Volby 2023 strana 3 z 5

V roce 2023 volí Češi svého prezidenta napřímo už potřetí, přesně po deseti letech od prvního hlasování občanů. Už mnoho let předtím o možnosti volit hlavu státu přímo politici mluvili, až v roce 2010 si daly do svého programu přímou volbu jako prioritu všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Vládní novelu ústavy pak dolní komora i Senát schválily o rok později. Historii prezidentských voleb a cestu k té přímé nyní reflektuje dokumentární film redaktora České televize Pavla Schröttera.

Odpoledne začíná volba nové hlavy státu. V prvním kole si voliči vybírají z osmi kandidátů. Pokud někdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Odevzdat hlas je možné v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky prvního kola prezidentských voleb budou známé později v sobotu odpoledne.

Čtvrtek 12. ledna nabídl jednu z posledních možností prezidentských kandidátů oslovit voliče. Tým České televize se podíval, jak zájemci o Hrad trávili den před otevřením volebních místností. Někteří vyrazili do regionů, jiní třeba natáčeli příspěvky na sociální sítě.

Ve středu odevzdali první lidé svůj hlas v přímé volbě prezidenta. Ti, kteří jsou v izolaci kvůli covidu-19, mohli hlasovat z auta od 8:00 do 17:00 hodin na speciálních stanovištích. V každém kraji jich bylo několik, většinou jedno na okres, v Praze jich fungovalo pět. Kdo hlasování z auta nemohl využít a musel zůstat doma, může si do 12. ledna objednat domů přenosnou volební schránku.

Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš by nyní v prvním kole prezidentské volby dostal podle volebního modelu agentury Ipsos 28,6 procenta hlasů. V těsném závěsu za ním by byl někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel s 27,8 procenta. Naopak podle agentury Median by první kolo vyhrál Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Podle obou průzkumů by pak třetí místo zaujala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která by podle agentury Ipsos získala 24,6 procenta hlasů a podle agentury Median 21 procent hlasů.

V rámci nedělní Superdebaty ČT vyčlenila čas pro otázky na prezidentské kandidáty s nejvyšším volebním potenciálem. Podle průzkumu, který pro ČT realizovaly agentury Kantar a DataCollect, ho mají nejvyšší Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš (ANO). Expremiér účast v debatě odmítl. Moderoval ji Martin Řezníček.

Odborový předák Josef Středula v Superdebatě prezidentských kandidátů na ČT oznámil, že odstupuje z volby hlavy státu. Svým příznivcům doporučil volit bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou. Zároveň poděkoval svým sympatizantům. Nerudová později napsala, že Středulův krok vnímá jako závazek.

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Kdyby se volil prezident tento týden, získali by podle průzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly agentury Data Collect a Kantar CZ, v prvním kole největší podporu Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO). V druhém kole by Pavel porazil Babiše i Danuši Nerudovou.

Už za týden bude jasné, kteří finalisté se utkají v druhém kole prezidentské volby. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak a čím může prezident spojovat rozdělenou společnost. Kandidáti také odpovídali na to, jak by komunikovali o svém zdraví a nejbližších spolupracovnících na Pražském hradě.

V pátek 13. a v sobotu 14. ledna budou lidé potřetí v historii Česka v přímé volbě rozhodovat o hlavě státu. Hlasovat mohou ze zahraničí i zdravotnických zařízení. Na rozdíl od podzimních komunálních a senátních voleb bude možné odevzdat hlas i z covidové karantény či izolace. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Průběh kampaní prezidentských kandidátů Andreje Babiše (ANO), Karla Diviše a Marka Hilšera předchází podle šéfkomentátora Deníku Martina Komárka jejich dalším politickým plánům. V případě neúspěchu by expremiér Babiš silnou kampaň vytěžil pro úspěch v dalších sněmovních volbách, senátor Marek Hilšer dle něj tyto volby považuje za přípravu pro znovuzvolení do horní komory a podnikatel Karel Diviš volby vnímá jako první politický boj. Analytik serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší si myslí, že v prvním kole je Babiš umírněnější a s agresivnějším přístupem přijde v potenciálním druhém kole volby. Prezentace Karla Diviše je pro voliče obtížně čitelná kvůli jeho malé známosti, soudí Dolejší. Dodává, že u Hilšera je v současné kampani vidět větší vyčerpanost než před pěti lety. Kampaň a postoje Andreje Babiše, Karla Diviše a Marka Hilšera představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představuje kampaně všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Kandidatura a průběh kampaní kandidátů na prezidenta Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové podle politologa Michala Pinka reprezentuje několik protipólů. Zatímco Pavel a Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima se na sebe v kampani pouze snaží upozornit, míní. Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman doplňuje, že přes první pozice v předvolebních průzkumech mají favorité „mělkou“ podporu, která se mezi nerozhodnutými voliči ještě může měnit. Zároveň se podle něj všichni tři snaží vymezovat proti vládě. Přestože koalice SPOLU podpořila také Nerudovou a Pavla, je Hartman přesvědčený, že kandidáti nyní nutně balancují mezi tím, aby vládní podporu neodmítali, ale zároveň se pro další voliče nestali reprezentanty nepopulárních vládních kroků. Kampaň a postoje Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Ústavní soud ve středu odmítl stížnost podnikatele Karla Janečka kvůli tomu, že mu ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů občanských podporovatelů nutných pro kandidaturu na prezidenta. Podnikatel se tím nedostal přes zákonnou hranici padesáti tisíc podpisů. Voleb se tak Janeček nebude účastnit.

Prezidentské kampaně Pavla Fischera, Jaroslava Bašty (SPD) ani Josefa Středuly nepřinesly podle politologa Milana Školníka nic výrazně nového a přelomového. Domnívá se, že vzhledem k poměrně nízkým preferencím všech tří může být kandidatura nakonec hlavně způsobem, jak na sebe upozornit před dalšími volbami – třeba do Senátu. Jediné, co by jim podle něj mohlo ještě pomoci přímo v prezidentské volbě, by byl dramatický neúspěch trojice favoritů v závěrečných televizních debatách. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk si myslí, že by jim kandidatura mohla vynést významné pozice v politických stranách. Ačkoli je straníkem jen Bašta, Fischer podle něj názorově souzní s KDU-ČSL a Středula se sociálními demokraty. Kampaň a postoje Pavla Fischera, Jaroslava Bašty a Josefa Středuly představil pořad 90‘ ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

Obecní úřady začaly ve čtvrtek vydávat voličské průkazy zájemcům, kteří budou hlasovat mimo domovskou obec. O tento průkaz pro první volební kolo musejí voliči požádat písemně do 6. ledna, osobně nejpozději 11. ledna. Nejpozději ve čtvrtek musely také obce na úředních vývěskách oznámit adresy volebních místností, kde si lidé budou v polovině ledna vybírat budoucího prezidenta.