Téma Volby 2017 strana 5 z 5

Olbramovice na Benešovsku jsou obec s dvanácti stovkami obyvatel, kde ve volbách drtivě uspělo hnutí ANO. Je to také místo, kde stojí farma Čapí hnízdo. Ještě lepší výsledek získalo hnutí v Lovosicích v Ústeckém kraji, kde stojí známá chemička společnosti Agrofert. Pro „Babišovy poslance“ tam hlasovala téměř polovina voličů. Hnutí ale naopak příliš nebodovalo v jihočeských Vodňanech, kde Agrofert vlastní známou drůbežárnu.

Bez hnutí ANO, které zvítězilo ve sněmovních volbách, není reálné sestavit v dolní komoře fungující koalici. Jakákoliv jiná kombinace by totiž zahrnovala komunisty nebo SPD – a obě strany většina zbylých subjektů odmítá. Stejně odmítavá slova zaznívají ale i na adresu hnutí Andreje Babiše kvůli tomu, že se o něj v kauze Čapího hnízda zajímá policie.

Největší nervy zřejmě během sobotního sčítání hlasů panovaly ve štábu TOP 09. Strana, která poslední dvě volební období zasedala ve sněmovně, se celé odpoledne pohybovala pod pětiprocentní hranicí. Nakonec ji zachránilo sčítání v hlavním městě, kde TOP 09 získala přes 12,5 % hlasů. Právě v Praze kandidoval i čestný předseda Karel Schwarzenberg.

Sociální stát je ve vážném ohrožení. ČSSD na dně. Utržila tak velkou porážku, kterou ani tak protřelý politik, jakým je bývalý předseda vlády a šéf strany Vladimír Špidla, nečekal. „Jedinou nyní jasnou příčinou je rozpolcenost strany. Jakmile nastane rozpor, jdete pryč,“ řekl krátce po sečtení hlasů pro web ČT 24. „Jsme pro voliče chladní technokraté. Správcovská strana bez ideje,“ sdělil.

Výsledek českých voleb zaujal řadu vlivných zahraničních médií. Ta si všímají hlavně výrazného zisku hnutí ANO. O jejím šéfovi Andreji Babišovi píší jako o pravicovém populistovi. Třeba agentura AFP jej přirovnává k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Česko se může stát první zemí EU, kde bude premiérem obviněný politik, varuje Süddeutsche Zeitung. Podle AP voliči uštědřili ránu tradičním stranám.

Vítězné hnutí ANO pozvalo k jednání všechny strany zastoupené ve sněmovně. Šéf hnutí Andrej Babiš chce prý nejdřív jednat o složení nové sněmovny, poté o vládní koalici. První místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek večer v povolební diskusi na ČT24 doplnil, že ANO bude respektovat poměrné zastoupení ve sněmovně. Jednání o obsazení vedení sněmovny však mohou být komplikovaná, jelikož voliči poprvé vyslali do dolní komory devět stran.

Osm let po svém založení a postupném pronikání do komunální politiky bude mít Česká pirátská strana své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ve volbách jim dalo hlas téměř jedenáct procent voličů. Dosáhla tak úspěchu, který se nikdy nepovedl původní pirátské straně ve Švédsku.

Volby do sněmovny vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. ODS skončila druhá následovaná Piráty. Celkem se do sněmovny dostalo devět stran a hnutí. Propad zažila ČSSD, která nedosáhla ani na osm procent hlasů. V předchozích volbách přitom měla přes dvacet procent. První už vyvodil důsledky z výsledků voleb lídr Zelených Matěj Stropnický, který rezignoval na funkci předsedy.

ODS skončila v letošních volbách druhá. V minulosti by pro ni druhé místo bylo znamenalo jednoznačný neúspěch. Doby velkých volebních střetů ODS s ČSSD jsou však minulostí a jedenáctiprocentní zisk, který z nich navíc učinil druhé nejsilnější uskupení po ANO, je pro občanské demokraty po propadu v roce 2013 výrazným krokem vpřed.

Souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny se konalo i devět místních referend. Nejednoznačně skončilo to, které mělo určit budoucnost historického centra ve Velkém Meziříčí, kde je referendum vzhledem k vysoké účasti platné, ale výsledek byl takový, že o jediné procento vedení město k ničemu nezavazuje. Závazný je naopak výsledek hlasování o bazénu v Zubří, kde vše rozhodl jediný hlas.

Sociální demokracie vychází ze sněmovních voleb s nejhorším výsledkem od okamžiku, kdy jí v roce 1993 začal předsedat Miloš Zeman. Letitý hegemon tuzemské levice, který v České republice vládl dvanáct z uplynulých pětadvaceti let, získal ve volbách podle předběžných výsledků pouhých 15 mandátů. V nové sněmovně tak strana s oranžovou růží ve znaku přijde o většinu svého dosavadního vlivu.

Začínali jako zlínské regionální hnutí zaměřené na rozdíly v dělbě peněz mezi malými a velkými městy. Díky kandidátkám TOP 09 se ale dostali až do nejvyšších pater politiky. Do letošních voleb chtěli Starostové a nezávislí původně vykročit jako koaliční partner lidovců, ale když tento projekt selhal, stranická hrdost rozhodla o samostatné kandidatuře. Výsledky voleb ukazují, že se riskantní sázka vyplatila.

