Nadační fond Neuron na podporu vědy předal už po osmé vědecké Ceny Neuron. Mezi deset laureátů, špičkových vědců, rozdělil rekordních 9 milionu korun určených k jejich osobnímu využití. Mezi oceněnými jsou fyzik Jungwirth a biologové Klein a Pyšek.
Ceny Neuron rozdělily mezi nejlepší české vědce 9 milionů korun
Ceny Neuron 2018 byly letos předány ve třech hlavních kategoriích: Cena za celoživotní přínos světové vědě, Ceny za světový objev a Ceny pro mladé talentované vědce. Na výběru laureátů se podílí domácí i mezinárodní vědecká rada NF Neuron, která garantuje světovou kvalitu laureátů.
„Jsem pyšná na to, jaké máme u nás fantastické vědce, jejichž práci obdivují na celém světě. Příběhy letošních laureátů Cen Neuron jsou obdivuhodné,“ říká Monika Vondráková, jedna ze zakladatelek fondu a předsedkyně správní rady.
Vizitky oceněných
Jan Klein – Cena Neuron za celoživotní přínos vědě biologie
Jan Klein je často označován za pokračovatele J. G. Mendela nejen proto, že pochází ze stejného kraje. Díky jeho celoživotnímu výzkumu jsme schopni lépe chápat imunitní reakce organismu, které jsou zodpovědné za komplikace při transplantaci orgánů. Světovým objevem je pak jeho genetická charakterizace těchto mechanismů. Přitom to na začátku jeho kariéry vypadalo, že bude spíš botanikem. Květiny ho zajímaly od mládí a jako vystudovaný pedagog dokonce učil biologii na gymnáziu. I přes to, že jeho objevy jsou z oblasti genetiky, na květiny nikdy nezanevřel. Ani na vážnou hudbu, která je jeho druhou celoživotní vášní. Díky své píli, houževnatosti a touze po řešení vědeckých otazníků je dnes právem světovou vědeckou obcí vnímán jako jeden ze zakladatelů moderní světové imunogenetiky.
Tomáš Jungwirth – Cena Neuron za významný vědecký objev – fyzika
Tomáš Jungwirth stojí za objevem, který předznamenává revoluci v oboru IT. Jako jeden ze zakladatelů antiferomagnetické spinotroniky totiž zjistil, že tzv. antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Navíc se podílel na tvorbě prototypu čipu, který se dá propojit s konvenční mikroelektronikou. I přes tento průlomový objev si zachovává skromnost a pokoru a upozorňuje, že na nic z toho by nepřišel bez širokého mezinárodního týmu v zádech. Ke kariéře vědce se dostal spíše náhodou, když na Matfyz následoval svého staršího bratra. Jak sám ale říká, věda ho nadchla až mnohem později ve Spojených státech. Tam se dostal jak k rychlému světu spinotroniky, tak k dynamickému světu hokeje, který si ve volném čase i dnes rád zahraje s celou rodinou.
obrázek
Petr Pyšek – Cena Neuron za významný vědecký objev – biologie
Petr Pyšek je druhý nejcitovanější vědec u nás a jedna z nejvýznamnějších světových osobností invazní ekologie. Jak totiž říká, nestěhují se jen lidé, ale také zvířata a rostliny. Migrace rostlin a živočichů mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady na životní prostředí, ekonomiku, zdraví. Ostatně propojování ekologie s dalšími obory je jeho specialita. Další jedinečnost práce profesora Pyška spočívá v tom, že založil databázi českých invazních rostlin, posléze s kolegy databázi světovou. Na tomto základě pak různé země světa mohou vytvářet seznamy rostlin, které se nesmějí do země dovážet. Když nepublikuje pro nejprestižnější vědecké časopisy, překládá do češtiny knihy o legendách rockové muziky nebo jezdí na oblíbené fotbalové zápasy.
Tomáš Mikolov – Cena Neuron za významný vědecký objev – computer science
Převrat v oboru zpracování přirozeného jazyka počítačem způsobil Tomáš Mikolov ještě jako student na VUT: jeho modely jazyka založené na rekurentních neuronových sítích dokáží popsat strukturu jazyka mnohem přesněji než jakékoliv předchozí přístupy. Během práce pro Google pak vytvořil takzvaný word2vec model, který dokáže převést slova do vektorového prostředí. Důsledkem je dramatické zlepšení rozpoznávání řeči nebo automatických překladů. Je jedním z vědců, kteří stojí za skokovým zdokonalením Google překladače. Jeho vizí je, že jednou budou lidem pomáhat výkonní asistenti v podobě umělé inteligence, k jejichž rozvoji svými objevy zásadně přispívá. I když teď pracuje v New Yorku pro Marka Zuckerberga, nevylučuje, že se se svým výzkumem vrátí zpět do ČR. Jak říká, nacestoval se už dost a dobrá věda se dá dělat i u nás.
