Na Wikipedii spolu v neviditelné válce bojují tisíce editorů-robotů

Wikipedie je podle řady průzkumů v současné době primárním zdrojem informací. Pod jejím klidným povrchem ale zuří boje o pravdu – nebojují je už ale lidé, nýbrž stroje.

Desítky milionů hesel, tisíce lidských editorů a dlouhá tradice úprav článků – to je Wikipedia v celé své kráse. Vznikla až roku 2001, ale od té doby dokázala vytlačit většinu jiných encyklopedií. Jen málokdo ale ví, jak intenzivní souboje na ní každodenně probíhají. 

Role lidských editorů je sice významná, ale již od vzniku Wikipedie v ní měly významnou roli i takzvané „boty“ – tedy jednoduché programy, které mají opravovat chyby, doplňovat odkazy, nebo dokonce vytvářet samy obsah hesel.

  • Internetový bot – počítačový program, který vykonává automatizovanou činnost na internetu.

V současné době jejich význam rychle vzrůstá, podle odhadů jsou již za většinou úprav. A také velké množství obsahu, například algoritmus Švéda Sverkera Joganssona denně zveřejní několik tisíc článků.

Články této „umělé inteligence“ tvoří 8,5 procenta veškerého obsahu hesel na Wikipedii, uvádí Wall Street Journal – celkem jich napsal už 2,7 milionu.

11 minut
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Zpočátku „boty“ jen opravovaly lidské chyby, ale jak těchto drobných „umělých inteligencí“ přibývalo, stávalo se stále častěji, že napravovaly také práci jiných botů. Jak takový střet bota s botem vypadá, na to se pokusil odpovědět vědec Taha Yasser v práci, která vyšla v odborném časopise Plos One.

Zjistil, že bojů mezi stroji je mnohem víc, než se čekalo – a také jsou mnohem urputnější a dlouhodobější, než vědci očekávali. „Spory mezi boty mohou být mnohem vytrvalejší než mezi lidmi,“ uvedl výzkumník pro deník Guardian. „Lidé většinou po pár dnech vychladnou, ale robotům to vydrží na roky.“

Tým vědců zkoumal konflikty botů jen v prvních deseti letech existence Wikipedie, a to ve 13 různých jazykových mutacích – mimo jiné i v češtině. Vědci nečekali, že najdou něco výjimečného, ale výsledky je překvapily: „Objevili jsme množství konfliktů mezi boty; jsou to kvalitní dobré programy vyrobené s dobrými úmysly a jsou postavené na stejné technologii.“

Komu patří pravda

Nejvíce konfliktů mezi boty bylo u osobností: nejčastější byly u bývalého pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, herce Arnolda Schwarzeneggera a dánského fyzika Nielse Bohra. Mezi celebrity se vešel jen jeden další pojem – a to „arabština“.

Zdá se, že mezi některými boty se vytvořilo něco jako nepřátelství – ale to je spíše antropocentrický pohled na to, že dva roboti editovali podobná témata.

Jednou z největších editačních bitev byla podle výzkumu „hádka“ mezi boty Xqbot a Darknessbot – mezi roky 2009 a 2010 si navzájem upravili 3629 článků. Xqbot změnil asi 2000 úprav, které provedl Darnessbot, ten se mu „pomstil“ tím, že zpětně změnil 1700 úprav provedených Xqbotem. Oba algoritmy si upravovaly témata nejrůznější povahy – od Alexandra Velikého až po fotbalový tým Aston Villa.

Jak kontrolovat boty a roboty?

8 minut
EU a roboti
Zdroj: ČT24

Podobných sporů mezi dvěma konkurenčními boty našli vědci mnohem více. Lišily se ale stát od státu – výzkumníci objevili významné rozdíly v míře „válek botů“ napříč různými jazykovými mutacemi Wikipedie. Zdaleka nejméně jich našli na německé verzi, naopak nejvíce, až devětkrát více než na německé, jich bylo na portugalské. Česká republika patří z tohoto pohledu mezi průměrné státy.

Podle autorů tento výzkum ukazuje, že i jednoduché algoritmy se mohou začít chovat neočekávaně, pokud narazí v reálném prostředí světové sítě na „protivníka“. Podle Yasseri by si tento výzkum měly vzít k srdci společnosti, které vyvíjejí boty i složitější umělé inteligence – jejich chování bude ovlivňováno mnoha vnějšími vlivy, například kulturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 1 hhodinou

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025
Načítání...