí a 13 zemí.
Nejcennější na CEITECu však nejsou přístroje, ale lidé, odborníci, kteří mají znalosti a se zařízeními umí pracovat. „Bez CEITECu by zde nebyl tak silný mikroskopický průmysl. Myslím, že velký potenciál do budoucna má náš rostlinněbiologický výzkum zaměřený na udržitelné zemědělství, který by mohl dojít uplatnění s tím, jak budeme potřebovat řešit sucho a dopady klimatické změny,“ uvedl ředitel CEITECu Jiří Nantl.
První pavilony CEITECu začaly vznikat v roce 2011. Stavba včetně vybavení stála zhruba 5,2 miliardy korun, z toho 4 miliardy zaplatila Evropská unie. Výzkumníci pracují na projektech s mezinárodním přesahem, centrum má ale přímý dopad i na region. K pacientům v nemocnicích se tak dostávají nejnovější postupy a diagnostické metody.
