Stručně z Blízkého východu

Izrael dává přednost politickému řešení současné vypjaté situace ve svém severním pohraničí, které v posledních třech měsících čelí pravidelnému ostřelování ze strany libanonského hnutí Hizballáh, ale čas na diplomatické urovnání krize se krátí. Podle izraelských médií to dnes řekl izraelský ministr obrany Joav Galant.

Íránská vláda oznámila, že bezpečnostní složky zatkly 11 lidí podezřelých ze zapojení do středečního útoku, při němž ve městě Kermán zřejmě dva sebevražedníci atentátníci zabili devět desítek lidí, včetně asi třiceti dětí. K útoku se ve čtvrtek přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Podle agentury Reuters íránská vláda také oznámila, že jeden z atentátníků byl Tádžik.

Šéf libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh dnes prohlásil, že Libanon bude čelit dalším izraelským vojenským operacím, pokud jeho silně vyzbrojená skupina „nevyhnutelně" neodpoví na zabití zástupce lídra spojeneckého Hamásu na předměstí Bejrútu. Druhý muž Hamásu Sálih Arúrí přišel o život v úterý spolu s dalšími šesti významnými představiteli tohoto teroristického palestinského hnutí.

Libanon podal stížnost k Radě bezpečnosti OSN kvůli útoku, při kterém zemřel vůdce Hamásu v Bejrútu, útok označil za nejnebezpečnější fázi izraelských úderů, píše Reuters.

Palestinské úřady řízené teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy překonal 22 600 a zraněno bylo takřka 58 tisíc lidí. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Hizballáh po smrti „dvojky Hamásu“ Arúrího v Bejrútu čelí dilematu. Cítí tlak ze zahraničí i z domova – část libanonské společnosti, která nepodporuje šíity, si uvědomuje, že Hizballáh postupně zatahuje zemi do skutečné války, která může mít za následek razantní úder Izraele, jaký vidíme v Pásmu Gazy, říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Izraelský ministr obrany Joav Galant nastínil plány Izraele na další fázi války proti palestinskému hnutí Hamás v Gaze. Operace na severu pásma budou zahrnovat razie, demolice tunelů, cílené letecké a pozemní údery a akce zvláštních jednotek. Na jihu, kde nyní přebývá většina z celkových 2,3 milionu obyvatel obléhaného pásma, často ve stanech a provizorních přístřešcích, bude armáda pokračovat v pozemní operaci ve snaze o likvidaci velitelů Hamásu a osvobození rukojmí.

Od vypuknutí války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy loni v říjnu přišlo o život nejméně 22 438 Palestinců, dalších 57 614 obyvatel této oblasti bylo zraněno. Informovaly o tom úřady v Pásmu Gazy ovládané Hamásem. Informace nelze nezávisle ověřit.

Americká armáda provedla v iráckém Bagdádu útok na velitele proíránských milicí, kterého viní z útoků na síly Spojených států, napsala agentura Reuters s odvoláním na tvrzení amerického představitele.

Krize v Rudém moři, kde jemenští rebelové už týdny útočí na obchodní lodě, dál prodražuje námořní dopravu a podle analytiků může přispět i k růstu inflace. Mezinárodní námořní organizace (IMO) ve středu uvedla, že nejméně osmnáct námořních dopravců už své lodě přestalo posílat přes Rudé moře.

Izraelští vojáci na jihu Gazy zabili mnoho bojovníků Hamásu v Chán Júnisu a významně poškodili velení a řízení teroristické organizace, napsal server The Times of Israel s odkazem na izraelskou armádu. 

Bejrútskou kancelář, kde byl v úterý zabit předák palestinského teroristického hnutí Hamás Sálih Arúrí, skupina v ten den použila poprvé od útoku na Izrael z loňského 7. října, uvedl ve čtvrtek libanonský zpravodajský web al-Achbár.

V Aškelonu a okolních obcích poblíž severní hranice Pásma Gazy se rozezněly sirény. Městský úřad v Aškelonu později uvedl, že nad městem byly zaznamenány dva zásahy systému Iron Dome. 

Izraelský vzdušný úder na jihu Libanonu v noci na čtvrtek zabil další čtyři příslušníky libanonského šíitského teroristického hnutí Hizballáh, oznámila tato skupina. Zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s odkazem na nejmenovaný americký zdroj napsal, že Hizballáh v tuto chvíli podle Spojených států neusiluje o otevřenou válku s Izraelem, a to navzdory úternímu zabití zástupce šéfa palestinského teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího v Bejrútu.

Navzdory své plamenné rétorice íránský ajatolláh Alí Chameneí neusiluje o vojenskou eskalaci ani s USA, ani s Izraelem, naznačila zpráva The New York Times. S odvoláním na dvě osoby „obeznámené s íránskými interními procesy“ text uvádí, že Chameneí nařizuje svým vojenským velitelům „strategickou trpělivost“.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek odletí na Blízký východ a zastaví se i v Izraeli, protože Spojené státy pokračují v diplomatických rozhovorech o válce mezi Izraelem a Hamásem, uvedl vysoký americký představitel podle serveru The Times of Israel. 

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka si může Írán kvůli absenci politických svobod v zemi dovolit přejít exploze v Kermánu bez výrazných protestů. „Pokud by se něco podobného stalo v Evropě, tak bude následovat smršť veřejné a vnitropolitické polemiky, ve které bude někým ukazováno prstem na prezidenty či premiéry, že to bylo jejich selhání. Írán si kvůli absenci svobod může dovolit takovéto krveprolití přejít s daleko větším klidem,“ řekl novinář.

Zahraniční zpravodaj ČT David Borek řekl, že íránský generál Kásim Solejmání byl mimořádně významnou a zároveň polarizující osobností Blízkého východu. „Byl zosobněním asertivní podoby šíitského islámu, který z Íránu vyzařuje do celého regionu. Nepřímou úměrou byl v očích oponentů této představy Blízkého východu ztělesněním zla. Nepřátel měl evidentně dost. Načasování a místo středečních explozí v Kermánu jasně svědčí o tom, že se jednalo o vzkaz směřovaný k této postavě,“ vysvětlil novinář.

Při neúspěšné osvobozovací operaci speciálních sil v Pásmu Gazy byl minulý měsíc zabit izraelský rukojmí. Potvrdila to podle agentury Reuters bez dalších podrobností izraelská armáda.

Zabití zástupce šéfa teroristické organizace Hamás v Bejrútu bylo izraelskou agresí, prohlásil Hasan Nasralláh, který je vůdcem islamistického hnutí Hizballáh. Zároveň varoval židovský stát před vedením války proti Libanonu.

Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani milion, sto nebo pět tisíc. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ uvedl představitel.

Řešení konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy musí prosadit mezinárodní společenství, protože válčící strany nejsou schopny dosáhnout dohody. Podle agentury Reuters to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.