Implantát v páteři vrátil lidem ochrnutým od pasu dolů schopnost chodit. Přesvědčil mozek, že tělo je v pořádku

Moderní medicína je schopná zázraků, o nichž se ještě před pár lety lékařům ani nesnilo. Dva vědecké časopisy informovaly o léčbě ochrnutých lidí neschopných chůze – s pomocí elektronického implantátu.

Tři lidi ochrnutí od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do těla po měsících intenzivní rehabilitace opět samostatně stát a ujít několik kroků. Takovéto výsledky v úterý v časopisech Nature Medicine a New England Journal of Medicine prezentovaly dva nezávisle působící týmy amerických vědců. Přelomové studie podle autorů ukazují, že opětovné nabytí kontroly nad končetinami není nemožné.

Testovaná metoda nepředstavuje lék – ale přesto pomáhá. Osoby, které utrpěly ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ovšem jen s opěrnými rámy nebo jinou pomocí. „Jsem z toho opravdu nadšená,“ řekla odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Dodala však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.

Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat. Chirurgové mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.

Během 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů, uvádí článek v Nature Medicine.

„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil. Ale je tam i nadějná stránka, že se tam možná dopracuju, abych mohl zanechat vozíček, i kdybych si měl jenom dojít k ledničce,“ řekl Chinnock agentuře AP.

Jak funguje elektrická stimulace?

Jeho léčba je součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou a podle odborníků představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.

Sadowská vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.

Mozek považuje tyto dráhy za neúčinné, ale pokud je elektrické signály posílí, je mozek přesvědčený, že jsou normálně funkční a komunikace jimi normálně probíhá.

„Jednou jsme chodili a oni (lékaři) mi pomáhali jako obvykle a pak mi přestali pomáhat a já udělal možná tři, čtyři další kroky,“ řekl Kelly Thomas, který se účastnil studie ve státě Kentucky. „Do očí se mi vhrnuly slzy a říkal jsem si: ,Pane bože, tohle se právě stalo, právě jsem udělal kroky,‘“ popsal 23letý muž.

Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z jeho skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.

„Zotavení se dá dosáhnout, pakliže máte správné podmínky,“ řekla profesorka Susan Harkemaová, která pracovala na studii v Kentucky. Dodala, že mícha se opět naučí pracovat, sice ne tak dobře, jako dříve, ale „může fungovat“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 2 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 3 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 5 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.