Volba prezidenta strana 2 z 5

Na základě reportáže České televize začala policie prověřovat konspirátora Oldřicha Lukáše. Ten je autorem dezinformačních textů, které během prezidentských voleb lživě informovaly o kandidátu Jiřím Drahošovi. Lživé zprávy mezi sebou e-mailem šířili především senioři. Sám Drahoš se domnívá, že dezinformace ovlivnily výsledky voleb. Podle oslovených advokátů může Lukášovi za pomluvu hrozit odnětí svobody až na dva roky. Po dalších podrobnostech případu pátral reportér ČT Jan Novák.

Nejvyšší správní soud ve středu ukončil patnáctidenní maraton, ve kterém projednal 70 stížností na prezidentské volby. Ve středu rozhodoval o posledních čtyřech – a zamítl je. Už v minulých dnech pak zavrhl i všechny ostatní podněty, které se týkaly například financování volební kampaně či několikanásobných podpisů poslanců či senátorů u některých kandidátů.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl první ze stížností na kampaň vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana. Prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani Zemanův slogan „Stop imigrantům a Drahošovi“ nelze považovat za protiprávní. Dalšími stížnostmi na kampaň se soud ještě bude zabývat.

Česko během prezidentské volby zažilo dosud nejmasivnější nárůst šíření dezinformací. Nejenom přes sociální sítě, ale také přes e-maily. Právě elektronickou poštou si hlavně starší lidé mezi sebou lživé informace přeposílali po desítkách. Důležitou roli zde hraje to, že takový e-mail dostanou od svého známého nebo člena rodiny. Mnozí sice takovou zprávu hned smažou, na řadu lidí ale může působit naopak důležitě, protože nepřišla z anonymního zdroje.

Spor o senátorské a poslanecké podpisy na kandidátních listinách uchazečů o Pražský hrad je nadobro uzavřen. Nejvyšší správní soud rozhodl, že se výhradami k procesu registrace prezidentských kandidátů již nebude vracet, a zamítl volební stížnosti, které se ho týkaly. Další stížnosti ale ještě na vyřízení čekají. NSS na ně má ještě déle než týden.

Nejvyšší správní soud dostal 61 stížností na nedávnou volbu prezidenta republiky. Lhůta pro jejich podávání, která činí sedm dní od vyhlášení výsledku ve sbírce zákonů, uplynula v úterý v 16 hodin. Ačkoli soud již část návrhů zamítl, o většině ještě nerozhodl. Má na to nyní dalších patnáct dnů.

Pro Jiřího Drahoše skončila prezidentská volba neúspěchem – na Pražský hrad se nepřestěhuje. Otázkou nyní je, kam povedou jeho další kroky, protože Drahošova budoucnost je v tomto ohledu zatím nejasná. Ve volbách získal podporu 2,7 milionu voličů, což mu otevírá cestu k dalšímu politickému angažmá. Ostatně i sám Drahoš při svém prvním povolebním projevu oznamoval, že jede dál a z veřejného života nemizí. Klíčové je ale jednat rychle.

Kvůli kampani před prezidentskými volbami a zejména způsobu, jakým byla placena, se nyní mluví „o díře“ v legislativě. Někteří poslanci tak už týden po sečtení hlasů hovoří o změně zákonů. Rozpaky vyvolávají dary od zahraničních sponzorů, od firem s nejasnými vlastníky nebo peníze posílané prostřednictvím nadací či spolků. Obecně jde tedy hlavně o to, aby byla identita podporovatele strany či kandidáta na prezidenta naprosto jasná, transparentní a dohledatelná. Česká televize pátrala po pozadí největších sponzorů spolku Přátelé Miloše Zemana, které hlava státu zveřejnila v poslední prezidentské debatě.

Devítka prezidentských kandidátů, kteří šli do prvního kola volby, dostala od svých dárců na transparentní účty dohromady přes 126 milionů. Ke konci ledna už měli většinu peněz utracenou, ještě je ale čeká vyúčtování nákladů na kampaň. Zbylé peníze musejí podle zákona věnovat na dobročinné účely.

Češi jsou na tom lépe než jiné země s rozdělenou společností, míní novinář serveru Politico.eu Siegfried Mortkowitz. Podle něj jsou lidé po padesáti letech rovnostářského komunismu zklamáni z vývoje, který přinesla doba po pádu režimu. „Nerovnost je něco nového v České republice a myslím si, že hodně lidem to vadí,“ uvedl v Událostech, komentářích ČT24 Mortkowitz.

Uplynulé volby se staly v Česku jednou z nejsledovanějších zpravodajských událostí posledních let. Moment, který o volebním víkendu přitáhl k vysílání České televize rekordní množství lidí, přišel v 15:50, v době, kdy už bylo sečteno dost okrsků, aby bylo jasné, že zvítězil prezident Miloš Zeman, a čekalo se na jeho projev.

