Třetina supů má v krvi jedovaté olovo. Mohou za to lovci divoké zvěře

Jihoafričtí ornitologové zkoumali, jaký dopad má lov zvěře na mrchožrouty. Báli se totiž, že mohou trpět otravou olovem ze střel, jimiž byla ulovena zvířata, kterými se živí.

Výsledky byly ještě horší, než vědci předpokládali. Výzkum probíhal v Botswaně, kde biologové analyzovali během čtyř let krev více než 600 kriticky ohrožených supů afrických. U třetiny z nich našli výrazně zvýšenou úroveň olova – s nejvyšší pravděpodobností je důsledkem kontaminace z lovu.

Střely se totiž při zásahu zvířete mnohdy roztříští a zbytky olova z nich se pak dostanou do krevního oběhu supů, kteří se mršinou živí. Olovo je pro supy, stejně jako pro většinu ostatních zvířat, vysoce jedovaté.

„Byli jsme zaskočeni tím, jak rozšířená je otrava olovem v této populaci a jak jednoznačná je spojitost s rekreačním lovem,“ uvedl Dr. Arjun Amar, jihoafrický ornitolog, který výzkum vedl. Jeho výsledky vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment.

Že se jedná o souvislost s lovem, naznačuje fakt, že největší úroveň olova se nacházela v krvi supů v době lovecké sezony a také v oblastech, kde se nejvíc loví. Jiná příčina otravy olovem nebyla nalezena.

Sup africký
Zdroj: Yathin sk/Wikimedia Commons

„Jediné logické vysvětlení pro tyto vzorce je, že olověné střely jsou zdrojem otravy,“ potvrdila Beckie Garbettová, která se na studii podílela. Výzkum probíhal ve spolupráci s neziskovou organizací Raptors Botswana. V důsledku výsledků této práce dospěla nezisková organizace k tomu, že požaduje národní zákaz používání olověných kulek, aby se minimalizovaly negativní dopady střelby na supí populace.

Ochránci přírody tento problém doposud neznali; netušili, že by mohlo olovo ze zastřelených zvířat mít tak zásadní dopad. Zatím se mluvilo hlavně o tom, že supy zabíjí v Africe především hromadné úmyslné trávení – nejčastěji za ním stojí farmáři, kteří líčí nástrahy na predátory.

Vědci, kteří pro Raptors Botswana pracují, věří, že alternativní neolověná munice, která už se používá v některých zemích, by mohla supům pomoci.

Sup africký
Zdroj: Alchemist-hp (talk)/Wikimedia Commons

„Přestože otrava olovem není hlavní příčinou vymírání supů v Africe, jedná se o něco, co se dá ovlivnit mnohem snadněji jednoduchými legislativními úpravami, než složitě zkoušet vysvětlovat farmářům, aby změnili své chování, jež mají zaběhlé stovky let,“ vysvětlil Amar.

Hrozba je přitom větší, než se může zdát. Existuje totiž nejméně jeden případ, kdy už jeden živočišný druh málem vyhynul. Jednalo se o kondora kalifornského, který během 19. století prošel extrémním snížením stavů. Hlavní příčinou byl lov ale především častá otrava olovem.

Ve volné přírodě nakonec zbylo jen 22 jedinců – roku 1987 je americká vláda nechala pochytat a umístit do San Diego Wild Animal park a do losangeleské zoologické zahrady. Díky tomuto nejdražšímu ochranářskému opatření se podařilo kondora zatím zachránit – v současné době žije ve volné přírodě opět přes 170 kusů kondorů.

Kondor kalifornský
Zdroj: USGov-FWS/Wikimedia Commons

Nový výzkum také ukázal, že zákaz z roku 2014, který zamezil lov na státem vlastněných územích, neměl na olovo v krvi supů žádný vliv. Dokonce to bylo přesně opačně: po zákazu množství olova v krvi supů jen stouplo.

Vědci se domnívají, že poté, co přestalo přibývat ve státních lovištích zvířecích mrtvol, se supi za nimi přesunuli do soukromých rezervací – jde o značně mobilní zvířata.

V roce 2007 byl sup africký v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN) přeřazen z kategorie málo dotčených druhů do kategorie téměř ohrožených druhů, později byl přeřazen až do kategorie kriticky ohrožených druhů. Může za to především lov, ztráta přirozeného biomu, časté otravy, ale také masivní úbytek kopytnatců a tudíž i mršin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 14 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled