Implantát v páteři vrátil lidem ochrnutým od pasu dolů schopnost chodit. Přesvědčil mozek, že tělo je v pořádku

Moderní medicína je schopná zázraků, o nichž se ještě před pár lety lékařům ani nesnilo. Dva vědecké časopisy informovaly o léčbě ochrnutých lidí neschopných chůze – s pomocí elektronického implantátu.

Tři lidi ochrnutí od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do těla po měsících intenzivní rehabilitace opět samostatně stát a ujít několik kroků. Takovéto výsledky v úterý v časopisech Nature Medicine a New England Journal of Medicine prezentovaly dva nezávisle působící týmy amerických vědců. Přelomové studie podle autorů ukazují, že opětovné nabytí kontroly nad končetinami není nemožné.

Testovaná metoda nepředstavuje lék – ale přesto pomáhá. Osoby, které utrpěly ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ovšem jen s opěrnými rámy nebo jinou pomocí. „Jsem z toho opravdu nadšená,“ řekla odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Dodala však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.

Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat. Chirurgové mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.

Během 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů, uvádí článek v Nature Medicine.

„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil. Ale je tam i nadějná stránka, že se tam možná dopracuju, abych mohl zanechat vozíček, i kdybych si měl jenom dojít k ledničce,“ řekl Chinnock agentuře AP.

Jak funguje elektrická stimulace?

Jeho léčba je součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou a podle odborníků představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.

Sadowská vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.

Mozek považuje tyto dráhy za neúčinné, ale pokud je elektrické signály posílí, je mozek přesvědčený, že jsou normálně funkční a komunikace jimi normálně probíhá.

„Jednou jsme chodili a oni (lékaři) mi pomáhali jako obvykle a pak mi přestali pomáhat a já udělal možná tři, čtyři další kroky,“ řekl Kelly Thomas, který se účastnil studie ve státě Kentucky. „Do očí se mi vhrnuly slzy a říkal jsem si: ,Pane bože, tohle se právě stalo, právě jsem udělal kroky,‘“ popsal 23letý muž.

Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z jeho skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.

„Zotavení se dá dosáhnout, pakliže máte správné podmínky,“ řekla profesorka Susan Harkemaová, která pracovala na studii v Kentucky. Dodala, že mícha se opět naučí pracovat, sice ne tak dobře, jako dříve, ale „může fungovat“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 19 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 21 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 22 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...