Přelom v předvídání tornád. Nový nástroj poprvé varuje už 20 minut před vznikem

Když jde o tornáda, znamenají rozdíl mezi životem a smrtí pouhé sekundy. Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi nyní vytvořili nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model navíc dokáže dát lidem svým varováním až dvaceti minut času navíc.

Model vychází z radarových údajů a dokáže v oblasti se stokilometrovým poloměrem předpovědět příchod tornáda s pravděpodobností kolem 90 procent. Jeho autory jsou Anna a Wayne Hockingovi, kteří ho popsali v odborném meteorologickém časopise Atmospheric Science Letters. V čem se liší od ostatních způsobů, jakými se vědci pokoušejí předpovídat příchod těchto hrozivých katastrof?

Tornádo je chaotické a nedalo se předvídat

  • Přestřelující vrcholek je jakýsi oblak nad oblakem. Jedná se o výčnělek mraku, který zasahuje do vyšších vrstev atmosféry. 

Obecně platí, že tornáda se dnes předpovídají velice špatně a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Tornáda totiž přicházejí většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.

„Meteorologové se nejčastěji pokoušejí pátrat po specifických stopách, jako jsou třeba rychlosti větru nebo vzhled oblaků – jakmile se objeví pomalu takzvaný přestřelující vrcholek, je prakticky jisté, že tornádo vznikne,“ popsala Hockingová. „My jsme ale úplně poprvé přidali další faktor – turbulenci.“

Tento vědecký tým využil síť kanadských radarů, která funguje v Ontariu a Quebecu a měří rychlost a turbulenci větru v horních vrstvách atmosféry, troposféry a dolní vrstvě stratosféry. Radarová síť O-QNet se skládá z deseti zařízení. „Díky její velikosti a schopnosti měřit kromě rychlosti větru i jeho turbulenci, jsme byli schopní uvidět a popsat vzorce, které doposud nebyly patrné,“ uvedl Wayne Hocking.

Další metodou, jak zpřesnit předpovědi, jsou drony:

Nahrávám video
Drony pomůžou předpovídat tornáda
Zdroj: ČT24

Maximálně podrobná analýza

Hockingovi v rámci působivého výzkumu analyzovali 16 let záznamů o tornádech a hledali korelace mezi jejich modelem založeným na radarových datech a těmito archivními údaji různé povahy. U 31 zaznamenaných tornád se v 90 procentech nacházely jak vysoká rychlost větru, tak i přestřelující vrcholky, ale i turbulence – všechny tři tyto jevy se vyskytly asi 20 minut předtím, než se zformovalo samotné tornádo. Pravděpodobnost omylu, kdy vědci předpověděli tornádo, aniž by vzniklo, se pohybuje kolem 15 procent.

První zbraň proti tornádu

Podle autorů studie i odborné veřejnosti jde o obrovský pokrok, díky němuž bude nyní možné předvídat formování tornád na velké ploše a s velkou přesností. Právě tento cíl byl totiž jedním ze svatých grálů zámořské meteorologie – nevypočitatelnost vzniku tornád byla doposud oříškem, na němž si vylámaly zuby i ty nejlepší meteorologické modely.

„Ještě je před námi spousta práce a zatím nevíme, jestli jsme už vyřešili celý ten problém s předvídáním tornád, ale rozhodně se jedná o velký krok správným směrem,“ popsal úspěch Wayne Hocking. „Naše data naznačují, že nyní máme opravdu mnohem přesnější nástroj předvídající vznik tornáda, než bylo kdy dříve možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...