Ptačí rodiče komunikují s mláďaty už přes vejce, odhalil výzkum

Dvojice španělských vědců zjistila, že embrya racků reagují na varování rodičů už v době, kdy jsou ještě ve vejci. Popsali to v odborném žurnálu Nature Ecology and Evolution.

Že řada druhů zvířat vnímá nějakým způsobem vnější svět už ve vejci, se ví již delší dobu. Týká se to nejen embryí ptáků, ale také obojživelníků, plazů a dokonce i hmyzu.

Nový výzkum ale upozornil na ještě hlubší vztah: embrya racka středomořského nejen varovné výkřiky slyší, ale také na ně reagují. Tyto změny se projevují jak tělesnými změnami, tak i změnami chování.

Vědci pro tento experiment sesbírali devadesát vajec z hnízd racků na pobřeží ostrova Sálvora a pak je zkoumali v laboratořích. Tento druh racka není nijak ohrožený, naopak se rychle šíří.
V laboratořích je rozdělili po trojicích, podle snůšky. Vždy dvěma ze tří pak čtyřikrát denně pouštěli nahrávky varovných hlasů jejich rodičů.

Ukázalo se, že embrya, která byla těmto zvukům vystavená, vibrovala – a pokračovala v tom i po návratu do inkubátoru. Proč? Přírodovědci se domnívají, že tyto vibrace se mohou přenášet na vedlejší vejce a podávat tak informace o nebezpečí i embryím, která třeba varovný hlas rodičů nezaslechla.

A rozhodli se to otestovat. Sledovali všechna embrya až do okamžiku vyklubání. Zjistili, že ta, která byla vystavená varovným zvukům, se vyklubala později – a ptáčata pak byla výrazně tišší než ta, která zvuky hrozby neslyšela. A také byla celkově drobnější a měla kratší nohy.

Pozoruhodné ale bylo, že stejné vlastnosti měli i sourozenci těchto mláďat, kteří zvukům vůbec vystavení nebyli, a informace o potenciálním riziku se k nim přenášela jen díky vibracím přes blízké vejce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 3 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 3 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 18 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.