Modul, který včera přistál na Marsu, se odmlčel. ESA řeší, kde je problém

Na Marsu včera večer přistál modul Schiaparelli, zatím se ale neví, zda byl manévr úspěšný, či nikoli.

Pozemní řídicí středisko nedostalo očekávaný potvrzující signál a čeká na data ze satelitů kroužících kolem Marsu. Modul k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.

Evropské středisko kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu si stále není jisté, v jakém stavu modul je, obdrželo ale aspoň dobrou zprávu od TGO. Družice po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu. „Ahoj Země! Chyběla jsem ti?“ podělila se ESA na Twitteru se vzkazem TGO.

Podle informací ESA Schiaparelli přerušil vysílání signálu před dosednutím na Mars, což bylo neočekávané, ale jednoznačný závěr z toho ještě nelze dělat. Potvrzen je zatím pouze vstup aparátu do atmosféry Marsu a otevření jeho padáků při dalším sestupu. Nicméně chybějící potvrzení zdárného přistání podle některých vědců nevěstí nic dobrého.

Co se děje?

„Může tu být mnoho příčin,“ řekl operativní šéf misí ESOC Paolo Ferri v souvislosti s přerušením signálu vysílaného přistávacím modulem. „Je jasné, že to nejsou dobrá znamení, ale budeme potřebovat víc informací,“ dodal. Poukázal přitom na to, že družice TGO zaznamenala podrobné telemetrické údaje vyslané Schiaparellim během sestupu a ty by měly být v noci předány na Zemi.

Odborníci tak celou noc pracovali s množstvím údajů, které o přistávacím modulu přišly na Zemi i od marsovských družic ESA Mars Express a americké agentury NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Bližší informace chce ESA sdělit na tiskové konferenci, kterou uspořádá ve čtvrtek v 10:00 SELČ.

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

4 minuty
Karel Pacner o cestě na Mars
Zdroj: ČT24

Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů.

Čemu pomůže Schiaparelli?

Hlavním cílem mise ExoMars je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.

Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky kolem 400 kilometrů.

Schiaparelli je vybaven několika vědeckými přístroji k provádění výzkumu, avšak jeho hlavním účelem bylo vyzkoušet přistání a otestovat technologie pro vyslání robotického vozítka ESA na Mars za čtyři roky.

Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice TGO a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 3 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 4 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 23 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...