Implantát v páteři vrátil lidem ochrnutým od pasu dolů schopnost chodit. Přesvědčil mozek, že tělo je v pořádku

Moderní medicína je schopná zázraků, o nichž se ještě před pár lety lékařům ani nesnilo. Dva vědecké časopisy informovaly o léčbě ochrnutých lidí neschopných chůze – s pomocí elektronického implantátu.

Tři lidi ochrnutí od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do těla po měsících intenzivní rehabilitace opět samostatně stát a ujít několik kroků. Takovéto výsledky v úterý v časopisech Nature Medicine a New England Journal of Medicine prezentovaly dva nezávisle působící týmy amerických vědců. Přelomové studie podle autorů ukazují, že opětovné nabytí kontroly nad končetinami není nemožné.

Testovaná metoda nepředstavuje lék – ale přesto pomáhá. Osoby, které utrpěly ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ovšem jen s opěrnými rámy nebo jinou pomocí. „Jsem z toho opravdu nadšená,“ řekla odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Dodala však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.

Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat. Chirurgové mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.

Během 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů, uvádí článek v Nature Medicine.

„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil. Ale je tam i nadějná stránka, že se tam možná dopracuju, abych mohl zanechat vozíček, i kdybych si měl jenom dojít k ledničce,“ řekl Chinnock agentuře AP.

Jak funguje elektrická stimulace?

Jeho léčba je součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou a podle odborníků představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.

Sadowská vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.

Mozek považuje tyto dráhy za neúčinné, ale pokud je elektrické signály posílí, je mozek přesvědčený, že jsou normálně funkční a komunikace jimi normálně probíhá.

„Jednou jsme chodili a oni (lékaři) mi pomáhali jako obvykle a pak mi přestali pomáhat a já udělal možná tři, čtyři další kroky,“ řekl Kelly Thomas, který se účastnil studie ve státě Kentucky. „Do očí se mi vhrnuly slzy a říkal jsem si: ,Pane bože, tohle se právě stalo, právě jsem udělal kroky,‘“ popsal 23letý muž.

Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z jeho skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.

„Zotavení se dá dosáhnout, pakliže máte správné podmínky,“ řekla profesorka Susan Harkemaová, která pracovala na studii v Kentucky. Dodala, že mícha se opět naučí pracovat, sice ne tak dobře, jako dříve, ale „může fungovat“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...