Mladí a nadějní
Benjamin Vejnar – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – matematika
Jedno z jeho prvních setkání s matematikou nastalo, když dostal od svých prarodičů knihu Matematika do kapsy. Když pak v kvintě dostal na vysvědčení dvojku z tohoto předmětu, začal se učit tak, že až do konce gymnázia v něm nedostal z písemky horší známku než jedničku. Dnes patří mezi nejtalentovanější mladé české matematiky. Věnuje se oboru topologie, konkrétně klasifikaci složitých topologických prostorů.
Filip Kolář – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – biologie
Filip Kolář se dlouhodobě zabývá evolucí rostlin. Největším mýtem jeho oboru podle něj je, že se rostliny nedokáží vypořádat s velkými mutacemi. I to se snaží svým výzkumem vyvrátit – zkoumá, jakým způsobem se rostliny v přírodě přizpůsobují měnícímu se prostředí. Inspiraci k práci čerpá z pochůzek do hor, ale i z diskuze nad sklenicí piva s kolegy z celého světa.
David Kosař – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – společenské vědy
Kosař je jedním ze dvou držitelů ERC grantu v oblasti společenských věd v Česku. Pracuje na pomezí práva a politologie a v současné době se zabývá posilováním soudcovské samosprávy a dopadem těchto reforem na dělbu moci. Nejraději čte detektivní a špionážní romány a knihy o umění. Největší mýtus jeho oboru prý je zdání, že v právu existuje na všechno jen jedna správná odpověď.
Lukáš Slodička – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – fyzika
Nebál se realizovat experimenty, které v ČR ještě nikdo nepodnikl. Díky nim může studovat interakci záření a látky na jednoatomové–jednofotonové úrovni. Výsledky těchto experimentů pomáhají pochopit a kontrolovat fundamentální procesy absorpce, odrazu a emise světla a jejich potenciální využití pro oblasti telekomunikace a kvantových počítačů. Nejraději čte pohádky pro syna a knihy C. S. Lewise.
Hana Macíčková Cahová – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – chemie
Objevuje nové chemické struktury v RNA, které jsou podstatné v dosud neznámých biochemických a imunologických procesech jak na úrovni buňky, tak těla. Pravděpodobně hrají významnou roli ve zvládání stresu. Nejvíce ji žene vpřed každý nový objev v laboratoři a ve volném čase poslouchá System Of a Down a operu.
Marek Mráz – Cena Neuron pro mladé nadějné vědce – medicína
Jeden z mála mladých českých vědců, který uspěl v obrovské mezinárodní konkurenci a získal „evropskou Nobelovku“ – startovací ERC grant. Zaměřuje se na to, jak vzniká chronická lymfatická leukémie, tedy nejčastější forma této choroby u dospělých. Onemocnění způsobují buňky, které mají tělo chránit proti infekci. Proč se mění na nádorové, je předmětem jeho výzkumu.
O NF Neuron
Nadační fond Neuron na podporu vědy spoluzaložil v roce 2010 Karel Janeček. Jeho hlavním posláním je zvyšovat prestiž vědců v České republice a skrze jejich příběhy a úspěchy podporovat národní sebevědomí ve společnosti. Za dobu svého fungování ocenil Fond skrze Ceny Neuron na sedm desítek vědců v celkové hodnotě 60 milionů Kč. To je možné díky osobním příspěvkům mecenášů z řad soukromého sektoru, kteří považují podporu vědy za důležitý aspekt pro prosperitu celé naší společnosti. I díky nim Fond každoročně oceňuje ty nejlepší vědce Cenami Neuron.
NF Neuron letos poprvé ocenil vědce v novém složení. Do pozice zakladatelů Fondu, Neuron Founders, vstoupili Eduard Kučera (Avast), Martin Wichterle (Wikov), ekonom Pavel Kysilka a Taťána le Moigne (Google). Nové zakladatele doplňuje Monika Vondráková, která je zároveň předsedkyní správní rady a Fond řídí od jeho založení v roce 2010.
