Přelom v předvídání tornád. Nový nástroj poprvé varuje už 20 minut před vznikem

Když jde o tornáda, znamenají rozdíl mezi životem a smrtí pouhé sekundy. Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi nyní vytvořili nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model navíc dokáže dát lidem svým varováním až dvaceti minut času navíc.

Model vychází z radarových údajů a dokáže v oblasti se stokilometrovým poloměrem předpovědět příchod tornáda s pravděpodobností kolem 90 procent. Jeho autory jsou Anna a Wayne Hockingovi, kteří ho popsali v odborném meteorologickém časopise Atmospheric Science Letters. V čem se liší od ostatních způsobů, jakými se vědci pokoušejí předpovídat příchod těchto hrozivých katastrof?

Tornádo je chaotické a nedalo se předvídat

  • Přestřelující vrcholek je jakýsi oblak nad oblakem. Jedná se o výčnělek mraku, který zasahuje do vyšších vrstev atmosféry. 

Obecně platí, že tornáda se dnes předpovídají velice špatně a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Tornáda totiž přicházejí většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.

„Meteorologové se nejčastěji pokoušejí pátrat po specifických stopách, jako jsou třeba rychlosti větru nebo vzhled oblaků – jakmile se objeví pomalu takzvaný přestřelující vrcholek, je prakticky jisté, že tornádo vznikne,“ popsala Hockingová. „My jsme ale úplně poprvé přidali další faktor – turbulenci.“

Tento vědecký tým využil síť kanadských radarů, která funguje v Ontariu a Quebecu a měří rychlost a turbulenci větru v horních vrstvách atmosféry, troposféry a dolní vrstvě stratosféry. Radarová síť O-QNet se skládá z deseti zařízení. „Díky její velikosti a schopnosti měřit kromě rychlosti větru i jeho turbulenci, jsme byli schopní uvidět a popsat vzorce, které doposud nebyly patrné,“ uvedl Wayne Hocking.

Další metodou, jak zpřesnit předpovědi, jsou drony:

Nahrávám video

Maximálně podrobná analýza

Hockingovi v rámci působivého výzkumu analyzovali 16 let záznamů o tornádech a hledali korelace mezi jejich modelem založeným na radarových datech a těmito archivními údaji různé povahy. U 31 zaznamenaných tornád se v 90 procentech nacházely jak vysoká rychlost větru, tak i přestřelující vrcholky, ale i turbulence – všechny tři tyto jevy se vyskytly asi 20 minut předtím, než se zformovalo samotné tornádo. Pravděpodobnost omylu, kdy vědci předpověděli tornádo, aniž by vzniklo, se pohybuje kolem 15 procent.

První zbraň proti tornádu

Podle autorů studie i odborné veřejnosti jde o obrovský pokrok, díky němuž bude nyní možné předvídat formování tornád na velké ploše a s velkou přesností. Právě tento cíl byl totiž jedním ze svatých grálů zámořské meteorologie – nevypočitatelnost vzniku tornád byla doposud oříškem, na němž si vylámaly zuby i ty nejlepší meteorologické modely.

„Ještě je před námi spousta práce a zatím nevíme, jestli jsme už vyřešili celý ten problém s předvídáním tornád, ale rozhodně se jedná o velký krok správným směrem,“ popsal úspěch Wayne Hocking. „Naše data naznačují, že nyní máme opravdu mnohem přesnější nástroj předvídající vznik tornáda, než bylo kdy dříve možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled