Téma Volby do Evropského parlamentu 2019 strana 2 z 5

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

Výsledky voleb do europarlamentu otevřely otázku, kdo bude českým kandidátem na eurokomisaře v novém období. Premiér Andrej Babiš (ANO) už potvrdil, že kandidátkou hnutí ANO zůstane současná komisařka Věra Jourová, o nominaci ale bude vyjednávat s koaliční ČSSD. A končící europoslanec ČSSD Pavel Poc už prohlásil, že vedení své strany podporu Jourové rozhodně nedoporučí. Naopak zvolený lídr STAN+TOP 09 Jiří Pospíšil by uvítal, kdyby Jourová pokračovala.

Řecká opoziční umírněně konzervativní Nová demokracie v eurovolbách porazila vládní levicovou formaci Syriza. Ta po sečtení více než tří čtvrtin odevzdaných hlasů získala 23,7 procenta hlasů, zatímco konzervativce volilo 33,2 procenta voličů. Premiér Alexis Tsipras už oznámil, že příští týden požádá prezidenta o vypsání termínu předčasných parlamentních voleb. Konat by se mohly koncem června.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Sociální demokracie měla dobrá témata, ale neuměla je vysvětlit voličům a dostatečně se odlišit od ostatních stran. Myslí si to Radek Hlaváček, neúspěšný kandidát do Evropského parlamentu a trojka na kandidátce ČSSD, která se se ziskem 3,95 procenta do europarlamentu nedostala. Kritizuje také, že si „jejich“ téma dvojí kvality potravin těsně před volbami přisvojil Andrej Babiš. Příčinu špatného volebního výsledku vidí i ve vládním angažmá sociální demokracie.

V Německu eurovolby podle předběžných výsledků vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 28,9 procenta hlasů. Druzí jsou Zelení s 20,5 procenta a třetí sociální demokracie (SPD) s 15,8 procenta. Pro vládní strany CDU/CSU a SPD je to nejhorší výsledek v evropských volbách, pro Zelené naopak o jasně nejlepší.

Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové vyhrálo volby do Evropského parlamentu ve Francii. V očekávaném souboji s proevropskou stranou prezidenta Emmanuela Macrona získalo podle předběžných výsledků 23,31 procenta hlasů. Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika v pohybu (REM) je s 22,41 procenty druhá. Výrazně si polepšili zelení, kteří skončili třetí s 13,47 procenty.

V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?

Po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu se ukazují první rozdíly v podpoře politických stran a hnutí. K těm nejvýznamnějším patří odlišnosti v geografickém ukotvení jednotlivých uskupení. Jinak totiž volila Morava a Čechy, krajské periferie a velká města.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Vizitky jednadvaceti nových poslanců Evropského parlamentu zvolených v České republice: vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců, tedy o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi, přičemž počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti se třemi europoslanci, stejný počet zástupců bude mít v Evropském parlamentu i koalice STAN a TOP 09. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, komunisté jednoho oproti dosavadním třem.

Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo ANO před ODS a Piráty. Češi do EP poslali ještě zástupce sedmi stran. Volební účast dosáhla 28,72 procenta, o deset procentních bodů více než před pěti lety. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček takovou účast označil za skvělou zprávu.

Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána bude i nadále dominantní maďarskou stranou v Evropském parlamentu. Konzervativně nacionalistické uskupení získalo přes 52 procent hlasů a opoziční strany nechalo daleko za sebou. Nejúspěšnější z nich je levicová Demokratická koalice, která má po sečtení takřka všech okrsků 16 procent hlasů.

Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků koalice prounijních neparlamentních stran Progresívne Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konaly v 6254 obcích. Většinu z nich ovládlo hnutí ANO. Jih Moravy ale patřil lidovcům a velká města a jejich okolí Pirátům. Podívejte se na detailní mapu výsledků.

V Evropské unii v neděli končí čtyřdenní volby do Evropského parlamentu. Své europoslance vybíraly miliony voličů z 21 zemí EU, kde se ještě nevolilo. Až večer po 23. hodině našeho času ale bude jasné, jak kontinentální hlasování dopadlo. Informace volebních komisí naznačují, že v mnoha zemích je volební účast vyšší než před pěti lety.

Ve státech EU pokračovaly třetím dnem volby do Evropského parlamentu. V sobotu se hlasovalo kromě Česka, kde jde již o druhý volební den, také na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě. Na Slovensku prezidentka Zuzana Čaputová očekává, že aktuální volby rozhodnou o míře další integrace Unie. Tak jako v Česku nabádali již předem všichni vrcholní slovenští politici občany k účasti, podobné výzvy zazněly také v Lotyšsku.

Český statistický úřad má výsledky voleb do Evropského parlamentu ze všech okrsků. Zůstávají ale tajné, a to až do nedělního večera, kdy skončí volby ve všech státech EU. V Česku se místnosti uzavřely v sobotu ve dvě odpoledne, přesně 24 hodin poté, co se poprvé otevřely. O 21 poslaneckých mandátů usilovalo 841 kandidátů.

Na zabezpečení výsledků hlasování při volbách do Evropského parlamentu se připravil Český statistický úřad. Volební místnosti se uzavřely, výsledky ale ČSÚ zveřejní až v neděli v noci. Úniku informací se má předejít například tím, že data z jednotlivých okrskových komisí sečte ČSÚ až těsně před celkovým zveřejněním výsledků. Členové komisí jsou také vázáni mlčenlivostí, zákon ale s porušením tohoto zákazu žádnou sankci nespojuje.

Evropským tématem číslo jedna jsou volby do europarlamentu. Vedle indických voleb jde o nejsložitější operaci demokratické logistiky. Víc než půl miliardy Evropanů bude zastupovat 751 poslanců a poslankyň. A podle průběhu předvolební kampaně i aktuální atmosféry v Evropě se očekává, že část z nich bude z nacionalistických a protiunijních stran.

Úderem dvaadvacáté hodiny se v Česku zavřely volební místnosti. Znovu se otevřou v sobotu osm ráno, a voliči budou mít až do dvou odpoledne příležitost rozhodnout o složení Evropského parlamentu. Výsledky ovšem nebudou zveřejněny krátce po volbách, Český statistický úřad musí počkat až do nedělního večera, kdy skončí hlasování ve všech zemích Unie.

Ohrožují bezpečnost českých občanů teroristé, migranti nebo hrozby z kyberprostoru? O tom debatovali lídři politických stran zastoupených ve sněmovně v poslední ze tří velkých večerních debat před eurovolbami, které vysílala ČT. Hosty byli předsedové Andrej Babiš (ANO), Vít Rakušan (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM), Petr Fiala (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Ivan Bartoš (Piráti), Tomio Okamura (SPD) i Jan Hamáček (ČSSD). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Vztah k evropským dotacím, (ne)přijetí eura či digitální daň na velké internetové firmy. To byla další témata, o kterých ve čtvrtek diskutovali  předsedové politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně – v ekonomické části debaty České televize. Tu moderovala Světlana Witowská.

V Nizozemsku a Británii jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka.