Volby 2023 strana 5 z 5

Kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer (MHS) v anketě České televize uvedl, že by v případě svého zvolení na post hlavy státu rád nadále bydlel u sebe doma – v blízkosti Pražského hradu. Je ale ochoten se přizpůsobit. Rozsah pravomocí hlavy státu by dle svých slov zachoval. Chtěl by také vést dialog s vládou, ale i opozicí. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Kandidát na prezidenta a poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta v anketě České televize vyjádřil přání, aby v případě zvolení mohl i nadále bydlet na své současné adrese. Uvítal by rovněž, kdyby prezident republiky disponoval větším množstvím pravomocí. Ústava i politici by podle Bašty měli vzít v úvahu, že nyní je hlava státu volena přímo. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

Srovnávání české prezidentské kandidátky Danuše Nerudové se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou není podle komentátora serveru Aktuálně.cz Davida Klimeše cestou, jakou by se měla kampaň ekonomky a bývalé rektorky Mendelovy univerzity ubírat. „Nemáme nic společného se slovenskou politikou, se zvolením pana Kisky, paní Čaputové. A ví to i sama paní Nerudová,“ míní Klimeš. Také podle politoložky Evy Lebedové je výchozí situace pro Nerudovou jiná. „Ale v české politice dochází k určité poptávce, aby se ve vysokých funkcích objevila žena. Jestli toho dokáže využít, se teprve ukáže.“ Oba hovořili v pořadu Události, komentáře.

Kampaň vojáka ve výslužbě a kandidáta na prezidenta Petra Pavla je zatím ve vleku toho, jak o něm mluvili ostatní, řekl politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloš Gregor. Komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo uvedl, že Pavlova minulost před rokem 1989 hraje dominantní roli v „obranné fázi kampaně“, kandidátovi se zatím nepodařilo zdůraznit „ofenzivní část.“ Gregor dodal, že problém není tolik, že byl členem KSČ, ale jeho neobratné reakce na pro něj citlivá témata. „Může to zpochybňovat jeho image lídra, rozhodného kandidáta, který dokáže zemi vyvést z krize.“ Oba hovořili v pořadu Události, komentáře.

„V životě děláme chyby všichni. To podstatné je, jak se k nim postavíme a co děláme dál,“ okomentoval svou komunistickou minulost kandidát na post hlavy státu, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, který byl hostem Interview ČT24. NATO by dle něho nemělo Ukrajině vojensky pomáhat, to by podle něj vedlo k zahájení války mezi Aliancí a Ruskem. Od české vlády Pavel v současné krizi očekává cílenější pomoc občanům. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Petrem Pavlem vedl Daniel Takáč.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy a kandidát na prezidenta Tomáš Zima je podle šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského nevýraznou osobou. „Jeho šance v prezidentské volbě jsou nižší než malé,“ prohlásil. Podle něj rovněž není jasné, jaké voliče chce Zima oslovit. S tím souhlasí i expert na politický marketing Martin Charvát. „Jakmile se snaží lavírovat mezi tábory, pravděpodobně neosloví nikoho,“ dodal. Charvát také soudí, že Zima je nečitelný. „Netváří se ani jako muž minulosti (…) ani jako muž budoucnosti. Je to muž neurčita.“ Ostatní kandidáti se nemusí obávat, že by jim bývalý rektor sebral voliče, podotkl rovněž Čásenský v pořadu Události, komentáře.

Politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink soudí, že velkou nevýhodou kandidátky na prezidentku Denisy Rohanové je to, že není příliš známá. Politolog tak očekává, že se bude snažit zviditelnit za každou cenu. Vnitro jí uznalo podpisy dnes už bývalých poslanců, jelikož kandidaturu podala v době, kdy ještě zákonodárci mandát měli. Podle Pinka tak případ Rohanové může pomoci k upřesnění pravidel, která občany opravňují stát se kandidátem na hlavu státu. Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr uvedl, že tato pravidla by se upravit měla. „Účelem je, aby kandidovali jen ti, kteří ověří minimální práh podpory. (…) Tím, že přinesou padesát tisíc podpisů nebo je podpoří poslanci a senátoři, kteří mandát drží zhruba v době, kdy jsou volby,“ dodal.

