Velká vědecká studie pomohla s pochopením mechanismu snů. Neurovědci našli oblasti, podle nichž se dá dokonce poznat, jaký sen se člověku zdá.
Nová práce, která vyšla v odborném časopise Nature, vrhá nové světlo na to, jak vznikají sny a co se přitom vlastně děje v mozku.
Ve školních učebnicích se stále ještě dočtete, že sny vznikají během REM fáze – tedy během fáze rychlého pohybu očí. Jenže výzkumy z posledních let ukázaly, že sny se objevují i v průběhu jiných fází spánku.
„Vypadalo to jako záhada: jak je možné prožívat během dvou fází spánku sny anebo je nemít,“ uvedla pro deník Guardian Francesca Siclariová, která se na práci podílela.
Vědci ve studii prokázali, že se v mozku v průběhu snů o lidských tvářích aktivují oblasti spojené s rozeznáváním obličejů. Naopak sny o pohybu se v mozku projevují v místech, které i v bdělém stavu tyto aktivity kontrolují.
Sny jsou autentická zkušenost
„Je to důkaz, že snění je opravdu zkušenost, která vzniká během spánku – mnoho vědců až doposud naznačovalo, že sny mohou v mozku vznikat teprve po probuzení; že si je mozek vlastně zpětně dovymyslí,“ uvádí vědkyně. „Možná, že snící mozek a bdělý mozek jsou si mnohem více podobné, než jsme si mysleli – zapojují se v nich totiž stejné oblasti.“
Podle vědců, kteří se již s prací seznámili, je extrémně významná – díky ní by se mohlo podařit přesně popsat, k čemu vlastně sny jsou a možná i jaká je podstata lidského vědomí. S ní jsou sny totiž hluboce propojené.
„Tato studie má stejný význam jako objev REM fáze snů – v mnoha ohledech je možná dokonce ještě důležitější,“ komentoval nadšeně výsledky Mark Blagrove, ředitel slavné spánkové laboratoře na Swansea University.
Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Itálie a Švýcarska. Jeho jádro tvořila série experimentů na 46 pacientech, jejichž mozková aktivita byla sledována během spánku elektroencefalografem: 256 elektrod měřilo aktivitu mozkových vln v různých částech mozku.
Dobrovolníci pak byli v různých fázích spánku buzeni a neurovědci se jich ptali na povahu a obsah jejich snů. Celkem došlo v rámci celého pokusu k asi tisíci probuzení.
Vědci byli z tak velkého množství dat schopni popsat, která oblast v mozku je se sny vždy spojená; jde o partii v zadní části mozku, kde jsou jak vizuální oblasti, tak regiony zodpovědné za koordinaci smyslů. Aktivovala se při snech v REM fázi i mimo ni, když si lidé sny pamatovali, i když o nich nevěděli.
Předvídání snů
Vědci byli schopni popsat oblasti snů tak přesně, že v experimentech předpověděli na 87 procent, zda člověk sní, nebo ne. Podle autorů práce je jejich výzkum extrémně důležitý zejména v tom, co nám naznačuje o lidském vědomí. Spánek je totiž doba, kdy se mozek přepíná ze stavu vědomí do stavu nevědomí.
Zatím si vědci mysleli, že do spánku je zapojena obrovská plocha mozku; nová práce ale ukazuje, že tato oblast je velmi omezená a poměrně jasně ohraničená.
