Přelom v předvídání tornád. Nový nástroj poprvé varuje už 20 minut před vznikem

Když jde o tornáda, znamenají rozdíl mezi životem a smrtí pouhé sekundy. Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi nyní vytvořili nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model navíc dokáže dát lidem svým varováním až dvaceti minut času navíc.

Model vychází z radarových údajů a dokáže v oblasti se stokilometrovým poloměrem předpovědět příchod tornáda s pravděpodobností kolem 90 procent. Jeho autory jsou Anna a Wayne Hockingovi, kteří ho popsali v odborném meteorologickém časopise Atmospheric Science Letters. V čem se liší od ostatních způsobů, jakými se vědci pokoušejí předpovídat příchod těchto hrozivých katastrof?

Tornádo je chaotické a nedalo se předvídat

  • Přestřelující vrcholek je jakýsi oblak nad oblakem. Jedná se o výčnělek mraku, který zasahuje do vyšších vrstev atmosféry. 

Obecně platí, že tornáda se dnes předpovídají velice špatně a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Tornáda totiž přicházejí většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.

„Meteorologové se nejčastěji pokoušejí pátrat po specifických stopách, jako jsou třeba rychlosti větru nebo vzhled oblaků – jakmile se objeví pomalu takzvaný přestřelující vrcholek, je prakticky jisté, že tornádo vznikne,“ popsala Hockingová. „My jsme ale úplně poprvé přidali další faktor – turbulenci.“

Tento vědecký tým využil síť kanadských radarů, která funguje v Ontariu a Quebecu a měří rychlost a turbulenci větru v horních vrstvách atmosféry, troposféry a dolní vrstvě stratosféry. Radarová síť O-QNet se skládá z deseti zařízení. „Díky její velikosti a schopnosti měřit kromě rychlosti větru i jeho turbulenci, jsme byli schopní uvidět a popsat vzorce, které doposud nebyly patrné,“ uvedl Wayne Hocking.

Další metodou, jak zpřesnit předpovědi, jsou drony:

Nahrávám video

Maximálně podrobná analýza

Hockingovi v rámci působivého výzkumu analyzovali 16 let záznamů o tornádech a hledali korelace mezi jejich modelem založeným na radarových datech a těmito archivními údaji různé povahy. U 31 zaznamenaných tornád se v 90 procentech nacházely jak vysoká rychlost větru, tak i přestřelující vrcholky, ale i turbulence – všechny tři tyto jevy se vyskytly asi 20 minut předtím, než se zformovalo samotné tornádo. Pravděpodobnost omylu, kdy vědci předpověděli tornádo, aniž by vzniklo, se pohybuje kolem 15 procent.

První zbraň proti tornádu

Podle autorů studie i odborné veřejnosti jde o obrovský pokrok, díky němuž bude nyní možné předvídat formování tornád na velké ploše a s velkou přesností. Právě tento cíl byl totiž jedním ze svatých grálů zámořské meteorologie – nevypočitatelnost vzniku tornád byla doposud oříškem, na němž si vylámaly zuby i ty nejlepší meteorologické modely.

„Ještě je před námi spousta práce a zatím nevíme, jestli jsme už vyřešili celý ten problém s předvídáním tornád, ale rozhodně se jedná o velký krok správným směrem,“ popsal úspěch Wayne Hocking. „Naše data naznačují, že nyní máme opravdu mnohem přesnější nástroj předvídající vznik tornáda, než bylo kdy dříve možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.