Myslím si, že nejsem člověk, který žije v jakékoliv bublině, a přesně vím, co obyčejné lidi a firmy trápí, uvedla v Interview ČT24 prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která kandiduje na funkci prezidentky republiky. Jako hlava státu by do politiky chtěla přinést „ženský prvek“ a sama sebe označuje za spíše levicově orientovanou. O post se uchází jako nezávislá, a to na základě podpisů dvaceti poslanců. Ti už teď mandát nemají, ale svou listinu odevzdala v době, kdy ho ještě měli. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Podnikatel a bývalý poslanec Tomáš Březina se neodvolá proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do lednových voleb hlavy státu. Úřad mu uznal po kontrole chybovosti jen 45 894 podpisů občanů, podle zákona je pro kandidaturu potřeba přes padesát tisíc. V oficiálním vyjádření Březina nicméně uvedl, že je přesvědčený, že by s odvoláním uspěl, protože měl podpisů dost.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Senátor Marek Hilšer (MHS) bude v nadcházející volbě prezidenta republiky cílit hlavně na voliče, kteří politice nedůvěřují, a na mladší voliče, domnívá se politolog Miloš Brunclík. Podle komentátora týdeníku Euro Petra Fischera bude pro Hilšera ale problém zopakovat relativní úspěch z roku 2018, kdy získal 450 tisíc hlasů. Poukázal na to, že se Hilšerovi nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů občanů a do prezidentské volby jde tentokrát díky podpoře svých kolegů z horní parlamentní komory. „Něco se stalo v popularitě, zřejmě práce v Senátu není tak vidět,“ domnívá se. Fischer s Brunclíkem hodnotili Hilšerovu kandidaturu v Událostech, komentářích.

Nejsem proti politickým stranám, ale nechci být závislý na mocensko-ekonomických skupinách, uvedl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a senátor Marek Hilšer, který se pokoušel post hlavy státu získat už v roce 2018. Zmínil, že podpora kampaní kandidátů od velkých ekonomických sponzorů by podle něj neumožnila budoucímu prezidentovi vykonávat úřad nezávisle. Jako hlavní téma své kampaně označuje aktivní občanství, které odmítl nazvat aktivismem. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Pavel Fischer se podruhé uchází o post prezidenta republiky, ale i tentokrát to bude mít v přímé volbě těžké. „Dnes by uspěl v nepřímé volbě, ale chybí mu emoce nebo charisma. Je člověk racionální, a to voliči v přímé volbě neocení,“ míní komentátor a reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší. Podle politického analytika Lukáše Jelínka bude pro Fischera složité oslovovat lidi přímo v terénu, problém vidí i v tom, které voliče by vlastně měl oslovit. Na jedné straně byl spolupracovníkem Václava Havla, což by mohlo navádět k lépe postaveným a vzdělanějším městským voličům, ty ale mohou odradit jeho konzervativní postoje, poukázal Jelínek v Událostech, komentářích, kde spolu s Dolejším hodnotil Fischerovu kandidaturu.

Na Západě se do politických bojů běžně vracejí kandidáti, když jsou přesvědčení, že mají co nabídnout, uvedl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a senátor Pavel Fischer, který se pokusil získat prezidentský post už v roce 2018. V kampani chce stavět na diplomatické zkušenosti a odmítá, že by jeho kandidatura byla součástí politické strategie vlády Petra Fialy. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.

První kolo prezidentských voleb by v říjnu vyhrál generál Petr Pavel s 22,5 procenta hlasů, v modelu agentury Median si udržel mírný náskok před bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) s 22 procenty. Podpora obou kandidátů proti zářijovému modelu Medianu klesla, rozdíl mezi nimi zůstal na úrovni statistické chyby. Na 15 procent si polepšila ekonomka Danuše Nerudová, v minulém modelu měla podporu deseti procent voličů. Median model zveřejnil na svém webu.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Senátor Pavel Fischer (nestr.) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Na jeho rozhodnutí upozornil server iDNES.cz. Pro svou kandidaturu shání podpisy senátorů a podle informací serveru Aktuálně.cz má v tuto chvíli Fischer nejméně osmnáct podpisů členů horní komory. Ke kandidatuře jich stačí deset. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech. Jako o možném favoritovi pro KDU-ČSL o něm hovořil předseda lidovců a vicepremiér Marian Jurečka, téma prezidentské volby bude náplní pondělního jednání celostátního výboru strany.

V prvním kole prezidentských voleb by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), ale jeho podpora od minulého průzkumu mírně klesla. Druhý by skončil generál Petr Pavel a třetí ekonomka Danuše Nerudová, jejíž podpora meziměsíčně výrazně vzrostla. V druhém kole by nyní zvítězil Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.

Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho dvacet poslanců SPD, oznámil předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.

Zastávat zájmy obyčejných lidí a bojovat proti drahotě i chudobě chce v případě zvolení brněnský šéfkuchař Petr Kováč. Svou kandidaturu na prezidenta oznámil na tiskové konferenci. Uvedl, že podpisy pro podporu své kandidatury už sbírá. Neupřesnil, jak dlouho ani kolik podpisů už získal. Spolu s oznámením kandidatury Kováč spustil internetové stránky své prezidentské kampaně. Kandiduje také v komunálních volbách.

Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky a představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“. Chce být prezidentem, který mírní vášně. Za priority označil aktivní zahraniční politiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, nezávislou energetiku, vzdělávání a zdravé životní prostředí. Pavel, který patří mezi favority voleb, to řekl při úterním zahájení své volební kampaně Praze.