Volby 2023 strana 4 z 5

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se do seznamu voličů pro lednové prezidentské volby zapsalo 14 370 Čechů. Informovalo o tom na webu ministerstvo zahraničí. Další lidé v zahraničí mohou přijít volit s voličským průkazem, podle úřadu jich budou řádově tisíce.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.

Diskusi o zákonodárné iniciativě prezidenta republiky by chtěl kandidát na tuto funkci Tomáš Zima, kdyby uspěl v lednových volbách. Ostatní pravomoci hlavy státu jsou podle něj nastavené správně. Úřadovat by chtěl na Pražském hradě, bydlet však nikoli, řekl Zima v anketě České televize. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídali všichni kandidáti na post hlavy státu.

Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyhlásil v souladu se zákonem 11. a 12. ledna příštího roku za dny prvního kola voleb prezidenta pro ty, kteří budou kvůli koronaviru v karanténě nebo izolaci. V případě druhého kola voleb budou těmito dny 25. a 26. leden.

Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel si myslí, že prezident by měl nahlížet na situace s chladnou hlavou, přičemž jeho úřad by neměl být „lobbistickým centrem“. Vstup do KSČ prý vnímá jako chybu, z níž se poučil, což ukazuje jeho práce po revoluci. V pořadu Hyde Park také uvedl, že kdyby nepostoupil do druhého kola, podpořil by v něm nyní proti Andreji Babišovi (ANO) svoji konkurentku Danuši Nerudovou.

„Jeho kandidaturu jsem vnímala jako další službu pro tuhle zemi,“ říká o kandidátovi na prezidenta a bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi jeho manželka Eva Pavlová. Přestože se jeho rozhodnutí nejdřív podivovala, podporuje ho nyní na cestách během kampaně. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Petrem Pavlem natáčel Pavel Schrötter.

Odměna pro lidi, kteří za měsíc zasednou ve volebních komisích pro prezidentské volby, se nově nebude danit. Umožnil to letos schválený daňový balíček. I tak ale řada starostů upozorňuje, že jde pořád o málo peněz. Lidé o funkci zájem nemají a leckdy je těžké komise zaplnit.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Pro kandidáty je poměrně složité, když vypadnou z kampaně. Karel Diviš ale žádnou intenzivní kampaň nevedl, řekl v Událostech, komentářích politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Otto Eibl. Diviš neprošel u ministerstva vnitra, mezi prezidentské kandidáty ho pak ale zařadilo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Tyto události nicméně podle Eibla na výsledku ani na kampani nic nemění. Komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser Divišovi žádné šance nedává. Poznamenal ale, že se od ostatních kandidátů odlišuje. Je pestřejší, dovolí si třeba říci, že dává přednost rozvoji jaderné energie před obnovitelnými zdroji, uvedl Kaiser.

Kandidát na prezidenta a senátor Pavel Fischer (nezávislý) by jako hlava státu chtěl společnost smiřovat. Ústavní činitelé podle něj musejí jednat tak, aby si zasloužili úctu a respekt – ty si mají prokazovat i vzájemně. Předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se také domnívá, že český prezident musí jet na Ukrajinu, a to co nejdříve. Fischer byl hostem dalšího dílu Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků.

Kandidát na prezidenta republiky a nezávislý senátor Pavel Fischer v anketě České televize uvedl, že by chtěl, aby se zákonodárci podívali na části ústavy, které se týkají volby prezidenta a kontroly jeho fungování. Na samotných pravomocích hlavy státu by ale nic neměnil. Kdyby byl zvolen, pracoval by na Pražském hradě, předpokládá, že by v jeho areálu i bydlel. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post prezidenta.

Že přichází z odborářského prostředí, projektuje kandidát na prezidenta Josef Středula i do svých plánů pro případ, že by v lednových volbách uspěl. Chce dopřát sluchu těm, kdo by protestovali proti vládě, soustředit se na důchody nebo platy. Nynější předseda Českomoravské konfederace odborových svazů je přesvědčen, že navzdory tomu, že je v průzkumech zatím spíše na nižších pozicích, dokáže díky závěru kampaně postoupit do druhého kola. Středula byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

Kandidát na prezidenta republiky, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v anketě České televize uvedl, že by chtěl být aktivním prezidentem ve vztahu k regionům, zahraničí i vládě a parlamentu. Současné pravomoci hlavy státu považuje ale za dostatečné. Pracovat chce na Pražském hradě, bydlel by ale nejraději dál v panelákovém bytě. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Kandidátka na prezidentku, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v anketě České televize uvedla, že by v případě zvolení do úřadu ráda bydlela mimo areál Pražského hradu a docházela by tam pouze do práce, jelikož podle ní má na hradě bydlet král. Podle ní jsou současné pravomoci prezidenta republiky dostačující, podotkla však, že by měl dodržovat Ústavu a zákony České republiky. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Rovný měsíc zbývá do začátku prvního kola volby prezidenta republiky. Podle konzultanky politického marketingu Alžběty Králové jsou v kampani zatím nejviditelnější tři kandidáti, kteří také mají v průzkumech nejvyšší preference, a nejméně jsou vidět ti, kterým zároveň průzkumy přisuzují nejmenší zisky. Králová ale podotkla, že měsíc je ještě dlouhá doba. Připomněla, že v roce 2013 rozhodl až závěr kampaně, po kterém se do druhého kola dostal dřívější outsider Karel Schwarzenberg na úkor favorizovaného Jana Fischera.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Danuše Nerudová získala ve volebním modelu agentury Median největší podporu ze všech devíti kandidátů. Výzkum jí přiřkl pro první kolo 28 procent hlasů před Andrejem Babišem (ANO) s 26,5 procenta a Petrem Pavlem s 23,5 procenta. Nerudová figuruje v čele některého průzkumu poprvé. Ve druhém kole by podle Medianu měla Nerudová šanci Babiše porazit, více hlasů než bývalému premiérovi by ve druhém kole hodili respondenti agentury i Pavlovi, velká část dotazovaných ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutých.

Senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS) ve čtvrtečním Hyde Parku několikrát zdůraznil, že budoucí hlava státu má být nadstranická a nezávislá. Nový prezident by tak podle něj neměl být spojený například s kauzami z devadesátých let nebo zájmovými skupinami. Je otevřený i myšlence, že by se prezident v rámci Pražského hradu uskromnil a části komplexu by tak mohly hostit kulturní události či sloužit jako místo k setkávání lidí.