Bezprostředně po skončení prezidentských voleb v České republice pogratulovali vítězi Miloši Zemanovi slovenští politici Robert Fico a Andrej Kiska. S promptní a velmi přátelskou gratulací si pospíšil také šéf Kremlu Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching v blahopřejném telegramu navrhl další prohloubení bilaterálních vztahů. Německý prezident se přidal ke gratulantům v pondělí, stejně jako předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Spojené státy mlčí.

Státní volební komise nezjistila během prezidentských voleb žádná zásadní pochybení, výsledky hlasování tak vyjdou ve Sbírce zákonů. Ve středu se pak rozběhne sedmidenní lhůta, která dává voličům nebo kandidátům prostor pro stížnosti na volební výsledky. O případných nedostatcích rozhodne Nejvyšší správní soud.

Prezident Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát na dalších pět let. Čeká ho jmenování nové vlády a sám uvedl, že chce prosazovat přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Web ČT24 sestavil seznam událostí, do kterých může prezident v příštích pěti letech výrazně promluvit a které se mohou změnit.

Letošní prezidentské volby ukázaly na fenomén lživých zpráv. V hromadných e-mailech si je navzájem rozesílají především senioři. Starších lidí používajících počítač totiž přibývá a hojně na něm využívají právě e-mailovou komunikaci. Tématu se věnoval a s autorem jedné z dezinformačních zpráv mluvil reportér Jan Novák.

Volba prezidenta republiky má svého vítěze. Je jím Miloš Zeman, ale prezidentem by byl zůstal i v případě vítězství Jiřího Drahoše. Současný mandát hlavy státu totiž vyprší až v březnu, současně začne jeho druhé pětileté období. Před jeho druhou inaugurací se ale buď stane, nebo by se mohlo stát, několik věcí, které k volbě a uvedení nové hlavy státu náleží.

Úspěšná obhajoba prezidentské funkce by mohla naznačovat, že na Pražském hradě zůstane příštích pět let vše při starém. Jistotu setrvání však má zatím jediný člověk – Miloš Zeman. Zda lidé, které si na Hrad po roce 2013 přivedl, zůstanou, zatím nepotvrdil ani nevyvrátil. Samotné vítězství stávajícího prezidenta však Vratislavu Mynářovi, Jaroslavu Hlinovskému, Jiřímu Ovčáčkovi a dalším jistotu nedává.

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Vzhledem k tomu, jak se v současnosti prezident Miloš Zeman politicky profiluje, a také vzhledem k podobě parlamentu neváhá právní filozof a sociolog Jiří Přibáň hovořit o konci první České republiky a začátku nového zřízení. Jaké bude, však zatím hosté Otázek Václava Moravce říci nedokázali. Bude mimo jiné záležet hlavně na taktice politických stran.

Zájem sázkařů o volbu prezidenta republiky byl zhruba šestkrát vyšší než v případě prvních voleb v roce 2013. Podle bookmakerů sázkových kanceláří šlo o rekordní politickou nesportovní událost. Víc lidí sázelo na vítězství Miloše Zemana. Například Fortuna eviduje nejvyšší výhru 4,2 milionu korun při vkladu 2,2 milionu na Zemana. Vyplývá to z předběžných údajů sázkových firem.

Liberální městští voliči jsou specifickou skupinou. Zpravidla hlasují většinově jinak než zbytek republiky. Teoreticky by tedy měl – zejména v těch největších městech – bodovat Jiří Drahoš. Bylo to tak?

Pro 47 procent lidí, kteří hlasovali pro Jiřího Drahoše, šlo o protestní volbu, aby nevyhrál Miloš Zeman. Cíl skutečně zvolit na Hrad přímo Drahoše mělo jen 52 procent lidí, kteří mu dali hlas. U Zemana bylo rozložení voličů výrazně jiné. Kvůli tomu, aby se do čela hlavy státu nedostal Drahoš, ho volilo jen 22 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura Kantar TNS pro ČT.

Jako první ze zahraničních politiků blahopřáli Miloši Zemanovi ke znovuzvolení slovenský premiér a prezident. K obhájení funkce prezidenta mu pogratuloval také jeho ruský protějšek Vladimir Putin a později i čínský prezident Si Ťin-pching.

Publicisté z několika českých médií glosovali výsledky voleb v nedělních Událostech, komentářích ČT24. Drahošovi se podle nich mimo jiné nepodařilo dostatečně přesvědčit voliče Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Neúspěšnému vyzyvateli podle komentátorů scházelo výrazné a pozitivní téma.