Z Bajkonuru odstartovala k ISS loď s Rusem a Američanem na palubě

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes odstartovala ruská vesmírná loď Sojuz MS-04 s ruským kosmonautem Fjodorem Jurčichinem a americkým astronautem Jackem Fischerem na palubě. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se má připojit ještě dnes odpoledne.

Obvyklé místo třetího kosmonauta při tomto letu zaujal kontejner s potravinami o váze 70 kilogramů. Původně měli letět na ISS dva Rusové, ale agentura Roskosmos se rozhodla od jara snížit počet členů ruské posádky ISS ze tří na dva kosmonauty, dokud ke stanici nebude připojen laboratorní modul Nauka (česky věda), uvedla agentura TASS a dodala, že tato praxe má pokračovat přinejmenším do podzimu příštího roku.

Start Sojuzu
Zdroj: ČTK

Současně má počet členů posádky z jiných států než Ruska vzrůst ze tří na čtyři. V lodi MS-04 měl třetí místo zaujmout zahraniční astronaut, ale v tak krátké lhůtě se žádného připraveného adepta nepodařilo najít.

Loď s rusko-americkou dvojicí na palubě se má k ISS připojit po přibližně šestihodinovém letu dnes v 15:22 SELČ. Na oběžné dráze by měli zůstat 136 dnů. Pro Jurčichina je to už pátý let, Fischer je ve vesmíru poprvé.

Na stanici se nyní nachází Francouz Thomas Pesquet, Rus Oleg Novickij a Američanka Peggy Whitsonová, kteří na oběžnou dráhu dorazili loni v listopadu. První dva z nich se podle plánu vrátí na Zemi v červnu, Whitsonová si nedávno pobyt na ISS o tři měsíce prodloužila.

V květnu mají Jurčichina a Fischera následovat Rus Sergej Rjazanskij, Ital Paolo Nespoli a Randy Bresnik z USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 41 mminutami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 19 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 20 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
15. 7. 2025

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
15. 7. 2025
Načítání...