Přelom v předvídání tornád. Nový nástroj poprvé varuje už 20 minut před vznikem

Když jde o tornáda, znamenají rozdíl mezi životem a smrtí pouhé sekundy. Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi nyní vytvořili nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model navíc dokáže dát lidem svým varováním až dvaceti minut času navíc.

Model vychází z radarových údajů a dokáže v oblasti se stokilometrovým poloměrem předpovědět příchod tornáda s pravděpodobností kolem 90 procent. Jeho autory jsou Anna a Wayne Hockingovi, kteří ho popsali v odborném meteorologickém časopise Atmospheric Science Letters. V čem se liší od ostatních způsobů, jakými se vědci pokoušejí předpovídat příchod těchto hrozivých katastrof?

Tornádo je chaotické a nedalo se předvídat

  • Přestřelující vrcholek je jakýsi oblak nad oblakem. Jedná se o výčnělek mraku, který zasahuje do vyšších vrstev atmosféry. 

Obecně platí, že tornáda se dnes předpovídají velice špatně a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Tornáda totiž přicházejí většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.

„Meteorologové se nejčastěji pokoušejí pátrat po specifických stopách, jako jsou třeba rychlosti větru nebo vzhled oblaků – jakmile se objeví pomalu takzvaný přestřelující vrcholek, je prakticky jisté, že tornádo vznikne,“ popsala Hockingová. „My jsme ale úplně poprvé přidali další faktor – turbulenci.“

Tento vědecký tým využil síť kanadských radarů, která funguje v Ontariu a Quebecu a měří rychlost a turbulenci větru v horních vrstvách atmosféry, troposféry a dolní vrstvě stratosféry. Radarová síť O-QNet se skládá z deseti zařízení. „Díky její velikosti a schopnosti měřit kromě rychlosti větru i jeho turbulenci, jsme byli schopní uvidět a popsat vzorce, které doposud nebyly patrné,“ uvedl Wayne Hocking.

Další metodou, jak zpřesnit předpovědi, jsou drony:

2 minuty
Drony pomůžou předpovídat tornáda
Zdroj: ČT24

Maximálně podrobná analýza

Hockingovi v rámci působivého výzkumu analyzovali 16 let záznamů o tornádech a hledali korelace mezi jejich modelem založeným na radarových datech a těmito archivními údaji různé povahy. U 31 zaznamenaných tornád se v 90 procentech nacházely jak vysoká rychlost větru, tak i přestřelující vrcholky, ale i turbulence – všechny tři tyto jevy se vyskytly asi 20 minut předtím, než se zformovalo samotné tornádo. Pravděpodobnost omylu, kdy vědci předpověděli tornádo, aniž by vzniklo, se pohybuje kolem 15 procent.

První zbraň proti tornádu

Podle autorů studie i odborné veřejnosti jde o obrovský pokrok, díky němuž bude nyní možné předvídat formování tornád na velké ploše a s velkou přesností. Právě tento cíl byl totiž jedním ze svatých grálů zámořské meteorologie – nevypočitatelnost vzniku tornád byla doposud oříškem, na němž si vylámaly zuby i ty nejlepší meteorologické modely.

„Ještě je před námi spousta práce a zatím nevíme, jestli jsme už vyřešili celý ten problém s předvídáním tornád, ale rozhodně se jedná o velký krok správným směrem,“ popsal úspěch Wayne Hocking. „Naše data naznačují, že nyní máme opravdu mnohem přesnější nástroj předvídající vznik tornáda, než bylo kdy dříve možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...