PŘEHLEDNĚ: Plat přes 70 tisíc, náhrady a odchodné. Nové poslance čeká řada benefitů

Kromě základního hrubého platu přes 70 tisíc korun měsíčně dostanou úspěšní kandidáti do Poslanecké sněmovny v nové funkci i nejrůznější paušální náhrady. V případě, že o křeslo znovu přijdou, mají navíc nárok na odchodné. O poslanecké křeslo ve volbách usiluje přes 7500 kandidátů. Na jedno z dvou set volných míst tak připadne 37 uchazečů.

Základní hrubý měsíční plat poslance v současnosti činí 71 tisíc korun. Ten samotný ovšem pobírá jen menší část zákonodárců. Většina z nich totiž zastává i další funkce, za které jejich příjem úměrně roste.

Vyšší mzdy pobírá také místopředseda sněmovny – měsíčně dostává 135 500 korun. Šéfové výboru mají plat 100 tisíc korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory – 190 700 korun.

Kromě platu mají poslanci také nárok na různé paušální náhrady. Mezi ně patří například náhrady na reprezentaci a stravné (10 600 korun) nebo dopravu z místa trvalého bydliště (26 300 až 39 500 korun). Od roku 2010 musí poslanci tyto náhrady danit, ve stejném roce také ztratili nárok na bezplatnou hromadnou dopravu.

Poslanci mají také částečně hrazené odborné a administrativní práce, služby asistenta, telefon, internet nebo pronájem regionální kanceláře. Vedení sněmovny má také nárok na služební vůz a poslanci mohou rovněž využít stravování za výhodné ceny.

Výše odchodného závisí na době strávené ve funkci

Pokud poslanci musí svoje křeslo opustit, mají nárok na odchodné. Jeho výše se odvíjí od posledního měsíčního platu a také od doby, kterou ve funkci strávil. Jednou z podmínek vyplácení odchodného je, že bývalý poslanec nenastoupí do podobné funkce.

Nejnižší odchodné dostanou poslanci, kteří byli ve funkci méně než rok – jeden měsíční plat. Naopak zákonodárci, kteří působili v dolní komoře celé volební období, mají nárok na pět měsíčních platů.

Výši platů ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů a dalších, upravuje zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Po volbách v roce 2013 dosahoval základní poslanecký plat 55 900 korun hrubého. Poté byl několikrát valorizován. Od 1. ledna 2017 činí platová základna pro představitele 65 733,50 korun. Řadovému poslanci pak podle výše zmíněného zákona náleží plat určený ze základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 29 346 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
Právě teď

Hřib a Gregor se v Duelu ČT24 přeli o dopravě či politické kultuře

Podle nově zvoleného poslance za Motoristy Matěje Gregora jsou dopravní kolony často způsobené necitlivými zásahy politiků, „kteří nějakým způsobem nestrategicky naplánují nejrůznější odstávky“. Podle předsedy Pirátů a náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba vychází některé problémy v dopravě z pražského historického centra, které omezuje kapacitu silnic. Vyzývá proto k častějšímu využívání městské hromadné dopravy, do které se podle něj velmi investuje. V Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou spolu diskutovali třeba také o elektromobilitě nebo tuzemské politické kultuře.
před 48 mminutami

Vondráček slíbil zrušení „pendrekového zákona“. Rakušan je proti

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pro zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a plánuje ho spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice prosadit ve sněmovně. Záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je úprava potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).
před 4 hhodinami

V potravinové sbírce se vybralo rekordních 719 tun zboží

V podzimním kole potravinové sbírky se v sobotu v obchodech v Česku vybralo rekordních 719 tun zboží, o patnáct procent více než loni. Lidé darovali 645 tun potravin a 74 tun hygienických potřeb. Do úterý 18. listopadu mohou stále darovat zboží nákupem v internetových obchodech. Uvedly to Česká federace potravinových bank a Svaz obchodu a cestovního ruchu.
před 5 hhodinami

ČEZ zlevní elektřinu a plyn 1,6 milionu zákazníků

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
před 6 hhodinami

O úspěchu ve škole v Česku často rozhoduje už narození

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.
před 7 hhodinami

Muniční iniciativa má problémy, tvrdí Havlíček. Snaha o očernění, říká Kupka

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.
před 7 hhodinami

Uprchlíci z Ukrajiny odvedli ve 3. čtvrtletí dvojnásobek výše pomoci

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.
před 9 hhodinami
Načítání...