Implantát v páteři vrátil lidem ochrnutým od pasu dolů schopnost chodit. Přesvědčil mozek, že tělo je v pořádku

Moderní medicína je schopná zázraků, o nichž se ještě před pár lety lékařům ani nesnilo. Dva vědecké časopisy informovaly o léčbě ochrnutých lidí neschopných chůze – s pomocí elektronického implantátu.

Tři lidi ochrnutí od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do těla po měsících intenzivní rehabilitace opět samostatně stát a ujít několik kroků. Takovéto výsledky v úterý v časopisech Nature Medicine a New England Journal of Medicine prezentovaly dva nezávisle působící týmy amerických vědců. Přelomové studie podle autorů ukazují, že opětovné nabytí kontroly nad končetinami není nemožné.

Testovaná metoda nepředstavuje lék – ale přesto pomáhá. Osoby, které utrpěly ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ovšem jen s opěrnými rámy nebo jinou pomocí. „Jsem z toho opravdu nadšená,“ řekla odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Dodala však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.

Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat. Chirurgové mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.

Během 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů, uvádí článek v Nature Medicine.

„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil. Ale je tam i nadějná stránka, že se tam možná dopracuju, abych mohl zanechat vozíček, i kdybych si měl jenom dojít k ledničce,“ řekl Chinnock agentuře AP.

Jak funguje elektrická stimulace?

Jeho léčba je součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou a podle odborníků představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.

Sadowská vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.

Mozek považuje tyto dráhy za neúčinné, ale pokud je elektrické signály posílí, je mozek přesvědčený, že jsou normálně funkční a komunikace jimi normálně probíhá.

„Jednou jsme chodili a oni (lékaři) mi pomáhali jako obvykle a pak mi přestali pomáhat a já udělal možná tři, čtyři další kroky,“ řekl Kelly Thomas, který se účastnil studie ve státě Kentucky. „Do očí se mi vhrnuly slzy a říkal jsem si: ,Pane bože, tohle se právě stalo, právě jsem udělal kroky,‘“ popsal 23letý muž.

Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z jeho skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.

„Zotavení se dá dosáhnout, pakliže máte správné podmínky,“ řekla profesorka Susan Harkemaová, která pracovala na studii v Kentucky. Dodala, že mícha se opět naučí pracovat, sice ne tak dobře, jako dříve, ale „může fungovat“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...