Pozemní řídicí středisko nedostalo očekávaný potvrzující signál a čeká na data ze satelitů kroužících kolem Marsu. Modul k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.
Evropské středisko kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu si stále není jisté, v jakém stavu modul je, obdrželo ale aspoň dobrou zprávu od TGO. Družice po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu. „Ahoj Země! Chyběla jsem ti?“ podělila se ESA na Twitteru se vzkazem TGO.
Podle informací ESA Schiaparelli přerušil vysílání signálu před dosednutím na Mars, což bylo neočekávané, ale jednoznačný závěr z toho ještě nelze dělat. Potvrzen je zatím pouze vstup aparátu do atmosféry Marsu a otevření jeho padáků při dalším sestupu. Nicméně chybějící potvrzení zdárného přistání podle některých vědců nevěstí nic dobrého.
Co se děje?
„Může tu být mnoho příčin,“ řekl operativní šéf misí ESOC Paolo Ferri v souvislosti s přerušením signálu vysílaného přistávacím modulem. „Je jasné, že to nejsou dobrá znamení, ale budeme potřebovat víc informací,“ dodal. Poukázal přitom na to, že družice TGO zaznamenala podrobné telemetrické údaje vyslané Schiaparellim během sestupu a ty by měly být v noci předány na Zemi.
Odborníci tak celou noc pracovali s množstvím údajů, které o přistávacím modulu přišly na Zemi i od marsovských družic ESA Mars Express a americké agentury NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Bližší informace chce ESA sdělit na tiskové konferenci, kterou uspořádá ve čtvrtek v 10:00 SELČ.
Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.
Karel Pacner o cestě na Mars
Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů.
Čemu pomůže Schiaparelli?
Hlavním cílem mise ExoMars je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.
Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky kolem 400 kilometrů.
Schiaparelli je vybaven několika vědeckými přístroji k provádění výzkumu, avšak jeho hlavním účelem bylo vyzkoušet přistání a otestovat technologie pro vyslání robotického vozítka ESA na Mars za čtyři roky.
Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice TGO a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).
