PŘEHLEDNĚ: Plat přes 70 tisíc, náhrady a odchodné. Nové poslance čeká řada benefitů

Kromě základního hrubého platu přes 70 tisíc korun měsíčně dostanou úspěšní kandidáti do Poslanecké sněmovny v nové funkci i nejrůznější paušální náhrady. V případě, že o křeslo znovu přijdou, mají navíc nárok na odchodné. O poslanecké křeslo ve volbách usiluje přes 7500 kandidátů. Na jedno z dvou set volných míst tak připadne 37 uchazečů.

Základní hrubý měsíční plat poslance v současnosti činí 71 tisíc korun. Ten samotný ovšem pobírá jen menší část zákonodárců. Většina z nich totiž zastává i další funkce, za které jejich příjem úměrně roste.

Vyšší mzdy pobírá také místopředseda sněmovny – měsíčně dostává 135 500 korun. Šéfové výboru mají plat 100 tisíc korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory – 190 700 korun.

Kromě platu mají poslanci také nárok na různé paušální náhrady. Mezi ně patří například náhrady na reprezentaci a stravné (10 600 korun) nebo dopravu z místa trvalého bydliště (26 300 až 39 500 korun). Od roku 2010 musí poslanci tyto náhrady danit, ve stejném roce také ztratili nárok na bezplatnou hromadnou dopravu.

Poslanci mají také částečně hrazené odborné a administrativní práce, služby asistenta, telefon, internet nebo pronájem regionální kanceláře. Vedení sněmovny má také nárok na služební vůz a poslanci mohou rovněž využít stravování za výhodné ceny.

Výše odchodného závisí na době strávené ve funkci

Pokud poslanci musí svoje křeslo opustit, mají nárok na odchodné. Jeho výše se odvíjí od posledního měsíčního platu a také od doby, kterou ve funkci strávil. Jednou z podmínek vyplácení odchodného je, že bývalý poslanec nenastoupí do podobné funkce.

Nejnižší odchodné dostanou poslanci, kteří byli ve funkci méně než rok – jeden měsíční plat. Naopak zákonodárci, kteří působili v dolní komoře celé volební období, mají nárok na pět měsíčních platů.

Výši platů ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů a dalších, upravuje zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Po volbách v roce 2013 dosahoval základní poslanecký plat 55 900 korun hrubého. Poté byl několikrát valorizován. Od 1. ledna 2017 činí platová základna pro představitele 65 733,50 korun. Řadovému poslanci pak podle výše zmíněného zákona náleží plat určený ze základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 29 346 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...