Předseda Zelených Matěj Stropnický v reakci na volební výsledek okamžitě odstoupil z čela strany. Zelení ve volbách do sněmovny podle předběžných výsledků nezískali ani 1,5 % hlasů. Nové vedení si zvolí v lednu, kdy uspořádají sjezd. Stropnický chce ve straně pokračovat dál jako běžný člen.

Jen těžko se v Česku najde strana, která by byla tolik propojená se svým zakladatelem, jako je hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho šéf Tomio Okamura se během pěti let stihl stát senátorem, neúspěšně kandidovat na prezidenta, založit hnutí Úsvit a dostat jej do sněmovny, nechat se vlastními kolegy z hnutí vyloučit, založit hnutí SPD… a i s ním znovu uspět. Se ziskem překračujícím deset procent se strana dokonce zařadila mezi nejsilnější formace v nové sněmovně.

Ve 14:00 se v Česku uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Vítězem sněmovních voleb bude podle dosavadních čísel hnutí ANO. Místa ve sněmovně mají zřejmě jistá také Okamurovo hnutí SPD, ODS, Piráti, KSČM a ČSSD. Starostové a TOP 09 se stále pohybují kolem pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny. Konečné volební výsledky by měly být známé do večera.

Opakování koalice ANO, ČSSD a lidovců by po nynějších volbách chtělo 12 procent lidí. Větší podporu má koalice ANO s SPD a KSČM, případně ANO s podporou strany Tomia Okamury a komunistů, nebo širší koalice, která by se obešla bez hnutí ANO. Vyplývá to z odpovědí 1136 respondentů v průzkumu agentury Median pro ČT .

V případě volebního vítězství ANO jsou lidé rozpolceni v názoru na jmenování předsedy hnutí Andreje Babiše premiérem. Podporu mu vyjádřilo v průzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi 47 procent respondentů. Proti je 48 procent. Polovina z těch, kteří by s jeho jmenováním nesouhlasili, by si představovala někoho jiného bez ohledu na jeho politickou příslušnost.

Volební místnosti v Česku se uzavřely a volební komise začínají se sčítáním hlasů. O hodinu déle mohou voliči hlasovat jen v Opavě, kde začaly volby kvůli technickým problémům později. Voliči rozhodovali o novém složení Poslanecké sněmovny a tím i o podobě budoucí vlády.  Informace o výsledcích voleb by mohly být známé do večera. Dopoledne sahala volební účast k 50 procentům.

Kromě základního hrubého platu přes 70 tisíc korun měsíčně dostanou úspěšní kandidáti do Poslanecké sněmovny v nové funkci i nejrůznější paušální náhrady. V případě, že o křeslo znovu přijdou, mají navíc nárok na odchodné. O poslanecké křeslo ve volbách usiluje přes 7500 kandidátů. Na jedno z dvou set volných míst tak připadne 37 uchazečů.

Pro parlamentní demokracii je důležitý fungující stranický systém, kde se strany střídají u moci. V Interview ČT24 to řekl děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Největší riziko proto vidí ve snahách tento systém oslabit. Důsledkem by mohla být politická nestabilita a průtahy při sestavení vlády. Lidé by se podle něj při volbách měli zabývat především programem jednotlivých stran a hnutí, nikoliv jen jejich líbivými hesly.

Češi mohli do Poslanecké sněmovny volit i v cizině. Pro krajany bylo za tímto účelem připraveno napříč kontinenty 108 hlasovacích míst – ve Spojených státech, Brazílii, Číně, Austrálii, Izraeli, Kazachstánu, Kuvajtu, Velké Británii, na Slovensku a v mnoha dalších zemích. Do seznamů na ambasádách se zapsalo přes devět tisíc lidí, to je zhruba o tisíc méně než před čtyřmi lety při tehdejších předčasných parlamentních volbách.

Česko má za sebou první den sněmovních voleb. Zájem je podle mnoha volebních komisařů vyšší než před čtyřmi lety. Hlasovat přišly v pátek více než dvě pětiny oprávněných voličů. Volební místnosti se lidem znovu otevřou v sobotu v 8 hodin ráno. Hlasovat budou moci do 14. hodiny odpolední, od kdy se začnou hlasy sčítat a Česko tak bude znát nové složení své dolní komory.

Ačkoliv jsou sněmovní volby tradičně těmi, ke kterým se upírá největší pozornost, zdaleka ne všechny občany upoutaly natolik, aby jim obětovali své plány. Miliony lidí zřejmě ani letos hlasovat nepůjdou. Některým se nehodí termín, jiní volit nechtějí už ze zásady.

Prezident Miloš Zeman využije po volbách maximální možnou lhůtu 30 dnů, než svolá zasedání Poslanecké sněmovny. Chce tím získat co nejvíc času na politickou diskusi. Po 28. říjnu se chce také setkat se zástupci všech zvolených parlamentních stran. Zeman to řekl na závěr své návštěvy v Plzeňském kraji.